Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: MAFRA

Zlaté vodárny. Středočeští politici si díky nim přivydělali statisíce

  • 20
Někteří politici ve Středočeském kraji si ke svým výplatám přivydělávají „bokem“. Například hejtman a starosta Nymburka dostávali desetitisíce měsíčně. Naopak někteří středočeští starostové si však ke své funkci nevydělali ani korunu navíc a v Mělníku na podání přiznání vedlejších příjmů zapomněli.

Hejtman Středočeského kraje Miloš Petera takřka půl milionu za rok, starosta Nymburka Tomáš Mach třicet tisíc měsíčně, tedy v případě roční smlouvy až 360 000 za rok. Oba politici ČSSD, přestože jsou uvolněnými, tedy placenými politiky, si loni přivydělali ve firmě Vodovody a kanalizace Nymburk.

Vyplývá to z registru přiznání vedlejších příjmů politiků v rámci zákona o střetu zájmů, které na jednotlivých radnicích zmapovali redaktoři MF DNES. Tyto údaje musí politici uvádět, aby měla veřejnost kontrolu nad tím, zda nejsou ve střetu zájmů nebo jejich příjmy nejsou jinak podezřelé. A právě nymburští politici si ve veřejných funkcích vydělali loni nejvíce.

Jejich plat v politické funkci je hrazen z daní občanů, jejich odměna v nymburských vodovodech a kanalizacích zase z plateb lidí a firem za odběr vody. Akcionáři, respektive vlastníky firmy jsou přitom města v regionu a Nymburk je akcionářem největším.

Z veřejných peněz také obvykle částečně plynou investice do výstavby vodovodů a kanalizací. Uvolnění starostové ze zákona nesmí pobírat mzdu za výkon funkce v představenstvu nebo dozorčí radě ve firmě, kde má město, kterému starostují, majetkový podíl. Starosta Mach peníze dostává, ovšem legálně.

„S VaK Nymburk mám dohodu o provedení práce,“ říká Mach. Ten je členem dozorčí rady, ale odměnu pobírá právě v rámci jiné dohody o provedení práce. „Koordinuji vztahy se starosty, koordinuji zakázky a také zajišťuji součinnost v rámci obcí na Nymbursku s rozšířenou působností,“ vysvětluje Mach.

Takový postup je sice podle zákona možný, ovšem poněkud zvláštní. „Teoreticky by pan Mach jako člen dozorčí rady měl dohlížet i na to, zda sám pro VaK v rámci své dohody o provedení práce tuto činnost odvádí dobře. V tomto směru tam ke střetu zájmů teoreticky dojít může. Jeho činnost by města a obce, jež jsou akcionáři společnosti, měly mít pod drobnohledem,“ upozorňuje právník Marek Zelenka z protikorupční organizace Oživení, která se zabývá bojem proti korupci.

Z registru příjmů 2015

Miloš Petera (ČSSD) hejtman Středočeského kraje
472 814 korun za funkci předsedy představenstva VaK Nymburk

Raduan Nwelati (ODS) primátor Mladé Boleslavi
Díky nájmu z vlastního bytového domu vydělal 840 000 korun. Má také hypotéku 9,3 milionu korun.

Jindřich Vařeka (ANO) starosta Příbrami
V Praze 1 koupil byt za 13,5 milionu korun. Vydělal také na úrocích z půjček, kolem milionu korun. (Před vstupem do politiky působil v rodinném byznysu firmy Ravak.)

Vít Rakušan (STAN) starosta Kolína
Koupil zahradu na Vysočině za 100 000 korun. Další příjmy neuvedl. Dvě hodiny týdně působí na gymnáziu v Kutné Hoře.

Ivan Kůs (ČSSD) starosta Berouna
Koupil byt za 1,6 milionu korun. Další příjmy neuvedl.

Zdroj: registr příjmů, redakce MF DNES

„Dělám tuto činnost ve svém volném čase, na chod města to nemá žádný vliv a VaK Nymburk tady ve městě ani nesoutěží žádné zakázky. Z hlediska práva je to zcela v pořádku,“ dodává Mach. Jednodušší situaci má jeho stranický kolega, rovněž dřívější starosta Nymburka a nyní hejtman Miloš Petera.

Kraj totiž není k nymburskému podniku v žádném majetkovém vztahu, a Petera tak může legálně vykonávat placenou funkci v představenstvu. Ve VaKu přitom působí již od roku 1998 a koresponduje to s dobou, kdy se stal zastupitelem Nymburka.

„Zajímavé je, že předsedou představenstva byl znovu zapsán v roce 2015, tedy až poté, co mu skončil mandát zastupitele Nymburka a stal se hejtmanem, a tedy může pobírat odměny,“ říká Zelenka.

Do čela představenstva hejtmana zvolili zástupci obcí, kteří tvoří valnou hromadu. „Obce vzaly na sebe fakt, že jim 472 000 korun ročně stojí za to, aby měly pana Peteru jako předsedu představenstva,“ říká Zelenka. Hejtman však upozorňuje, že je pro firmu přínosným šéfem a obě práce prý stíhá dobře.

„Stíhat se to dá, má to k funkci hejtmana blízko, protože VaK Nymburk z 97 procent vlastní obce a samozřejmě, kdyby v tom tyto obce neviděly pozitivum, tak bych to dělat nemohl, nezvolily by mě,“ řekl MF DNES. „Mám dostatečné vodohospodářské vzdělání a jsem také soudním znalcem a autorizovaným inženýrem,“ zdůrazňuje Petera.

Dodává, že za 18 let, kdy ve VaKu působí, došlo na Nymbursku v této oblasti k velkému rozvoji a obce tak díky tomu splňují i evropskou legislativu. Další obce se podle něho k vodě brzy připojí – například Bříství, Vestec či Přerov nad Labem.

Někteří středočeští starostové si však ke své funkci nevydělali ani korunu navíc. Alespoň to tvrdí. Například primátor největšího středočeského města Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno) žádné vedlejší příjmy neuvedl. „Jsem na primátorském platu a bohatě mi to stačí,“ říká Volf.

Ten je také předsedou představenstva městské firmy Vodárny Kladno-Mělník. Funkci vykonává bezplatně. „Nesu osobní zodpovědnost a ve vodárnách se rozhoduje o velkých penězích. Toto nastavení je podle mě špatné, odměna by za to být měla,“ říká kladenský primátor.

Mělnické zpoždění

Žádné peníze „bokem“ si nevydělal ani starosta Mělníka Ctirad Mikeš (Mé město). Ten však může mít se svým letošním přiznáním vedlejších příjmů problém. Nepodal jej včas. Do konce června, který jako lhůtu uvádí zákon, totiž bylo v registru jediné přiznání, od místostarosty Milana Schweigstilla.

Podle tajemníka Zdeňka Studeného to starosta i první místostarosta nestihli, protože byli na dovolené. Čas přitom měli půl roku. „Pan tajemník proto uložil lhůtu do konce července, to jsem splnil. Nemám žádné dluhy ani příjmy,“ řekl Mikeš MF DNES. Město navíc do registru nezadalo ani příjmy členů rady města, i to už bylo napraveno. Podle slov tajemníka Studeného to bylo z důvodu, že netušil, že tuto povinnost mají i neuvolnění politici.

„Politici měli přiznání o příjmech, darech a závazcích odevzdat do 30. června, pokud to neudělali včas, je to přestupek. Za to hrozí pokuta až padesát tisíc korun,“ říká Martin Kameník, předseda sdružení Oživení.