Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Praha počeštila a přibylo nevěřících, ukazuje sčítání lidu před sto lety

  8:29aktualizováno  8:29
Před 95 lety se uskutečnilo první československé sčítání lidu. Podle něj byl Karlín nejvíce bezvěrecký okres a z centra lidé odcházeli do průmyslovějších Vinohrad a Žižkova, zatímco centrum metropole stagnovalo. Jen sedm procent obyvatel se hlásilo k jiné, než české národnosti.

Ilustrační foto | foto: YouTube: Gummil

První sčítací lístky v nově vzniklém Československu dostali lidé v polovině února 1921. Jedenáct let poté, co proběhl poslední výzkum v c. a k. rakouské éře.

Na obyvatele metropole a mladé republiky čekalo několik novinek. „Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávnění vzniku samostatné Československé republiky,“ uvádí statistici. Podle rakouského modelu se v anketních lístcích uváděla takzvaná „obcovací řeč“. Tedy jazyk, jímž občan komunikoval každodenně, třeba s úřady. To nahrávalo v konečných výsledcích německé řeči, a tedy i národnosti.

Zaplněné dělnické čtvrti

Statistici přišli před prvním československým sčítáním s novou definicí. „Národností jest rozuměti kmenovou příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk,“ objasnil tehdy tuto změnu Dobroslav Krejčí, první předseda Státního úřadu statistického v Československu.

Praha se tudíž oproti předchozímu rakousko-uherskému sčítání více počeštila. V roce 1880 v královském hlavním městě žilo 349 574 lidí v 13 261 domech. Českou obcovací řeč deklarovalo 86,2 procenta obyvatel, německou 13,7 procenta. Když svou práci sčítací komisaři dokončili v roce 1921, spočetli v metropoli 729 820 obyvatel a 25 553 domů. Podíl obyvatel, jiné než československé národnosti klesl na sedm procent. Nejpočetnější menšinou byli Němci a Židé, podle etnické mapy Prahy žili v centru, na Josefově, Starém či Novém Městě.

Co zjistilo první československé sčítání

  • V Praze v roce1921 žilo 729 820 obyvatel, což byl oproti roku 1880 prakticky dvojnásobek.
  • Méně než sedm procent obyvatel se hlásilo k jiné než československé národnosti.
  • 83 367 lidí žilo na Vinohradech před zrodem Velké Prahy, šlo o čtvrté největší město v českých zemích. Zalidnil se i Žižkov. Naopak z centra lidé odcházeli.

Za čtyřicetileté období mezi rakouským a československým sčítáním se například hojně zalidnily Vinohrady. V roce 1869 v obci za hradbami Prahy žilo necelých devět tisíc lidí. V roce 1921 dosáhly Vinohrady v hranicích dnešní Prahy 2 takřka 84 tisíc obyvatel. Před svým připojením k Velké Praze, které přišlo z jara 1922, se staly čtvrtým největším městem v českých zemích.

Podobný boom související s rostoucím průmyslem z měst v prstenci za pražskými zdmi prožil i Žižkov. V roce 1869 mezi Vítkovem a vrchem sv. Kříže mělo svůj domov necelých 300 osob. Po půlstoletí vzrostl počet obyvatel raketově na takřka 72 tisíc.

Průmyslové čtvrti měly další specifikum, počet lidí bez vyznání. V roce 1921 karlínský soudní okres patřil do kategorie, kde se jejich počet pohyboval mezi 25 a 50 procenty.

Oproti průmyslovým oblastem, kde lidí přibývalo, stálo centrum metropole. Například v Josefově v roce 1890 žilo necelých 12 000 obyvatel, o třicet let později jejich počet klesl takřka na polovinu. Josefova se však na sklonku 19. století dotkla rozsáhlá asanace staré, zchátralé zástavby.

S archy do kasáren

„Další příčinou byla stagnace stavebního ruchu ve vnitřní Praze. Zatímco okolní obce, Vinohrady, Žižkov, Smíchov a další, se v té době bouřlivě rozvíjely,“ uvádí další důvody poklesu obyvatel v této lokalitě Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu.

Poválečné sčítání v roce 1921 mělo další specifikum. Výsledky experti zpracovali za obyvatelstvo přítomné, nikoli za osoby, které v Praze skutečně bydlely. Sčítalo se tak i v hotelích, věznicích či kasárnách.

Autor:


Sledujte rekonstrukci Staroměstské radnice


 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Královské stříbření Kutné Hory. za nápadem stojí historička a ředitelka Českého...
Každý večer jsem šila kostýmy, vzpomíná historička na začátky stříbření

Původně to byl jen průvod dvou desítek kostýmovaných postav, dnes je Královské stříbření Kutné Hory největší akcí svého druhu v ČR a ve městě otevírá hlavní...  celý článek

Na střechu nechal majitel instalovat extenzivní zelenou střechu.
Mladí majitelé museli „ukousnout“ kus kopce, aby měli slunce v domě

Najít vhodný pozemek blízko Prahy a za dostupné peníze, to je hodně těžké. Někdy to znamená v mnohém ustoupit nebo udělat náročné stavební úpravy. To potkalo i...  celý článek

Pražské architektonické studio mar.s architects se pustilo do proměny...
Stylovou restauraci v Michli zdobí zrárna masa a grafika steaků

Pražské architektonické studio mar.s architects se pustilo do proměny restaurace v pražské Michli. Dock House potřeboval po deseti letech provozu atraktivnější...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.