Po bouřce se v červenci propadla silnice na rušné Vysočanské estakádě. | foto: Praha 9

Na propadlou Vysočanskou estakádu se vrátí autobusy, ale jen jednosměrně

  • 25
V Praze se čas od času propadne kus silnice. Naposledy se to přihodilo koncem července, kdy se pod Vysočanskou estakádou vytvořila kaverna. Nyní by konečně mohl být zprovozněn alespoň jeden jízdní pruh pro autobusy. Za propady si přitom mohou lidé sami.

Jsou to zhruba dva roky, kdy jeden z obyvatel Prahy 9 našel za plotem svého domu překvapení v podobě dva metry hluboké jámy. Nebylo to poprvé, co se v této oblasti něco takového stalo. Prosek je totiž svým nestabilním podložím proslulý.

Naposledy se vozovka v Praze 9 propadla letos 26. července na takzvané Vysočanské estakádě. Tehdy se po přívalovém dešti zbortilo několik metrů stoky.

Estakáda je od té doby obousměrně uzavřena a zprovoznění alespoň jednoho jízdního pruhu se od té doby neustále odkládá. Jak ale MF DNES zjistila, naděje teď svitla alespoň autobusům.

„Bude se zpevňovat 150 metrů vozovky, která ujíždí ze svahu. Teoreticky by pak od 1. října mohl být zprovozněn jeden jízdní pruh pro autobusy. Nechceme ale nic slibovat,“ říká mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

Zda budou autobusy projíždět ve směru od Vysočan na Prosek, nebo naopak, bude podle Mrázka záležet na dopravním podniku, který určí, který směr je pro něj důležitější. Některé autobusy přitom zatím v dopravních špičkách nabírají velké zpoždění.

Propad způsobil kromě dopravních komplikací i nemalou škodu, která půjde do desítek milionů korun. Podle radního městské části Tomáše Holečka, který má ve své gesci dopravu, se podcenilo právě nestabilní podloží.

„K propadům v městské části dochází poměrně často a nikdo z nás netuší, kdy by se to mohlo stát znovu. Provedeme geologické průzkumy a rentgeny a zjistíme, kolik dutin je pod zemí. Nedej bože, aby se tento problém dotkl obytné zástavby,“ uvedl Holeček.

Podle geologa Víta Štrupla si za propady vozovky ale mohou sami lidé. V 99 procentech případů se podle něj silnice propadají kvůli kanalizacím a jiným technickým prostorám.

„Každá taková stavba musí mít předem provedený geologický průzkum kvůli stabilitě či únosnosti a jde o to, zda byl proveden řádně,“ nechal se slyšet Štrupl.

„Propad silnice bychom prošetřili, kdyby ho nahlásili“

Důlních děl, tedy například opuštěných lomů či dolů, ve kterých se dříve těžilo, eviduje Česká geologická služba od roku 1988, kdy byl schválen nový horní zákon, celou řadu. Projevů těchto důlních děl ale zaznamenala pouze šest.

Není důvod se proto domnívat, že by byly příčinou propadů silnice.

Nejznámější propady

Stromovka – rok 2008
V parku se půda propadla dvakrát, poprvé v květnu, podruhé v říjnu téhož roku. Oba případy se dávají do souvislosti s ražbou tunelu Blanka.

Milady Horákové – rok 2010
Na parkovišti ministerstva kultury se propadl rozestavěný tunel Blanka. V závalu zůstal bagrista, kterého se podařilo vyprostit. U budovy ministerstva tehdy vznikl kráter o průměru asi patnácti metrů. Policisté za propad nikoho nestíhali. O trestný čin se podle nich nejednalo.

Prosecká ulice – rok 2012
Díra o průměru pěti metrů a hloubce dva metry se objevila uprostřed silnice u kanálové vpusti. Příčinou byla poškozená kanalizace. Opravy kanalizačních stok a související dopravní omezení pak trvaly dlouhé měsíce.

Michle – rok 2012, 2014
V ulici Na Křivině se dvakrát propadla vozovka. Nejprve v roce 2012, kdy prasklo potrubí a voda vymlela díru, do té se poté propadlo auto. Podruhé se na tomtéž místě propadla silnice v roce 2014.

Evropská – rok 2012
Pět metrů hluboký kráter zastavil v červenci před čtyřmi lety tramvaje na rušné Evropské třídě. Důvodem byly údajně kaverny v podloží – v místě byla dlouhodobě skryta vzduchová kapsa, do které se povrch ulice propadl zřejmě vlivem vydatného deště.

Když někdo zjistí zmiňovaný projev důlního díla, jinými slovy například najde jámu na zahradě stejně jako v úvodu zmíněný obyvatel Proseka, je povinen to oznámit ministerstvu životního prostředí a Česká geologická služba případ vyšetří.

„Stejně tak kdyby nám někdo oznámil propad vozovky na Vysočanské estakádě, prošetřili bychom i ji. To se ale nestalo,“ dodává Vít Štrupl.

Mluvčí stavební společnosti Metrostav Vojtěch Kostiha potvrzuje, že nejčastější příčinou toho, proč se najednou silnice propadne, bývá porucha na vodovodním řadu či kanalizaci.

„Únik vody rozvolní podloží, které následně sesedne a způsobí poruchu konstrukce vozovky,“ vysvětlil. Nejvíce poruch je podle něj na jaře, jakmile rozmrzá půda – když se půda pohne, poruší zejména starší vodovodní řady. Na vině je však také doprava.

„Otřesy dopravy mohou k poškození vodovodních potrubí či kanalizace přispět. Zvlášť když je vozovka zvlněná a vozidla způsobují dynamické rázy,“ říká. Krátery však mohou vznikat také samovolně. „Pokud se z nějakého důvodu změní režim podzemních vod, může dojít k vyplavování nebo sesedání podloží, což může vést k poruchám konstrukce vozovek,“ říká Vojtěch Kostiha.

26. července 2016

Zatím se to obešlo bez zranění, říkají záchranáři

Jámy se ale čas od času objeví i na jiných místech Prahy. Ve Stromovce se v souvislosti s ražbou tunelového komplexu Blanka v roce 2008 dvakrát sesula půda. Kráter vznikl například také v roce 2010 před budovou ministerstva kultury v Praze 6. I tento propad byl připisován ražbě Blanky.

V roce 2012 v Michli dokonce do propadlé silnice sjel řidič s autem. Podle mluvčího pražských záchranářů Dominika Horna naštěstí při propadu vozovky nikdo nebyl nikdy zraněn.