O propojce, která by vedla mezi Chvatěruby a Tuchoměřicemi kolem Debrna, Turska, Holubic, Svrkyně, Velkých Přílep či Lichocevsi – Noutonic, se debatuje už patnáct let. Poprvé se však do záležitosti vložilo přímo ministerstvo dopravy.
„Hledalo projekty ve středních Čechách, které by byly alespoň částečně připraveny. Nakonec vybralo dva: spojnici D8 s R7 a obchvat Mělníka s přilehlými obcemi,“ popisuje starosta Kralup Petr Holeček.
Ministerstvo podle něj cítí velkou šanci získat na projekt finance. „Kraji se to dlouhodobě nedařilo, vždyť je sám zadlužený,“ upozorňuje. Jednat by se přitom mělo o částku osmi až deseti miliard korun.
Kralupská radnice v této souvislosti před pár dny založila nový svazek obcí (počet jeho členů by se měl pohybovat kolem deseti) nazvaný Spolek 101. „Už v úterý 24. června máme v této věci u ministra dopravy Prachaře podepsat společné dojednání,“ upřesňuje kralupský starosta.
Studie EIA prý zůstane platná
Aktuální vývoj s sebou přináší jednu podstatnou změnu. Původně řešily obce zmiňovanou silnici s vedením Středočeského kraje a úvahy se ubíraly směrem k výstavbě komunikace II. třídy. Nyní by se propojka stala silnicí I. třídy a nebyla by ve správě kraje, nýbrž Ředitelství silnic a dálnic
„Bránit tomu nebudeme,“ říká Miloš Petera, náměstek hejtmana pro oblast dopravy a dodává: „Kraj jinak samozřejmě zůstane v pozici účastníka řízení.“
Uvedená změna ale vyvolává otázku, zda zůstane v platnosti kladné stanovisko EIA i územní rozhodnutí pro již schválený úsek komunikace II. třídy mezi Chvatěruby a Turskem, který mimo jiné počítá i s dvěma přemostěními přes Vltavu a údolí Debrna. „Kralupský stavební úřad už mi potvrdil, že nové stanovisko EIA na daný úsek nebude potřeba,“ tvrdí starosta Holeček.
Únětický starosta Vladimír Vytiska, jenž je zároveň členem rady Sdružení obcí postižených provozem letiště Praha-Ruzyně, která se dlouhodobě zabývá i „krajskou“ variantou zmíněné přeložky silnice II. třídy, má naopak obavy z určité nekoncepčnosti. Ta podle něj od počátku provází veškerá jednání. Zároveň upozorňuje na souvislost této stavby s nedokončenou severní částí Pražského okruhu, a to zejména s ohledem na tranzitní dopravu.
Holubická (ne)rebelie?
Obecně lze říci, že většina dotčených obcí, které ještě před pár lety nechtěly o variantě „I. třída“ ani slyšet, obávaly se přitom zejména nárůstu tranzitní dopravy, nyní na novou iniciativu ministerstva a kralupské radnice přikyvuje.
„Jde nám hlavně o ochranu přírody. Platí-li, že silnice bude částečně zahloubena a od okolí ji budou oddělovat široké pásy stromů, tak nevidím problém, že to bude jednička místo dvojky. Každopádně tu komunikaci potřebujeme, protože ‚stará kralupská‘ už je na hranici své životnosti,“ má jasno starostka Velkých Přílep Věra Čermáková.
Přesně na opačném konci názorového spektra stojí holubická radnice. „Deset let říkáme, že chceme, aby se nová komunikace postavila jako jeden celek. Jsme proti její výstavbě na etapy. Vždyť jen kolem Holubic vlastní většinu půdy zdejší farmáři, jejichž dlouhodobý postoj je neprodávat, takže by muselo dojít k vyvlastňování půdy, což je záležitost nejméně na tři roky,“ říká starostka Eva Ježková.
Holubický postoj podle ní v žádném případě není rebelií. „Naopak, v jednáních se silně angažujeme už od samého začátku. Dokonce jsme navrhovali náhradní variantu trasy, která by vedla kolem Libčic nad Vltavou a pod skládkou u Úholiček. Mimochodem, byla by o dost levnější a libčické zastupitelstvo ji svého času i docela podporovalo,“ dodává vládkyně holubické radnice.
Další otázkou zůstává, jak budou probíhat schvalovací procesy a jednání ohledně úseku mezi Turskem a Tuchoměřicemi (za předpokladu, že zůstane v platnosti EIA pro úsek mezi Chvatěruby a Turskem).
„Tam je aktuálně zpracovávána studie EIA, hotova by měla být do konce roku. A druhá část územního rozhodnutí pro úsek Tursko - Tuchoměřice by mohla být vyřešena do konce roku 2015,“ zakončuje Vladimír Vytiska.
