Když přišlo na sliby ohledně otevírání Blanky, připomínali v posledních letech pražští radní spíše karbaníky, kteří hrají ruletu, než skutečné politiky. Co slib, to sázka na červenou, po které se však pomyslná kulička naneštěstí vždy skutálela pod černé číslo.
Těsně před posledními volbami to dokonce vypadalo, že bývalé vedení v čele s tehdejším primátorem Tomášem Hudečkem (zvolen za TOP 09) spoléhá na to, že černá barva padla tolikrát po sobě, že z hlediska pravděpodobnosti už zkrátka musí padnout červená.
Bývalé vedení vsadilo na září, na říjen, následně na prosinec 2014.
Co se nyní děje v Blance
|
V kuloárech si mezitím zastupitelé vzájemně recitovali básničku: „Blanka k volbám schůdeček, s úctou Tomáš Hudeček.“ Jenže ani jedna sázka nevyšla a TOP 09 odešla po volbách do opozice.
První slib, který nevyšel, dal někdejší primátor Pavel Bém (ODS), a to v roce 2009. Tehdy Inženýring dopravních staveb, který stavbu řídil, přiznal, že na podzim 2011 se tunel řidičům neotevře.
„Termín 2011 byl poměrně na krev. Ale stihli bychom to. Problém byl, že se na některé úseky nepodařilo získat stavební povolení,“ říká mluvčí společnosti Metrostav František Polák.
Kvůli stavebním povolením tak například se zpožděním odstartovala stavba v úseku Myslbekova a Pelc-Tyrolka, kde stavěla společnost Eurovia. Město mělo navíc na některých místech potíže s výkupem pozemků.
Nově se tak měla Blanka otevřít v prosinci 2012. To byla pozitivní zpráva především pro stavitele komplexu, kteří se museli vypořádat se třemi propady půdy a změnit kvůli nim technologii výstavby.
Krize a nedostatek peněz
Zatímco první nedodržení termínu se dá přičíst úředníkům a nedostatečné přípravě projektu, za druhým již stojí politici. V srpnu 2011 prohlásil tehdejší náměstek primátora Karel Březina (ČSSD), že se Blanka otevře až na jaře roku 2014.
Magistrát totiž neměl dostatek peněz na to, aby stavebním společnostem proplácel práce v plné výši. „Stavba se tak zpomalila,“ vysvětluje Polák, proč najednou firmy přeřadily na půl plynu.
Práce na tunelu stagnovaly, a to až do doby, než je Metrostav 7. prosince 2013 kompletně zastavil. Praha totiž společnosti přestala platit. Tentokrát však ne proto, že by nebyly peníze, ale kvůli takzvaným vícepracím.
Tehdejší radní se báli, že když společnosti zaplatí za práce navíc, které tunel prodraží, mohou tím porušit zákon o zadávání veřejných zakázek. Podobně jako v případě Opencard by tak následně museli čelit obžalobě.
O tom, že skutečně mohou firmě práce proplatit, tak nakonec musela rozhodnout arbitráž. Ta však trvala téměř pět měsíců a po celou tuto dobu práce na tunelu stály. Paradoxně to však nakonec nebyl Metrostav, na koho se při dokončování Blanky čekalo.
Město totiž příliš dlouho vyčkávalo se schválením materiálu na technologické vybavení dočasných řídicích středisek pro provoz tunelu Blanka. A loni v létě pak dodavatel technologií, společnost ČKD Praha DIZ, uvedl, že se Blanka otevře přibližně v dubnu 2015. Hned po provedení technologických zkoušek.
Jeden slib a dost
Chvíli to vypadalo, že se celou věc povede urychlit a tunel se otevře ještě na svátek Blanky, tedy 2. prosince 2014. Právě komplexní zkoušky ale ukázaly, a MF DNES o tom informovala první, že voda v Blance poškodila zhruba 300 kusů kabelů. A právě to byl důvod, proč u „rulety“ napoprvé neuspěla ani tou dobou čerstvě zvolená primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Ta následně prohlásila, že za projektem stojí „asi nějaký debil“. Právě tímto výrokem skončila éra věčného slibování a město vyčkávalo, až bude mít jistotu, že lze Blanku otevřít.
Náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) se nakonec rozhodl čekat až do poslední chvíle. Termín slíbil týden před otevřením.
