Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Protipovodňové zábrany v Praze mají trhliny, ohroženo je hlavně Staré Město

  19:00aktualizováno  19:00
Popraskaný a rozpadající se beton, netěsnící spáry, nevhodně zasazené stromy nebo propadlá dlažba okolo úchytů pro upevnění panelů mobilní protipovodňové zábrany. Na jejich špatný technický stav může doplatit Staré Město i Kampa. Podle Libora Hadravy, radního pro bezpečnost, ale není stav tak vážný.

Na rozvodněné Vltavě v Praze téměř nejsou vidět jednotlivé jezy. (3. června 2013) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Na špatný technický stav upozornila zpráva o stavu protipovodňových opatření, kterou pro magistrát zpracovala společnost Vodní díla – TBD (o jejích závěrech jsme psali zde).

„Neodstranění těchto závažných nedostatků může při zatížení vodním tlakem vést ke ztrátě stability konstrukcí i ztrátě ochranné funkce,“ upozorňují autoři zprávy, kteří během jara zdokumentovali kompletní systém protipovodňové ochrany a vytipovali místa, u kterých je oprava nejpotřebnější.

Problematická místa protipovodňové ochrany

Problematická místa protipovodňové ochrany

Problematické jsou například zábrany, které mají před velkou vodou chránit Josefov a Staré Město. Konkrétně náplavka pod Dvořákovým nábřežím je poškozených základů pro mobilní protipovodňové zábrany plná. Poničené jsou hlavně prahy u jednotlivých slupic, jak se označují úchyty v zemi pro vztyčení hrází.

V případě povodní by tak těmito prasklinami mohla voda nerušeně proniknout až do ulic Starého Města. Podobně ohrožená může být také Kampa. Tam kvůli chybějící dlažbě v některých místech hrozí, že v případě náporu vody mobilní hrazení nevydrží a vyvrátí se.

Podle radního pro bezpečnost Libora Hadravy (ANO) nejsou protipovodňové zábrany v nijak katastrofickém stavu. Upozorňuje ale, že oprava jednotlivých částí je skutečně nutná.

„Někde došlo k porušení zábran například vlivem nějaké stavební činnosti, jinde je mají na svědomí sami občané. K jejich opravám ale dochází průběžně,“ vysvětluje Hadrava.

Zpráva ovšem upozorňuje i na problémy dlouhodobějšího rázu. Například na terénní ochranné hrázi před Libeňským mostem se objevily vysázené stromy. Ty teď podle odborníků narušují stabilitu svahu. Funkčnost hráze budou navíc postupně ohrožovat rostoucí kořeny.

Digitální plán bude hotový příští rok

Město v současnosti zpracovává několik studií, které mají určit, kde se protipovodňová ochrana vybuduje v budoucnu. „Jedná se o území, která nebyla původně do plánů protipovodňové ochrany zahrnuta buď kvůli velké finanční náročnosti, nebo kvůli tomu, že se jedná o oblasti s velmi nestabilním podložím,“ vysvětluje mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Problematická místa protipovodňové ochrany

1. Troja a Dejvice – popraskané pevné betonové zábrany, které se nacházejí na obou březích Vltavy.

2. Holešovický přístav – trhliny v betonové konstrukci, která má držet mobilní zábrany. Umístění zábran znemožňuje elektrické vedení položené přes prahy.

3. Náplavka pod Dvořákovým nábřežím – poškozené prahy u vjezdu na náplavku a dlažba kolem úchytů pro zábrany. A to natolik, že by tlak vody zábrany vyvrátil.

4. Kampa – kvůli chybějící dlažbě u prahů pro zábrany hrozí při náporu vody ztráta stability mobilních zábran.

5. Masarykovo nábřeží – kvůli projíždějícím vozidlům je poškozeno ukotvení pro mobilní zábrany.

6. Modřany – betonové bariéry u podjezdu v ulici Mezi Vodami netěsní a spárami v betonu může pronikat voda.

Bez ochrany tak stále zůstávají například čtvrti Lahovice a Lahovičky, ze kterých se v minulosti museli obyvatelé kvůli velké vodě několikrát evakuovat. Další součástí protipovodňové ochrany, na které Praha momentálně pracuje, je takzvaný digitální povodňový plán. Ten by měl propojit textové, datové a mapové informace o postupu při povodních a učinit je tak dostupnější a přehlednější.

Praha je totiž posledním krajem, který takový plán postrádá. Digitální plán za šestnáct milionů korun by měl být hotový nejpozději do června příštího roku. Peníze na něj půjdou z dotací ministerstva životního prostředí.

Celková délka všech protipovodňových opatření na území Prahy činí zhruba dvacet kilometrů. Z toho necelých sedm kilometrů tvoří mobilní zábrany, které se využívají především v historickém centru města. Kromě mobilních bariér se využívají třeba gumové protipovodňové vaky plněné vodou, hráze z písku a zeminy či stálé protipovodňové stěny z železobetonu.

Praha má rezervu třicet centimetrů

Většina zábran je přitom koncipována tak, aby odolaly povodni srovnatelné s tou z roku 2002. Velká voda tehdy ničivě zasáhla například Malou Stranu, Karlín, Staré Město, Josefov a další části města. A právě po těchto povodních se začal systém ochrany v hlavním městě budovat.

Pokud by byl příval vody ještě silnější, má systém zábran k dispozici ještě rezervu v podobě třiceti centimetrů. Jestliže Česko letos nezasáhnou deště, které by mohly velkou vodu způsobit, prověří funkčnost pražských zábran a sehranost jednotlivých složek protipovodňového systému každoroční podzimní cvičení, které magistrát plánuje na září.

Stavět se při něm bude například protipovodňová stěna na území Prahy 7. „Každé cvičení odhalí možnosti zlepšení. Ta jsou pak zapracována do povodňového plánu hlavního města,“ dodává Hofman.

Povodně metropoli naposledy postihly v červnu roku 2013 a spáchaly škody za necelé dvě miliardy korun (psali jsme zde).



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.