Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přehrada na Berounce nebude. Povodí ustoupilo kritice obyvatel

  19:21aktualizováno  19:21
Povodí Vltavy ustoupilo od plánů regulovat tok Berounky pomocí obří nádrže na Křivoklátsku. Petice, kterou hromadně podepisují zdejší obyvatelé, ale pokračuje.

y Lidé podepisují petici proti studii výstavby zadržovací nádrže na Berounce poblíž Roztok u Křivoklátu. | foto:  František Vlček, MAFRA

Lidé se nemusí bát o své domovy, krajina Oty Pavla zůstane tak, jak ji spisovatel vylíčil ve svých knihách. Povodí Vltavy oznámilo, že ustupuje od plánů na vytvoření protipovodňové hráze poblíž Roztok u Křivoklátu.

Fotogalerie

„Na základě negativních stanovisek a vyjádření dotčených obcí v prostoru uvažované zátopy je protipovodňová ochrana způsobem, který je obsažen ve studii Protipovodňová ochrana Dolní Berounky – studie retenční nádrže, nerealizovatelná,“ uvedl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Proti stavbě obří hráze, která měla zkrotit rozbouřenou Berounku, se navíc kromě okolních obcí vyslovila také Agentura ochrany přírody a krajiny a zástupci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko.

Stanovisko Povodí Vltavy a resortu zemědělství však neuklidnilo autory petice proti výstavbě nádrže. Současný stav věcí považují za úhybný manévr, jímž chtějí úřady získat prostor k plánování dalšího postupu.

„Ministr Marian Jurečka odmítl požadavek petičního výboru, aby předložil vládě návrh usnesení, které se záměrem výstavby retenční nádrže vyjadřuje nesouhlas. Jako důvod uvedl, že vláda může takové usnesení kdykoli změnit, že je to tudíž z jeho pohledu ‚populismus‘ a že on populismy nedělá,“ připomněl ministrova slova z jednání v Roztokách zmocněnec petičního výboru Proti přehradě na Berounce Petr Kučera.

Podle něj je tak třeba dále pokračovat v odporu: „Lidé podléhají dojmu, že je nebezpečí zažehnáno. Opak je pravdou, podpisy proto sbíráme dál.“

Protestní dokument už stvrdilo zhruba 1 800 lidí a dalších téměř 600 podepsalo petici elektronickou cestou.

„Denně dorazí poštou v průměru čtyři desítky podpisů. Listina navazuje na předchozí petici pana Kužela s 4 500 podpisy a ostatní petice proti stavbě nádrže, pod nimiž je nyní odhadem 10 000 dalších podpisů,“ upozorňuje Petr Kučera.

Lidé mohou připojit svůj nesouhlas se stavbou nádrže například v proslulé restauraci U Rozvědčíka, v tábořišti Ahoj ve Skryjích či na úřadě v Roztokách a ve všech dalších obcích na horním toku Berounky.

Vedení Povodí Vltavy nicméně upozorňuje, že rozhodně nemá ambice někomu něco vnucovat. „Jako správce významného toku Berounka jsme předali obcím odborný podklad k tomu, aby se mohly rozhodnout, zda opatření tohoto typu chtějí, či nikoliv,“ vysvětlil Petr Kubala.

Kraj připravuje „šetrné řešení“

Studie, kterou Povodí nabídlo, počítala s vybudováním kamenité či betonové hráze o délce nejméně 220 metrů a výšce přibližně 40 metrů ve čtyřech variantách od Roztok u Křivoklátu po Čertovu skálu u Nezabudic. Na řece by tak v případě povodní vznikla vodní nádrž s předpokládanou délkou zátopy až 36 kilometrů. Konec vodní plochy by sahal k Liblínu.

Petr Kučera připomíná, že taková varianta by měla na Křivoklátsko značný dopad: „Znamenala by vystěhování přibližně 130 obyvatel a několikanásobného množství přechodných obyvatel. Dále vyvlastnění a odstranění přibližně 980 staveb, včetně trvale obývaných budov, chalup, chat, kulturních památek či pamětihodností.“ Pod vodou by částečně zmizela některá území I. zóny CHKO Křivoklátsko a národních přírodních rezervací Velká Pleš a Týřov ̈.

O nádrži nejednaly jen obce, zabýval se jí také krajský Výbor pro životní prostředí a zemědělství. Na základě jeho doporučení vyslovila Rada Středočeského kraje svůj nesouhlas s výstavbou. Nebezpečí povodní na Berounce ovšem pro úřad zůstává nadále velkým tématem. Na zvýšení ochrany obcí na dolním toku řeky apelují opoziční zastupitelé.

„Zažádali jsme o dotaci u ministerstva zemědělství na studii na šetrný způsob protipovodňové ochrany řeky Berounky,“ ujistil hejtman Miloš Petera na červnovém jednání zastupitelstva. Jak zabránit zničující velké vodě naznačil radní pro oblast zemědělství a životního prostředí Marek Semerád:

„Studie se katastr po katastru bude snažit řešit problémy na Berounsku, a to výhradně přírodně šetrnými opatřeními. Předpokládám, že bychom měli dotaci získat ještě letos. Příští rok by proběhlo výběrové řízení na firmu, která bude studii zpracovávat. Ta se potom dá k veřejné diskusi.“

Unikátní řešení nabízí někdejší stavař František Barvinský, který je autorem zhruba desítky patentů z oblasti techniky. K odvodu povodňové vody navrhuje využít tunely plánované vysokorychlostní železniční trati mezi Prahou a Berounem.

„Za normálních podmínek by v podzemí jezdily vlaky, ale v případě povodní by se tubusy proměnily v ohromné odtokové potrubí,“ líčí řešení uvedené v Koordinovaném komplexu – Transevropská podzemní magistrála (TRAPOMAG). Do systému navrhuje napojit tunelovou odbočku k uvažované nádrži v Roztokách s tím, že pokud by došlo k hrozícímu přelivu koruny přehrady, tubusy by tuto vodu odváděly.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.