Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Křivoklátsko je blíž národnímu parku. Zákon finišuje, proti jsou myslivci

  19:30aktualizováno  19:30
Pestré křivoklátské lesy v kopcích nad řekou Berounkou se zase o něco přiblížily nejpřísnější ochraně. Zákon vyhlašující v Česku pátý národní park je už v připomínkovém řízení a pokud jej schválí vláda, má ve Sněmovně poměrně velkou šanci projít.

Zákon o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko politici podporují (ilustrační foto). | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Národní park má vzniknout v nejvzácnější části Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, kde se nachází například více než osmdesát původních druhů stromů a keřů.

Podle ministerstva životního prostředí je místní příroda natolik vzácná, že současný režim ochrany není dostatečný. "Dochází k úpadku mimořádných hodnot včetně snižování biologické rozmanitosti a mizení vzácných a ohrožených druhů," uvádí resort v důvodové zprávě k zákonu. Viníky vidí především v myslivcích a lesnících. Ochránci přírody je dlouhodobě kritizují za přemnoženou zvěř, především divočáky či muflony, kteří ničí křivoklátskou vegetaci. To se má změnit.

Národní park Křivoklátsko

Národní park má mít rozlohu 102 km, z toho 96 procent pokrývá les. "Nadpoloviční část navrhovaného parku lze pokládat za přirozenou nebo lidskou činností málo ovlivněnou," uvádí ministerstvo životního prostředí. Část území bude ponechaná samovolnému vývoji, dlouhodobým cílem je, aby příroda byla absolutním pánem ve třech čtvrtinách parku.

Resort odhaduje, že jeho zřízení vyjde na maximálně 57 milionů (náklady prý může snížit prodej některých budov správy CHKO v hodnotě přibližně 17 milionů) a jeho roční provoz na zhruba 32 milionů. Ve správě parku bude pracovat 50 lidí, kteří se postarají i o zbytek dnešní chráněné krajinné oblasti. Na řízení parku se bude podílet také devítičlenný výbor, kde budou zástupci obcí či přírodovědci.

Každý nový národní park ale musí odsouhlasit zákonodárci. "Myslím, že to spíše podpoříme. Ostatně to připravuje náš náměstek (ministra životního prostředí Tomáš) Tesař," řekl iDNES.cz za TOP 09 místopředseda sněmovního výboru pro životního prostředí Bořivoj Šarapatka.

Vládní návrh zákona pravděpodobně podpoří také opoziční sociální demokraté. "Myslím, že se na tom shodneme napříč spektrem. Kolegům v poslaneckém klubu to určitě doporučím a domnívám se, že to většina podpoří. Pokud by ministerstvo návrh nepředložilo, připravili bychom vlastní," uvádí expert ČSSD na životní prostředí Václav Zemek. Podle něj si křivoklátská příroda "povýšení" nesporně zasluhuje. "Toto území má úplně jiný charakter než stávající parky. Je navíc zajímavé mít národní park kousek od hlavního města," dodal středočeský poslanec.

Kategoricky proti nejsou ani komunisté. "Určitě se nebráníme tomu, aby tento národní park vznikl. Pro definitivní názor si ale počkáme až na verzi zákona, která přijde do Sněmovny, pokud tam opravdu přijde," podotýká stínová ministryně životního prostředí Kateřina Konečná. Podle poslankyně nesmí případný národní park způsobit podobné kontroverze jako na Šumavě.

Na jednání vlády se návrh zákona dostane podle mluvčího ministerstva Matyáše Vitíka v řádu několika měsíců po vyřešení připomínek ostatních resortů. Teprve pak případně dorazí do Sněmovny. "Věřím, že pro tento návrh máme dostatek dobrých argumentů," uvedl pro iDNES.cz ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, který může v ODS počítat například s důležitou podporou ministra zemědělství Petra Bendla.

Právě pod jeho resort spadají Lesy ČR, které zatím v oblasti hospodaří. Jejich postupy Bendl při návštěvě oblasti v půli března kritizoval a hodlá je prověřit (více čtěte zde). Pokud v blízkosti středověkého hradu Křivoklát vznikne národní park, přenechají Lesy ČR péči o místní hvozdy správě parku, která bude regulovat i stavy zvěře.

Petici proti parku podepsalo 14 tisíc lidí, údajně i Zeman

Proti záměru Chalupova ministerstva se nejhlasitěji ozývají právě myslivci či lesníci, podle kterých není nutné zpřísňovat ochranu křivoklátské přírody. Petici proti vzniku parku, kterou letos v lednu na veřejném slyšení projednával petiční výbor Sněmovny, podepsalo téměř 14 tisíc lidí.

Protestní text podle jeho iniciátora Karla Breníka loni podepsal i současný prezident Miloš Zeman. A právě jemu chce myslivec z Křivoklátu kvůli uvažovanému národnímu parku poslat otevřený dopis. "Uděláme to, až nastane ta správná doba," řekl Breník iDNES.cz bez dalšího upřesnění. 

České národní parky

  • Krkonošský národní park, rozloha 363 km2 (vznikl v roce 1963)
  • NP Podyjí, 63 km(1991)
  • NP Šumava, 681 km2 (1991)
  • NP České Švýcarsko, 79 km2 (2000)

Někteří místní obyvatelé mají obavy, zda jim vznik národního parku například nezabrání chodit do lesa na dříví či na houby. Ministerstvo ale tvrdí, že je žádná nová omezení nečekají. Změny prý nezaznamenají ani turisté, rybáři či vodáci.

Přípravy pátého národního parku ministerstvo zahájilo pod vedením Martina Bursíka, oficiální jednání s křivoklátskými obcemi začala před třemi lety za úřednického kabinetu Jana Fischera. Se zařazením svých pozemků do parku nakonec nesouhlasil pouze městys Křivoklát, resort proto upravil hranice. Přímo v parku bude jen jedna obec - Karlova Ves, většina rozlohy parku spadá do Středočeského kraje, menší část zasáhne do kraje Plzeňského.

Poslanci ale upozorňují, že přednost v tuto chvíli má zákon o Národním parku Šumava, který však zpochybňuje řada přírodovědců a ekologů (více čtěte zde). Kromě Křivoklátska se uvažuje také o zřízení národního parku v části Jeseníků. "Za této vlády k tomu ale určitě nedojde. To je případně horizont tří a více let," odhaduje poslanec Šarapatka.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.