Nechvalně známým "kráterem" je ten, který způsobil propad nad tunelem Blanka v říjnu 2008.

Nechvalně známým "kráterem" je ten, který způsobil propad nad tunelem Blanka v říjnu 2008. | foto: MF DNES

Nejčastějším viníkem propadů v Praze je podle odborníků voda

  • 6
Propad vozovky na Evropské ulici v Praze 6 není v hlavním městě zas až tak výjimečným jevem. Země se tu propadla v posledních letech hned několikrát. Podle odborníků je geologické podloží Prahy velmi složité a nejčastějším viníkem propadů je voda.

Odborníci tvrdí, že rozsáhlé propady v souvislosti se stavbou metra v Praze 6 nehrozí. Podle primátora Bohuslava Svobody vše nasvědčuje tomu, že na nedělní propad vozovky (více čtěte zde) měla vliv pravděpodobně dříve vzniklá dutina, do níž při posledních deštích natekla voda.

Právě voda je společně se složitými geologickými vlastnostmi hornin, na kterých hlavní město stojí, nejčastější příčinou propadů. A zdaleka to nemusí souviset s hloubením tunelů, kterých je pod metropolí skutečně mnoho.

"Problémy v Praze často způsobuje prasklé potrubí. Unikající voda vymele kavernu, do níž se to celé najednou propadne," vysvětlil Svatoslav Chamra z katedry geotechniky na Stavební fakultě ČVUT.

Propady v Praze

Propady nejsou v Praze ničím až tak výjimečným. Na krátery ve Stromovce, kdy se zřítily desítky kubíků zeminy do budovaného tunelu Blanka, si jistě vzpomene kdekdo.

Odborník: Geologie v Praze je krásná, ale komplikovaná

Právě u břehů Vltavy jsou velké problémy s nestabilním podložím. "Písečné naplaveniny leží na jílovité břidlici - hornině staré půl miliardy let, která za tu dobu prodělala řadu vážných změn. Je tektonicky porušená. Masiv se pohyboval a rozbil břidlici na destičky, které se z masivu vysouvají jako tašky ze střechy," popsal Chamrův kolega Jiří Barták.

Ani kopcovité části metropole nejsou možných problémů ušetřeny. "Skalní podloží je sice místy velice pevné, ale jak se kdysi obrovskými tlaky vrásnilo, jsou často horniny rozdrcené. Máme tu řadu zlomů a tektonických poruch. Pod městem probíhá hlavní pražský zlom," podotkl Chamra.

Na něj narazili dělníci třeba při ražbě železničních tunelů pod Vítkovem či stavitelé metra B na Můstku.

Ačkoliv má Praha jednu z nejdokonalejších geologických map vůbec, je v podstatě nemožné případné propady předvídat. "Vrstvy jsou pod městem kolmo i podélně směrované a drahé geologické vrty nelze dělat po deseti metrech," vysvětlil Chamra s tím, že problémy při hloubení tunelů, ať už jakékoliv, se běžně objevují všude na světě.

"Prostě geologie v Praze je krásná, ale komplikovaná," dodal Chamra.