"Pokud by dnes přišla povodeň takového rozsahu jako v roce 2002, tedy povodeň pětisetletá, následky by byly asi podobné jako tehdy," připustil předseda povodňové komise a radní pro životní prostředí kraje Miloš Petera.
Kraj podle něj uvažuje v horizontu vody stoleté. "Před každou výstavbou protipovodňového opatření zvažujeme také ekonomickou návratnost, to znamená, jestli to nebude stát více než samotný majetek, který by byl ochráněn. Můžeme postavit hráz i proti vodě tisícileté. Otázkou je, jak moc za to dáme," popsal Petera.
Kraj se prý tou poslední povodní každopádně poučil. Na opatřeních proti velké vodě začal pracovat díky dotacím z ministerstva zemědělství v hodnotě dvou miliard sto milionů korun. "Nechali jsme si stavební fakultou ČVUT zpracovat studii, která zpracovala odtokové poměry v našem kraji. Z tohoto dokumentu například víme, jak se v různých situacích voda bude chovat," vysvětlil radní.
Vytipováno má vedení kraje 280 ohrožených lokalit, kde začnou státní podniky povodí s úpravami. Jde například o Mělnicko, Nymbursko nebo Poděbradsko.
Stavby valů komplikují majetkoprávní spory
Kromě klasických valů nebo hrází existuje trend stavět přirozené zadržovací prostory, aby se voda pokud možno vylévala do bezpečných zón. "Tyto suché poldry by měly umět pojmout určité množství vody. Po opadnutí záplav se pak může voda dostat zpátky do toku," řekl Petera.
Modernizací procházejí i zděné hráze, které se stavějí pojízdné, aby se po nich mohla dostat těžká technika. Čerpat peníze na drobné lokální hráze nebo valy či úpravu vodních toků mohou každoročně samy obce nebo místní sdružení.
"Z fondu životního prostředí a zemědělství jsme třeba loni dávali na podobné účely necelé tři miliony, předloni asi pět a půl," vypočítává Petera. Sám připouští, že se protipovodňová opatření rodí pomalu. "V jedné z nejvíce postižených obcí, v Zálezlicích, začne firma se stavbou hráze tento podzim," říká Petera.
Patnáct set metrů a čtyři metry vysoká hráz bude stát 160 milionů a peníze poplynou právě z dotací ministerstva zemědělství. Podle ministra zemědělství Petra Bendla jsou nejčastějším důvodem těchto zdržení připomínky majitelů pozemků. Takto tomu bylo i v případě Zálezlic (o stavbě valu v Zálezlicích čtěte zde).
