Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

U Václaváku se v lednu začne bourat. Vzniknout má komplex za 10 miliard

  19:38aktualizováno  19:38
Ve vnitrobloku mezi pražským Václavským náměstím a ulicemi Jindřišská, Panská a Na Příkopě v lednu začne bourání. Do pěti let tam vyroste částečně nový a zčásti rekonstruovaný komplex, kde budou hlavně obchody a kanceláře. Přibude ale i volně přístupných venkovních prostranství.

Historické objekty se dočkají obnovy, a to včetně barokního Piccolominiho paláce čili paláce Savarin od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. | foto: Crestyl Group

Plány na přestavbu vnitrobloku se řešily už před rokem 2010, tehdy ještě v režii irské společnosti Ballymore. Proti chystaným úpravám, kdy chtěl investor například zastřešit cennou barokní zahradu paláce Savarin v ulici Na Příkopě, se však zvedla vlna odporu (psali jsme o tom zde).

I na základě podnětů památkářů následně začal architekt Jakub Cigler v nákresech odebírat patra domů a firma slíbila, že vnitřní prostory dvorů ponechá nezastavěné. Následně jí však došly peníze, a tak projekt na obnovu skrytých pasáží historického centra v létě roku 2015 koupila firma Crestyl.

„Můžeme konstatovat, že nový investor přistupuje k danému prostoru a rehabilitaci barokní zahrady s větším pochopením. Projekt je však stále ve fázi konzultací,“ vysvětlil Jiří Skalický, šéf Odboru památkové péče pražského magistrátu, který před lety vydal závazná stanoviska k demolici.

Fotogalerie

Bourání následně povolil Stavební úřad Prahy 1, který platnost demoličního výměru už i prodlužoval. Zatím poslední rozhodnutí platí od začátku roku 2013 na čtyři roky.

S bouráním chce společnost začít už v lednu. „Projekt zahrnuje rekonstrukci a přestavby sedmi budov. Všechny historické orientované do ulice zůstanou zachované. Bude strženo několik bývalých průmyslových objektů ve vnitrobloku, přístavky a další nehodnotné stavby z 20. století. Po demolici bude následovat archeologický průzkum,“ řekl iDNES.cz generální ředitel skupiny Crestyl Omar Koleilat.

V žádném případě prý nepůjde o výstavbu „historizujících“ novostaveb za kulisou ze zachovaných čelních zdí.

„Touto cestou jsme jít nechtěli. Cílem je zachování a rekonstrukce všech nyní zanedbaných chráněných historických budov v samém srdci metropole a jejich maximální zpřístupnění,“ podotkl.

Demolice je nutné zlo, aby vzniklo něco zajímavého

Dle výpočtů společnosti se demolicemi zvýší podíl volně přístupných venkovních ploch ve vnitrobloku z nynějších 12 procent na více než třetinu, díky čemuž se uvolní okolí historické jízdárny, v níž je nyní herna.

„Projekt jsme například zbavili i lávky, která byla nad jízdárnou v tom původním. Bouráním se vytvoří prostor pro zahradu či náměstíčko se zelení, lavičkami a kavárnami. Naše idea je, aby vznikl prostor podobný například nedaleké Františkánské zahradě,“ doplnil ředitel.

Projekt Savarin

  • Zahrnuje 16 tisíc metrů čtverečních pozemků, z nichž velká část jsou prostory bývalého tiskárenského komplexu.
  • Cílem proměny areálu je nabídnout kombinaci obchodů, služeb a kanceláří společně s prostory pro relaxaci.
  • Projekt úspěšně prošel posouzením vlivu na životní prostředí, nyní investor zpracovává podklady pro územní řízení.
  • Investor opraví barokní Piccolominiho palác neboli palác Savarin od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, objekt historické jízdárny i barokní zahradu mezi nimi. Počítá i s obnovou všech dalších historických budov.
  • Po přestavbě má v objektech najít nově práci asi tisícovka lidí v obchodech, službách a restauracích. Dalších přibližně 1500 lidí bude pracovat v nových kancelářích, z větší části ale nepůjde o nová pracovní místa.
  • Při vybírání nájemců chce investor brát v úvahu charakter budov. „Pokud současní nájemci prostor budou mít zájem s námi pokračovat a budou se hodit do skladby obchodů, služeb a kanceláří, kterou chceme nabídnout, budeme s nimi rádi dále spolupracovat,“ řekl ředitel Crestylu.

