K chovu pum se Tereza Rašková dostala podle svých slov v podstatě náhodou. "Odjakživa jsem měla kočky. Původně jsem si chtěla koupit servala (africká kočkovitá šelma, pozn. red.), namísto toho jsem se ale dostala k pumě. A ta pak potřebovala parťáka, aby nebyla sama," řekla Rašková.
Rozdíl mezi pumou a kočkou domácí je prý zejména v tom, že mezi člověkem a pumou se vytvoří pevnější vazba a vztah než mezi kočkou a člověkem. "S pumou je to skoro jako s dítětem, musíte ji například krmit z láhve a podobně. Poměrně silně si navykne na lidské zvyky," popsala chovatelka.
Pokud ji někdo potká, jak vede po ulici či v parku na vodítku pumu, nemusí se prý vůbec bát. To však neznamená, že by se lidé neměli mít na pozoru.
"Mně neublíží v žádném případě, cizí lidé musí být ostražití. Jakmile se k ní otočí zády, bude se snažit na ně vyskočit. Tomu člověku neublíží, chce si jen hrát, ale kdo ji nezná, může jej tím dost vylekat. Nicméně bez vodítka bych ji ven nikdy nevzala," ujistila Tereza Rašková.
Občas se stane, že na ni a pumu lidé zavolají ze strachu policii. Další lidé se pak podle chovatelky přijdou podívat blíž, jiní je zase obcházejí ze strachu obloukem.
