Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrad vystaví neznámé panovnické insignie, jejich kopie se vyrábí postaru

  8:24aktualizováno  8:24
Na Pražském hradě se poprvé objeví původní korunovační klenoty císaře Karla IV. Otec vlasti totiž užíval žezlo a jablko gotické, nikoli renesanční. Umělecké kopie insignií nyní zhotovují Jaroslav Sojka s Norbertem Riegelem, kteří na nich pracují původní středověkou metodou.

Norbert Riegel, při práci (29.1.2016) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Když se řekne české korunovační klenoty, všem se vybaví svatováclavská koruna, drahokamy a smalty zářící královské žezlo a jemnými reliéfy působivé královské jablko. Jenomže korunu, kterou nechal v roce 1346 zhotovit následník českého trůnu Karel IV., původně doplňovaly zcela jiné insignie.

České korunovační klenoty

  • Veřejnosti známé české korunovační klenoty, jejichž originály Pražský hrad pravidelně vystavuje, jsou od roku 1962 národní kulturní památkou.
  • Souprava klenotů zahrnuje svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožené pouzdro, podušku pod korunu, korunovační plášť s hermelínovými doplňky, štólou, pásem a manipulem (oděv).
  • Uloženy jsou v Korunní komoře Chrámu svatého Víta. Hrad je také vystaví 15. května při jedné ze sedmi plánovaných výstav.

O těchto částech korunovační výbavy se v odborných kruzích více mluví až od šedesátých let minulého století. Tehdy byl v Obrazárně Pražského hradu trvale vystaven obraz císaře Matyáše Habsburského od Hanse von Aachena. Na malbě je Matyáš vyobrazen jako český král se svatováclavskou korunou, ale v ruce nedrží všeobecně známé renesanční žezlo, nýbrž žezlo gotické.

A právě to, společně s gotickým jablkem, užíval při ceremoniálech již Otec vlasti Karel IV., od jehož narození letos uplyne 700 let.

„V uměleckohistorických kruzích se vědělo, že Karel měl jiné žezlo, než které známe dnes, ale příliš se to neřešilo. Až s vystavením obrazu si toho odborníci začali více všímat,“ vysvětluje kurátor uměleckých sbírek Pražského hradu Jaroslav Sojka.

Ten se společně s ředitelkou památkové péče Ivanou Kyzourovou a zlatníkem Norbertem Riegelem zaslouží o to, že se v květnu Karlovo žezlo a jablko symbolicky vrátí na Pražský hrad. Po nástupu Habsburků v 16. století totiž putovaly do Vídně, zatímco svatováclavská koruna jako výsostný symbol Českého království zůstala v Praze.

A tak se trojice původních korunovačních klenotů navždy rozdělila. Originály gotických klenotů dodnes leží ve vídeňském Hofburgu.

Klenoty vznikají středověkou metodou

V rámci letošních karlovských oslav je však zájemci přece jen spatří pohromadě se svatováclavskou korunou, a to díky pořízení věrných uměleckých kopií gotických insignií, na jejichž zhotovení se nyní intenzivně pracuje.

„Kopii svatováclavské koruny již na Hradě máme. Nyní pro nás zlatník a restaurátor Norbert Riegel zhotovuje kopie gotického žezla a jablka,“ vysvětluje tiskový mluvčí Hradu David Šebek.

Norbert Riegel musel nejdříve společně s Jaroslavem Sojkou jet do Vídně a za zavřenými dveřmi depozitáře alespoň krátce pracovat s gotickými originály.

„Klenoty nám z Vídně nepůjčili a nemohli jsme si je ani vyfotit. Měli jsme jen necelé čtyři hodiny na vážení, měření a nákresy,“ popisuje zlatník Riegel s tím, že on se ujal měření, zatímco jeho kolega Jaroslav Sojka kreslil. Společně se domluvili, že klenoty zhotoví stejnou metodou, jakou středověký zlatník zhotovil originály. Proto bylo po návratu nutné středověké techniky podrobně nastudovat, třeba i z návodů ze 13. století.

„Práce středověkých zlatníků byla bezpochyby zdlouhavější, než je ta naše. Měli omezenou škálu nářadí, byli bez vrtaček, pilek i fréz. Velké množství jejich technik už jsme zapomněli,“ říká trochu smutně Norbert Riegel, který na klenotech pracuje už dva měsíce. Hotové musí být do konce dubna.

Zuby a jedovaté zlacení

Nyní už má Karlovo jablko i žezlo svůj tvar. Jednotlivé části však ještě nejsou spájené k sobě. Obě insignie jsou duté. Jednak proto, že se s drahými kovy nejenom ve středověku šetřilo, a zároveň, aby králi nečinilo problém je delší dobu udržet v rukou. „Jsme tak v polovině. Ještě je budeme muset čistit, brousit, pájet a leštit a potom, co pan doktor Sojka schválí, že je tvar dokonalý, můžeme začít zlatit,“ vysvětluje další postup Riegel.

Zlacení bude jako jediné prováděno současnou galvanickou metodou. Žárové zlacení, všeobecně známé jako zlacení v ohni, které užívali zlatníci až do 19. století, je totiž dnes zakázané.

„Dříve se zlato smíchalo se rtutí, aby mělo nižší teplotu tání a dalo se s ním lépe pracovat. Jenomže rtuť se odpařovala a trávila zlatníky,“ popisuje šperkař s tím, že to je i důvod, proč zlatníci dříve neměli vlasy, zuby ani nehty.

Až budou kopie hotové, poputují na Pražský hrad, kde se stanou součástí sbírek. Návštěvníci je poprvé spatří 15. května, tedy den po výročí narození Karla IV.

Klenoty budou součástí expozice Žezlo a koruna, jedné ze sedmi výstav, které Hrad v rámci karlovských oslav pořádá. Doplní tak již zmíněnou kopii Svatováclavské koruny. Oslavy na počest Karla IV. zahájí Hrad už 2. dubna 2016. Potrvají do září.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.