Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dlužil jsem i dvě stě milionů, říká majitel třetí největší tiskárny

  11:39aktualizováno  11:39
Příbramský PBtisk má roční obrat čtvrt miliardy a zaměstnává takřka dvě stovky lidí. Jeho majitel Pavel Baštář přitom začínal tisknout doma v pokojíku. „Kdybych věděl, co všechno mě čeká, možná bych si rozmyslel, zda do toho jít,“ míní Baštář. Jeho firma patří k největším producentům knih v Česku.

Pavel Baštář, zakladatel, předseda představenstva a šéf příbramské společnosti PBtisk, a. s. | foto:  František Vlček, MAFRA

Lákáte nové tváře na výdělek?
Nejsme samozřejmě mladoboleslavská Škodovka, ale platy má většina našich lidí rozhodně nadprůměrné. Alespoň z hlediska regionu. Kromě toho, jak už jsem zmínil, zaměstnanci pracují v čistém prostředí a mohou se spolehnout také na slušné zacházení.

Fotogalerie

Máte čtvrtmiliardový obrat...
Existujeme 25 let a ještě jsme nikdy nezaznamenali meziroční obratový pokles. Obrat 250 milionů je loňské číslo, předpokládám, že letos bude opět vyšší. Nicméně obrat je obrat.

Patříte ke třem největším tiskárnám knih v Česku. Stíháte číst knihy, které tady děláte?
Paradoxně vůbec. U nás je čtenářem hlavně moje manželka. Nebudu to svádět na podnikání, ale hodně sportuji a cestuji, takže na čtení nemám příliš čas. A pokud ho už náhodou mám, usnu.

Takže nemáte většinu titulů, které jste dělali, doma...
Představte si to množství. Denně vyrobíme zhruba deset různých titulů. Jedeme většinou nonstop, takže vše ještě vynásobte krát tři sta pětašedesát. To je hodně velké číslo, že.

Jak jste začínali?
Jednoduché to nebylo, člověk si to nicméně tolik nepřipouštěl. Začínal jsem doma v pokojíku. Celý tým jsme byli já a manželka. Pak jsme si koupili jeden polorozpadlý dům, pak druhý, a tak to šlo dál. Nyní už téměř deset let sídlíme v průmyslové zóně.

S tím původním se to asi nedá srovnat...
V žádném případě. Stěhovali jsme se z objektu někdejší samoobsluhy v Březových Horách. Tyto současné výrobní haly a administrativní prostory vyrostly velmi rychle, byla to záležitost několika měsíců. Vzniklo to takzvaně na „zelené louce.“

A také nějakých peněz...
Není co tajit, jenom stavba vyšla na sedmdesát milionů korun. A to nemluvím o vybavení, strojích, vzduchotechnice, zázemí. Jde myslím o moderní provoz, včetně jídelny a dalšího zázemí pro zaměstnance.

V čem jsou jeho přednosti?
Snažíme se, aby zde pracovníci měli dobré prostředí. Trochu to v provozu hučí, což je v tiskárnách normální, ale nikdo není od hlavy k patě umazaný od šmíru či barev. Vše je nové, čisté, investovali jsme miliony do vzduchotechniky a klimatizace. Pracovní prostředí je příjemné.

Zpět k penězům, šlo tedy o desítky milionů?
Největší částkou, kterou jsem v jednu chvíli dlužil, bylo dvě stě milionů korun. To už je opravdu hodně velký balík peněz. V té době jsem dlužil doslova i polštářem pod hlavou. Třeba špičkový stroj na archový tisk stojí padesát milionů, musí na sebe vydělat. Takové mašiny tu máme čtyři.

Mají dost práce?
Když vidím u oprav a staveb silnic a dálnic, jak tam stojí bagry a další technika za miliony a jsou v provozu většinou jen do čtyř hodin odpoledne, tak to nechápu. My vyděláváme až v neděli, šest dnů děláme na splátky dluhů. Teprve poslední den týdne představuje výdělek.