Právě zachování jízdárny a prstence uličních traktů po obvodu území bylo mezi podmínkami stavebního úřadu. I tak se jedná o jeden z největších zásahů v Pražské památkové rezervaci za poslední desetiletí.

„Byli jsme v začarovaném kruhu, kdy bylo nutné podstoupit jakési nutné zlo a povolit částečnou demolici, aby tam mohlo vzniknout něco zajímavého,“ vysvětlil postoj magistrátních památkářů Skalický.

Během demolice majitel odstraní například některé dvorní i středové trakty, které jsou pomocí krčků napojené na ty uliční.

„Investor musí zajistit samostatnou funkčnost těchto uličních traktů po obvodu území. Ke zboření jsou uvnitř určeny i tři samostatně stojící objekty. Byl jsem zděšený, v jak špatném stavu vystěhované a nevytápěné budovy jsou,“ přiblížil vedoucí Stavebního úřadu Prahy 1 Oldřich Dajbych.

Společnost má povinnost stavebnímu úřadu oznámit zahájení bourání a spolu s tím předložit harmonogram prací. „Na bourání pak mají lhůtu až 24 měsíců. Také musí předložit vyjádření správce sítí a všech, kteří mají v území rozvody energií, to se zatím nestalo,“ dodal Dajbych.

Dostavět chce investor za pět let

Výstavba obchodně-administrativního centra má spolknout až 10 miliard korun. Úspěšně prošla posouzením vlivu na životní prostředí, o povolení stavby však teprve bude usilovat. Investor momentálně připravuje podklady pro územní řízení.

„Spolu s památkáři připravujeme upravenou verzi, která by splňovala podmínky vědecké rady Národního památkového ústavu, na koncepci stále ještě pracujeme. Studie by měla být hotová na jaře příštího roku. Prověřujeme třeba i propojení s metrem,“ sdělil architekt Jakub Cigler.

Startu schvalovacího kolečka momentálně předcházejí konzultace s památkáři i stavebním úřadem. „Jde zatím jen o nezávazné neformální konzultace. Nyní je to jen hrubý hmotový rastr, přesné výškové a další parametry budou černé na bílém až v dokumentaci k územnímu řízení. Čekáme na případné nové podání,“ doplnil Skalický.

Investor ujišťuje, že nové budovy ty okolní nepřerostou. „Žádná z nových staveb ve vnitrobloku nebude vysoká, aby nenarušovala panorama, všechny budou svou výškou respektovat úroveň okolní zástavby. Tomu bude odpovídat i počet podlaží - přesná čísla se ještě upřesňují,“ uvedl ředitel Crestylu.

Zamýšlená budoucí podoba vnitrobloku u Václavského náměstí. Projekt Savarin zahrnuje celkem 16 tisíc metrů čtverečních pozemků.

Zamýšlená budoucí podoba vnitrobloku u Václavského náměstí. Projekt Savarin zahrnuje celkem 16 tisíc metrů čtverečních pozemků.

„Projekt je nyní stále ve fázi příprav, které společně s procesem výstavby určitě potrvají ještě několik let. Naším cílem je projekt dokončit přibližně za pět let,“ doplnil Koleilat.

Předsedkyně Klubu za Starou Prahu Kateřina Bečková kvituje s povděkem, že vnitřní osa vnitrobloku zůstane nezastřešená.

„Kdybych to ale měla říct obecně, tak si myslím, že pro Prahu je nežádoucí, aby vedle Václavského náměstí, které je v současnosti ve velice společensky i obchodně kritické situaci, vznikalo další ‚paralelní Václavské náměstí‘, které převezme jeho funkce. Bude to pro něj znamenat další kopanec,“ domnívá se.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.