Vybavení krytu Bezovka je původní, ale každých pár let prochází revizí...

Vybavení krytu Bezovka je původní, ale každých pár let prochází revizí (29.6.2016). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Protiatomové kryty v Praze jsou zastaralé, útoky by nejspíš neustály

  • 94
Pod povrchem města je 768 protiatomových krytů, do kterých by se v případě potřeby vešlo 150 tisíc osob. Metropole je musí udržovat tak, aby je bylo v případě útoku možné hned využít. Dnešním zbraním by však zřejmě stejně neodolaly.

Jaderný, biologický či chemický útok. To jsou události, kvůli nimž byly po celé republice vybudovány tisíce krytů civilní ochrany.

Nejvíce jich vzniklo v padesátých a šedesátých letech minulého století a většina je dodnes funkční. Praha s nimi již ale do budoucna při ochraně osob příliš nepočítá.

Způsob vedení války se totiž od doby vzniku krytů radikálně změnil. „Charakter ochrany krytů se již neslučuje se současnou vojenskou strategií nebo s vysokým účinkem a inteligencí zbraňových systémů,“ říká radní Libor Hadrava (ANO).

Města je ale i přesto musí stále udržovat v takovém stavu, aby je bylo možné téměř okamžitě využít. Přikazuje jim to zákon o integrovaném záchranném systému.

Místa je sotva pro 500 tisíc lidí

V Praze je v současnosti evidováno 768 stálých úkrytů s celkovou kapacitou přibližně 150 tisíc osob. I když se k nim připočte ochranný systém metra, který v sobě ukryje 332 tisíc lidí, a Strahovský tunel s kapacitou 15 tisíc osob, schová se v těchto objektech pouze čtyřicet procent obyvatel Prahy. Kryty jsou ale samozřejmě určeny i pro ty, kteří v Praze nemají trvalé bydliště.

Pro případ vyhlášení stavu ohrožení by byly kryty uvedeny do provozu do 24 hodin. Jejich vchody by se v takovém případě zřejmě brzy znovu uzavřely po naplnění tamní kapacity. U vstupu do krytů by při přijímání lidí platila úplná rovnost. Nerozlišoval by se tedy ani věk nebo pohlaví, natož zda je daná osoba z Prahy.

Většina krytů pojme sto až čtyři sta lidí, ty rozsáhlejší schovají až tisíce osob. Úplně největším krytem v Praze je Bezovka v parku Parukářka na Žižkově, ve které najde útočiště až 2 500 lidí. Malá není ani Folimanka schovaná za pancéřovými vraty v ulici Pod Karlovem.

Ta je projektována pro ochranu 1 300 osob a jako jediná ze všech krytů se pravidelně otevírá i pro veřejnost. Praha za údržbu stálých krytů vydá ročně přibližně pět milionů korun a také z toho důvodu magistrát v současnosti vypracovává novou koncepci, jak s kryty nakládat.

„Chceme více využívat jejich pronájmy a odkupy, z nichž bychom mohli financovat ty kryty, které musíme udržovat,“ vysvětlil Hadrava. Metropole má dnes ve své správě 295 stálých úkrytů. Zbytek vlastní bytová družstva, podniky, ale i soukromé osoby.

1. dubna 2014

Pro město je prodej či pronájem krytů výhodný. Ani poté, co je převezme nový majitel, totiž nepřestávají sloužit svému původnímu účelu. Vlastník je zákonem zavázán udržovat kryt v provozu a v případě potřeby jeho prostory neprodleně vyklidit. To je ale na druhou stranu jeden z důvodů, proč o komerční využívání krytů není větší zájem. Řada z nich navíc ani není například připojena na kanalizaci.

Kryty jsou projektovány na ochranu lidí po dobu 72 hodin a nejsou příliš vhodné k celoročnímu obývání. Většina z těch, které jsou dnes komerčně využívány, tak slouží zejména jako sklady. Najdou se ale výjimky. V části Bezovky zřídil nájemce horolezeckou stěnu a Bunkr muzeum, věnující se studené válce.

Podobná expozice je také v krytu pod hotelem Jalta na Václavském náměstí. Ten je trochu specifický tím, že nevznikl pouze za účelem ochrany osob, v tomto případě generálů komunistické policie a armády, ale byl využíván i k odposlechům prominentních zahraničních hostů v hotelu nad ním. O kousek níže se na Václavském náměstí v krytu pod zástavbou na rohu Jindřišské ulice nachází noční klub.

Tajemný kryt v údolí

Ne všechny kryty jsou ale v případě ohrožení určeny pro ochranu běžných občanů. Příkladem může být třeba tajemný podzemní komplex K-116 v Prokopském údolí. Vznikl již za protektorátu, kdy tam nacisté vybudovali továrnu na součástky pro letadla Junkers.

Dodnes je toto místo přísně střeženo vojáky a pro veřejnost zcela uzavřeno. Jednou z teorií je, že v této podzemní stavbě vzniklo záložní stanoviště československé a posléze i české armády. Ta však informace ohledně komplexu tají.

Pro úkryt Pražanů není určen ani kryt pod Thomayerovou nemocnicí. Jsou v něm totiž ukryty dva operační sály a několik pokojů se 72 lůžky. Tato podzemní nemocnice může být v případě potřeby uvedena do provozu ani ne do hodiny. Je ale třeba počítat s tím, že vznikla již v padesátých letech.

„Všechny nástroje a zařízení, které se v ní nachází, jsou ještě z dob komunismu,“ vysvětluje tiskový mluvčí nemocnice Ondřej Macura. Personál nemocnice je podle něj nicméně pro práci v těchto podmínkách vyškolen.

Tento kryt je zajímavý i tím, že na rozdíl od ostatních je čas od času využíván k podobnému účelu, k jakému byl navržen. Naposledy v roce 2002 při povodních a o dva roky dříve při oslavách milénia, kdy posloužil jako záchytka.

Nahlédněte do protiatomového krytu ve Strahovském tunelu:

3. května 2011