Lanová dráha na Letnou zahájila provoz 31.5.1891. Vznikla především kvůli konání Jubilejní zemské výstavy. | foto: Archiv DPP

První lanová dráha v Praze jezdila na vodu, spuštění předcházel trapas

  • 24
Přesně před 125 lety zahájila provoz první lanová dráha v Praze. Vedla na Letnou a postavena byla především kvůli konání Jubilejní zemské výstavy. Poslední májový den roku 1891 byl slavnostní, jejímu spuštění přihlížely desítky lidí.

Zvaní hosté, zástupci obcí i novináři, celkem třicet lidí, vstoupí do vozu lanové dráhy, konduktor dá znamení a kabina se slavnostně rozjede. Lidé jsou nadšení. Jejich úsměvy na tváři ale zmrznou spolu s lanovkou, která se zastaví zhruba ve třetině své dráhy.

Tak zahájila přesně před 125 lety vůbec první lanová dráha v Praze svůj provoz. Přes prvotní trapas na slavnostním ceremoniálu pak ale dalších třicet pět let lanovka vedoucí od řetězového mostu císaře Františka Josefa do Letenských sadů fungovala. A za tu dobu svezla téměř sedm milionů cestujících.

První myšlenky na to mít v Praze lanovou dráhu se objevily jen pět let předtím. S projektem přišel Adolf rytíř ze Schaecků a nepojal jej zrovna skromně. V Praze chtěl totiž zavést hned čtyři lanové dráhy. Všechny měly být tříkolejnicové se společnou střední kolejnicí.

Pravděpodobně Adolfovo velkorysé pojetí plánů na rozšíření dopravy po Praze také stálo za tím, že se mu nepodařilo shromáždit kapitál a z plánů tak o dva roky později sešlo. Mezi nejstaršími návrhy pražských lanovek se několikrát objevila také Letná. Tam měl původně vyrůst výtah, nápad se ale neujal.

„Stavební úřad roku 1889 rozhodl, že s ohledem na zdejší úřad potravní daně by výtah překážel v provozu, a že místo toho by se hodilo spíše k zařízení dráhy lanové,“ vypráví archivář dopravního podniku Pavel Fojtík.

Když se pak blížila Jubilejní zemská výstava, konaná v Královské oboře, myšlenka na zavedení lanovky se oprášila. Tehdy se také proslýchalo, že od Letenské restaurace povede elektrická dráha Františka Křižíka, obě stavby včetně lanovky na Petřín nakonec byly zprovozněny právě k příležitosti konání výstavy.

Dalším důvodem, proč mít lanovku na Letnou, byl fakt, že Letenské sady, tehdy zvané Sady korunního prince Rudolfa, měly Pražané ve velké oblibě a lanovka v těchto místech se proto mohla vyplatit. Stavby se nakonec ujalo Královské hlavní město Praha.

„Pražská obec na to měla koncesi, projektantem byla technická kancelář Reiter a Štěpán,“ říká Fojtík. A počátkem května 1891 bylo hotovo, 19. května ještě proběhla bezpečnostní zkouška brzd.

„Před zahájením provozu byl vůz zkušebně odpojen od lana, odbrzděn a reálně se zkoušelo, jestli ozubnice zabere. Fungovalo to. K nehodě ale nedošlo ani později,“ vysvětluje Fojtík.

Nehodám bránila Abtova ozubnice

Právě Abtova ozubnice fungovala jako bezpečnostní opatření, které jinak musela mít každá lanovka. Kdyby lano prasklo, vůz by se její pomocí zastavil. Zkouška tedy byla hotová a provoz mohl být zahájen.

„Lanová dráha na Letnou, která jest předepsaným způsobem dostavěna a potřebnými prostředky dopravními, jakož i vycvičeným personálem opatřena, byla při včerejší komisi technicko-policejně vyzkoušena a za úplně způsobilou ku provozování dopravy uznána,“ psaly poslední májový den Národní listy.

A tehdy došlo ke zmíněnému faux pas. Stalo se kvůli tomu, že lanovou dráhu na Letnou, stejně jako tu na Petřín, tenkrát poháněl systém vodní převahy.

„V horní stanici se do nádrže pod vozem načerpala voda a pomocí této váhy byl vytažen druhý vůz z dolní stanice. Aby se šetřilo vodou, počítalo se při nalévání vody do vagonu, kolik cestujících do něj vstoupilo,“ vypráví Fojtík.

Lanová dráha na Letnou

  • Zahájila provoz 31.5.1891. Za celou dobu přepravila 6 757 167 cestujících.
  • V roce 1891 se za jízdu nahoru nebo dolů platily čtyři krejcary, zpáteční jízdenka stála šest krejcarů.
  • Když byly roku 1907 a 1908 číslovány tramvajové linky, Letenská lanovka byla zahrnuta a měla číslo 10. Jezdila tak do roku 1914, kdy byly organizační změny v linkovém vedení, pak byla vyčleněna z tramvajového systému.
  • Její maximální rychlost byla 1 m/s. Pro srovnání: lanovka na Petřín, která začala jezdit ve stejném roce, tehdy jezdila 2 m/s.
  • Do vozů se celkem vešlo 40 lidí. Na Petříně to v roce 1891 bylo jen o deset víc. Šířka jedné skříně letenské lanovky byla 1,80 metrů, což bylo o 20 centimetrů méně než na Petříně.

Když se pak přijelo do dolní stanice, voda se vypustila do kanalizace. Při slavnostním zahájení se ale v horní stanici načerpalo málo vody, spodní vůz byl plný a v horním neseděl nikdo. Jinak ale tento systém fungoval. Problémy byly jen v zimě, kdy voda zamrzala a provoz tak musel být omezen.

František Křižík lanovku v letech 1902-1903 elektrifikoval, přesto o pár let později přestala být vyhledávanou a její význam upadl.

„V roce 1907 vznikla normální tramvajová trať na Letnou přes Strossmayerovo náměstí. Cestující už nemuseli přestupovat, za první světové války tak byl provoz lanové dráhy omezen,“ říká Fojtík. A v listopadu 1916 jela lanová dráha na Letnou naposledy.

Její provoz pak už nikdy nebyl obnoven, stopy po ní ale stále zůstávají - ačkoli ji dělníci rozebrali, těleso na Letné zůstalo a je viditelné dodnes. Podnikatel Augustin Hašek pak v místech bývalé lanovky postavil pohyblivé schody. Eskalátor, který fungoval do roku 1935, je k vidění ve filmu Muži v offsidu.

Podívejte se, jak dnes vypadá renovovaná lanovka na Petřín, která byla zprovozněna stejně jako ta na Letné u příležitosti Jubilejní zemské výstavy:

7. dubna 2016