Pavel Baštář

Narodil se roku 1964, vystudoval tiskařinu v Praze a tři roky pracoval jako mistr v příbramské tiskárně. S podnikáním začal brzy po sametové revoluci, postupně vybudoval společnost se 180 zaměstnanci a obratem zhruba 250 milionů korun. Je vášnivým sportovcem, jezdí na kole, hraje tenis a golf. V obytném voze vyjíždí na cesty po světě. Každý rok tak podle svých slov v karavanu stráví 40 až 50 nocí a najezdí s ním kolem 20 tisíc kilometrů. Sám říká, že už navštívil 68 zemí světa. Rád také fotografuje.

A stačí to?
V poslední době jsem víc opatrný, ovšem teď si není na co stěžovat. Nechci říkat, že jsem takzvaně za vodou, špatně se ale nemám a daří se i firmě. Patříme ke třem největším tiskárnám v Česku, které dělají knihy.

Takže úzká konkurence...
Dá se říct, že se dobře známe. Rivalita je spíš ohledně pracovních sil.

Jak to myslíte?
Máme v současné době 180 lidí a patříme tak k několika největším zaměstnavatelům v Příbrami. Největší problém je ale nyní sehnat právě nové síly. Když jsem měl před pár lety strach, že nebudeme mít co dělat, tak nyní mám spíš obavu, že bude stále větší hlad po lidech.

Je problém v odbornosti?
Školy produkují spousty manažerů a asistentů podnikatelů, každý druhý má nějaký titul, ale chybí šikovní řemeslníci. Je také třeba obsluhovat počítačem řízené stroje, to je poměrně složité a vyžaduje to určité znalosti. Tenhle problém opravdu pociťujeme. Ale to není jen v Příbrami, slyším to i od kolegů odjinud. a zisk je zisk. Čísla jsou v tomhle trochu zavádějící.

Jaká literatura opouští brány závodu?
Kromě pornografie a nějakých totálních braků vyrábíme všechno. Třeba takzvanou palubní literaturu, jde o manuály pro automobily.

Máte nějakou specialitu?
Bez urážky, obyčejné knihy, třeba beletrii, to vytiskne kdekdo. U nás se zaměřujeme hlavně na náročnější tisky. Třeba umělecké či fotografické publikace. Létají nebo přijíždějí k nám zákazníci z celé Evropské unie. Mají tady své zázemí a dohlížejí na výrobu svých zakázek.

Vzpomenete si na nějakou výjimečnou publikaci?
Asi nejznámější jsou Šifra mistra Leonarda a následně Ztracený symbol od Dana Browna. Dělali jsme tyto knihy ve stotisícovém nákladu, to je ovšem výjimka. Většinou tiskneme dvou až třítisícové náklady.

Neděsí vás boom digitálních knih?
Už deset dvanáct let mám obavu, jak se to bude dál vyvíjet. Samozřejmě i já používám elektronická média, zprávy čtu po ránu v mobilu.

Sledujete úbytek zakázek?
Jednu dobu jsem si už říkal, že papír skončí. Ale ono se zatím nic tak vážného neděje, kupodivu žijí digitální i tištěné knihy tak nějak vedle sebe.

Takže papírové přežijí...
Tvrdím, že kniha je nejen zážitek, ale i určité bohatství. Věřím, že to tak bude i v budoucnu. Možná je to podobné jako v případě hudby. Fajnšmekři teď upřednostňují vinylové desky, tak si říkám, že by to mohlo být stejné i s knihami.

A Češi jsou navíc čtenáři...
To je pravda, ale už jen pětatřicet procent našich klientů je z Čech. V posledních letech jsou pro nás stále důležitější zakázky ze zemí Evropské unie. Máme proto silný obchodní tým v zahraničí.

Je to pro firmu určitá jistota?
Nemyslím, stále je třeba zohledňovat situaci ve světě. Vše se může šmahem změnit. Napadá mě třeba, že v současné uprchlické krizi může náhle řada našich klientů přestat dávat práci nám. Budou muset zaměstnat své nezaměstnané a imigranty a tím si zakázky nechají doma.

Přesto věříte v dobrou budoucnost?
Rozhodně. Jsem obklopen velmi kvalitními a loajálními kolegy, kteří jsou zároveň mými kamarády. A do záležitostí firmy stále víc zapojuji dceru. Ještě studuje ekonomii, což se jí bude jistě hodit i v našem podnikání.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.