Hasiči v kombinézách likvidují ptactvo na farmě v Lázních Toušeň, kde se...

Hasiči v kombinézách likvidují ptactvo na farmě v Lázních Toušeň, kde se vyskytlo ohnisko nákazy ptačí chřipkou (9.1.2017). | foto:  Michal Šula, MAFRA

Tisíc ptáků v Toušeni usmrtili pomocí plynu, asistovaly tři desítky hasičů

  • 4
Kvůli hrozbě šíření ptačí chřipky byl na farmě v Lázních Toušeň v pondělí vybit celý chov, tedy přes tisíc ptáků. Veterinářům asistovaly více než tři desítky hasičů. Mrtvá zvířata byla v kontejneru převezena do kafilérie. Další zásah není v plánu.

Smutný pohled se v pondělí naskytl obyvatelům středočeských Lázní Toušeň v Praze-východ. Na zdejší farmě ležící na okraji obce bylo vybito 1 025 chovaných ptáků od slepic, kachen, hus, holubů až po několik pštrosů. To vše kvůli preventivní snaze zabránit šíření nebezpečného viru ptačí chřipky.

Virus byl objeven ve zdejším hospodářství u husy pomořanské. Laboratorní testy potvrdily, že podlehla viru H5N8, který je vůči ptactvu velmi agresivní a rychle se šíří. Proto byla nařízena okamžitá likvidace celého chovu.

„Zdejší husa se pravděpodobně nakazila od trusu jiného volně žijícího zvířete,“ sdělil MF DNES mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal.

Na příjezdové cestě k farmě v pondělí středočeští hasiči postavili malé městečko s několika vyhřívanými kontejnery, kde se mohli v teple převlékat do speciálních oděvů a také projít nezbytným očištěním tak, aby z uzavřené zóny, kterou hlídala policie, nešířili nebezpečný virus dál.

„Projít museli dekontaminačním kontejnerem, kde jsou dvě sprchy, a následně se obléct do nového oblečení,“ říká mluvčí středočeských hasičů Vladimíra Kereková.

Hasiči se podle ní rozdělili do několika skupin tak, aby jedna vždy mohla v terénu pomáhat veterinářům nahánět drůbež a asistovat u její likvidace, a další skupina mohla v teple nabírat síly. Na místě zasahovaly více než tři desítky hasičů z Mladé Boleslavi, Benátek nad Jizerou, Staré Boleslavi a ze speciálního útvaru ve Zbirohu.

První skupina třinácti z nich ve speciálních vícevrstvých oblecích vyrazila na farmu kolem půl jedné odpoledne společně se třemi veterináři. Zvířata bylo vždy nutné odchytit do pytlů, v nichž byla vložena do speciální popelnice, kam byl přiváděn oxid uhelnatý a kde se udusila.

Následně byla uložena do kafilerního kontejneru, kam byl rovněž vháněn plyn. Mrtvá zvířata pak auto odvezlo do kafilérie ve Věži u Havlíčkova Brodu a i tento celý vůz musel před odjezdem z Toušeni projít dekontaminací.

Pštrosy uspaly injekce

Jiný postup však musel být zvolen v případě velkých ptáků, jako jsou pštrosi. Těch bylo v hospodářství deset. „Na ně tento způsob pomocí plynu neúčinkuje. Veterinární správa je musela uspat pomocí injekce,“ dodává Kereková. Pro majitele chovu to bylo zdrcující.

„Je to strašná věc. Kvůli jedné nakažené huse všechno vybíjet. Nejde tak o peníze, jako o skutečnost, že se musí zlikvidovat všechna zdravá zvířata,“ říká vedoucí chovu Karel Křítek. Celá situace jej zasáhla hlavně psychicky, v noci nemohl dobře spát. Protože jeho farma leží hned za Toušení, i zdejší obyvatelé situaci intenzivně vnímají. Mnoho z nich totiž u rodinného domu chová slepice, aby měli vlastní bio vejce.

K vybíjení dalších chovů ovšem zatím nedojde. Pokud by v Lázních Toušeň nastala podobná situace jako na jižní Moravě, tedy hlášení dalších úhynů v tomto ohnisku, zasedla by bezpečností rada ústřední veterinární zprávy a rozhodla by o utracení všech ptáků v daném ohnisku.

„V tuto chvíli takové poznatky nemáme, proto není důvod utratit všechna zvířata. Týká se to tedy zatím pouze tohoto jednoho chovatele, nikoho jiného,“ říká Petr Pejchal. Strach z nákazy ptačí chřipkou tam však nikdo nemá.

„Jsem zdravotnice, tak jsem si o tom něco zjistila a vím, že na člověka se to nepřenáší. Přesto jsem poučila své malé děti, že když někde náhodou narazí na mrtvého ptáka, aby na něj raději nesahaly,“ říká obyvatelka Lázní Toušeň Lucie Zikanová.

Obavy nemá ani Pavlína Daňková, maminka na rodičovské dovolené. „Byli jsme informovaní SMS zprávou od obecního úřadu o přijatých opatřeních. Poučila jsem děti, ale jinak žádná omezení nemáme,“ řekla MF DNES Daňková.

Výstava Náš chovatel je zrušena

  • Středočeská výstava drobného ptactva Náš chovatel, kterou pořadatelé připravovali na Výstavišti Lysá na Labem, se konat nebude. Město je totiž ve veterináři vytyčeném pásmu dozoru, kde jsou, stejně jako v ochranném pásmu, veškeré trhy, svozy či výstavy ptáků zakázány, a to až do konce ledna. Zákaz platí od pondělí v celé České republice. Výstava v Lysé se měla konat od 13. do 15. ledna.
  • „Ještě před vydáním celoplošného zákazu nás veterináři informovali, že takové nařízení přijde. Odebrali nám stanovené veterinární podmínky, tím se akce nemůže konat a my ji zrušili,“ informoval manažer výstavy Náš chovatel Matěj Kosmák. Na výstavu bylo přihlášeno na 360 drobných chovatelů z celé republiky. Ty všechny teď výstaviště musí o zrušení informovat. „Hodně jsme již měli připraveno, vyřízeno pro tuto výstavu, což představuje náklady. Jak velká to bude ztráta pro výstaviště, zatím neumím vyčíslit. Ale pokusíme se určitě o nějakou náhradu žádat ministerstvo zemědělství,“ potvrdil Matěj Kosmák.

Opatření tak spočívají zejména v tom, že místní lidé musí pravidelně sledovat stav svých zvířat a aktivně jim bránit v kontaktu s volně žijícími ptáky a jejich trusem. Ptáky také není možné nikam přesouvat. Všichni chovatelé musí i za běžných podmínek hlásit zvýšené úhyny nad pět kusů vlastního ptactva.

„Pokud by to chovatel zatajil, hrozí mu finanční postih. V případě, že se nachází v rizikovém pásmu jako nyní v Lázních Toušeň, je nutné hlásit každý uhynulý kus,“ upřesňuje Pejchal.

Všichni drobní chovatelé také musí vyplnit sčítací formuláře drůbeže a ptactva a odevzdávat na úřad městyse, který pro krajskou veterinární správu provede soupis. „Panika u nás zatím nehrozí, protože hromadně se zvířata vybíjet nebudou,“ uvedl starosta Toušeně Lukáš Valehrach.

Veterinární správa nepřistoupí ani k odstřelu volně žijících ptáků. „Při odstřelu dochází k negativnímu jevu, že je virus roztříštěn do širokého okolí, což je opačný efekt, než jaký chceme,“ dodává Pejchal.

,