Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Reaktor v Řeži slaví. Málem musel ustoupit kalovým jámám

  10:10aktualizováno  10:10
Před šedesáti lety vstoupilo Československo do elitní společnosti atomových mocností. V Řeži u Prahy vznikl Ústav jaderné fyziky. Jeho počátky provázely kuriózní okolnosti. Narychlo sehnaný bagr zabránil tomu, aby místo reaktoru byly kalové jámy. A chladicí voda obsahovala stopy mléka.

V roce 1957 vědci v Řeži v experimentálním reaktoru odstartovali první štěpnou reakci v Československu. | foto: ÚJV Řež

Je 25. září 1957. Vědci do experimentálního reaktoru vložili poslední, šestadvacátou kazetu s obohaceným uranem. V Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy (ÚJV) se spouští vůbec první štěpná reakce v dějinách Československa.

Po patnácti minutách šéf směny nařídil odstavení reaktoru. „Díky tomu jsme se dostali do první světové desítky zemí provozujících podobná zařízení. Československo bylo tehdy devátou zemí, která zprovoznila reaktor,“ uvedl Vladimír Věrčák z ÚJV Řež.

Reaktor VVR-S měl v rodném listě zapsáno podobné datum narození jako tehdejší Ústav jaderné fyziky. Experti na jeho vzniku začali pracovat před 60 lety v roce 1955, a to na základě dohody se SSSR o spolupráci a výzkumu jaderné energie.

Legenda z Řeže: mléko na ochlazení reaktoru

Jedinečný počin záhy opředly legendy. Například o tom, že reaktor chladilo mléko. Mléčný zákal se opravdu v tekutině objevil. Vysvětlení jeho původu je však podle vědců prozaické. K chlazení reaktoru odborníci potřebovali obrovské množství destilované vody. A tu transportovaly cisterny, z nichž některé sloužily také mlékárnám.

Výzkum jaderné energie v Československu odstartovalo vcelku nenápadné vládní nařízení o šesti paragrafech. To posvětil 10. června 1955 premiér Viliam Široký. Nařízení se stalo i křestním listem Ústavu jaderné fyziky.

Fotogalerie

K vybudování ústavu vedla složitá cesta. Oříškem bylo již hledání vhodného místa. To muselo splňovat řadu podmínek. Například musel být pozemek podle úředního zadání do 50 kilometrů od metropole.

„Měl zde být také k dispozici dostatek chladicí vody, kterou by nebylo třeba čerpat do velké výšky. Poblíž mělo existovat napojení na elektrickou síť s dostatečným výkonem,“ uvedl Vladimír Věrčák z ÚJV Řež.

Kromě řady technických podmínek projektanti museli vyjít vstříc i námitkám politického rázu. Ústav nesměl vzniknout západně od Prahy, to bylo nežádoucí z vojenského pohledu. Územní plán uzavřel cestu na jih od Prahy, předurčený pro rekreaci. Jihovýchodní směr za hranicemi metropole pro stavbu nevyhovoval kvůli nedostatku vody.

Experti hledali tedy severně a východně. Ve hře se ocitl i pozemek sousedící s trojskou zoo. Malá plocha však vyřadila ze hry variantu umístění ústavu v Troji i středočeském Přemyšlení poblíž Zdib.

Ideální pozemek, splňující všechny parametry, nalezli vědci v Řeži v Praze-východ. Z metropole sem sice náklaďáky vozily kaly do vyhnívacích jam, pražské čisticí stanici však pozemek nikdy nebyl oficiálně přidělen. Jan Neuman, náměstek výboru pro výzkum a mírové využití jaderné energie, požádal o přidělení areálu. Úředníci mu jej obratem přiklepli. Ovšem pozemek přidělili také čisticí stanici.

Bagr ústavu byl rychlejší

Závod o pozemky vyhráli atomoví vědci, a to díky zásahu prvního ředitele ústavu Čestmíra Šimáně. „Ten požádal vedoucího investiční výstavby, aby urychleně opatřil bagr a do kalových polí provedl první stavební zásah,“ uvedl Věrčák.

Rychlý a úspěšný zábor trochu připomínal metodu osidlování amerického Západu. Během šedesátileté historie se ústav podílel i na stavbě jaderných elektráren v Jaslovských Bohunicích, Dukovanech, Mochovcích a Temelíně.

„Působíme v oborech bezpečnosti jaderných elektráren, výzkumu a sledování stavu materiálů, projektování a nakládání s radioaktivními odpady,“ popisuje činnosti ústavu šéf představenstva Karel Křížek.

Vědci tu také vyrábějí léky pro nukleární medicínu. Velké konkurence se ústav ani do budoucna bát nemusí. Pravděpodobně zůstane i dál jediným zařízením svého druhu v Česku. Mimo jiné i proto, že na zřízení podobné instituce se jen tak nenajdou peníze.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.