Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ponořte se do závějí sněhu s vlámskými tanečníky, láká divadlo v Karlíně

  9:16aktualizováno  9:16
Na hranici reality a snu v zasněžených horách se pohybuje představení vlámského souboru Peeping Tom. Nekonečná zimní obloha pohltí diváky v karlínském divadle a vtáhne je do osudů lidí žijících v karavanech v krajině sněhu. Vystoupení tanečníků na festivalu Tanec Praha doplňuje živý zpěv operní pěvkyně.

Jubilejní 25. ročník Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla Tanec Praha připravil lahůdku - představení vlámského souboru Peeping Tom. | foto: Herman Sorgeloos

Mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla Tanec Praha 2013 připravil představení vlámského souboru Peeping Tom nazvané 32 rue Vandenbranden. Dramatické osudy komunity žijící osamoceně vysoko v zasněžených horách mohou diváci poznat dnes a ve středu 19. června v Hudebním divadle v Karlíně.

Fotogalerie

Pro vlámský soubor bude pražské vystoupení premiérou před tuzemským publikem. Poprvé se také představí tvorba choreografické dvojice Gabriely Carrizo a Francka Chartiera. Autoři se inspirovali filmem The Ballad of Narayama japonského režiséra Shohei Imamury.

Scénu tvoří kromě závějí sněhu také tři sta metrů čtverečních noční oblohy a dva karavany, které jsou útočištěm pro mladý pár, těhotnou ženu a tulačku. Bílá barva, která je v některých asijských kulturách barvou smutku, koreluje s osudy postav, které jejich životní prostředí bez milosti konfrontuje s vlastní osamělostí.

Inscenace o psychologických břemenech, která s sebou vlečou mladí lidé, je i tak plná humoru a neuvěřitelných fyzických výkonů. Hudební dramatičnost tohoto odlehlého světa, vykresleného ve filmovém stylu, dotváří podmanivé melodie Belliniho, Pink Floyd a Stravinského v živé interpretaci mezzosopranistky Eurudike De Beul.

Autoři si hrají s realitou

Dílo se pohybuje na hranici reality a snu, pracuje se speciálními trikovými efekty, které nachází silnou oporu právě ve filmových technikách. Fascinaci filmovým světem se snažili tvůrci obsáhnout i při práci na divadle.

"Napsali jsme scénář, jaký se obvykle připravuje pro film, aby představení mělo narativní rozměr. Ve finální fázi jsme spolupracovali s filmovým střihačem. Když sedíme v hledišti, samotné nás to baví a říkáme si: Wow, to je jak v kině. Dalším filmovým prvkem je hra s realitou, nejasná hranice mezi tím, co se děje skutečně a co pouze v představách některé z postav," vysvětlil choreograf Franck Chartier vliv paralely s filmem na výsledné zpracování díla.

Autor:


Témata: Praha




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.