Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Okolí Radotína patřilo mlýnům, staraly se o ně dynastie mlynářů

Seriál   19:30aktualizováno  19:30
Dvě desítky mlýnů klapaly podél Radotínského potoka a jeho přítoků od Ořechu, Chotče a Zadní Kopaniny až po Radotín v krajině, kterou před 400 miliony let zformovalo pravěké moře. Většina z nich prošla přestavbou, nebo se z nich staly trosky.

Tenhle kout jižně od někdejší hranice Prahy býval neodmyslitelně spjat s mlynářskými dynastiemi Kalinů, Veselých a dalších. Mlýny zde však již patří minulosti, proměnily se v trosky, anebo prošly přestavbou na obytná a rekreační stavení.

Na každý kilometr Radotínského potoka v dobách největší slávy před více než sto lety připadl jeden mlýn, stávalo jich zde totiž 22. Legendy tvrdí, že nejstarší z nich je ten šestý po proudu říčky. V historii nesl jména Hladkovský, Jelínkův či Spálený.

Na zpáteční cestě z Karlštejna na Pražský hrad sem podle pověsti zabloudil v Radotínském údolí císař Karel IV.

„Zachránilo ho až slabé světlo, které vycházelo ze Spáleného mlýna. Vladař se posléze majiteli usedlosti samozřejmě patřičně odměnil, výsadami i penězi, později zakopanými,“ popsal příběh historik Adolf Wenig.

Fotogalerie

Ze Spáleného mlýna dnes nezbylo prakticky nic. Z éry otce Karla IV., krále Jana, pochází jeden z prvních písemných dokumentů o radotínských mlýnech.

„Nachází se zde les, náležející obci, krčma, dva mlýny a přívoz,“ konstatuje latinská listina z roku 1342, kdy Radotín patřil Zbraslavským cisterciákům.

Nešlo o jedinou církevní instituci, pro níž ve středověku klapala mlýnská kola. Pod Červenou skálou stál Novomlejnský mlýn, náležející kapitule Všech svatých na Hradě pražském. Dubečský mlýn, jenž své jméno dostal podle háje stromů, náležel vyšehradské kapitule.

Dynastie z mlýnů

Dokumenty z pozdějších časů zahrnují také zmínky o slavných zdejších mlynářských dynastiích. Záznam z roku 1724 připomíná v majetku Kalinů Dolní či Rážův mlýn. Jméno získal ale až později podle jiné mlynářské rodiny, pocházející z Dobřichovic.

Mlýny v Radotínském potoce prošly pohnutou minulostí, v éře třicetileté války některé z nich strávil oheň a zdevastovala soldateska, která táhla okolím pražských měst. Bez ohledu na to, zda to byli útočící Sasové, Švédové či vojáci císařských jednotek. Na Dubečském mlýně se v roce 1713 objevil i mor.

Rozvětvenému Kalinovskému rodu náležel také Prostřední mlýn, jeho budova patří mezi ty, které se dočkaly do dnešních časů. Kalinům patřil Podořešský mlýn. Václav Kalina objekt pořídil v roce 1715 za 600 rýnských zlatých. Dnes je proměněn v obytný dům. U něj lze zahlédnout například otisk starého náhonu.

V podobě rekreačního stavení přečkal do současnosti také Prantlerův mlýn. Existuje dosud mlýn U Veselých, náležející stejnojmennému mlynářskému rodu, připomínanému poprvé již roku 1666. Ten funguje také jako příležitostné muzeum.

Pohnuté osudy prožil Špačkův mlýn zvaný Rutice u lokality Cikánka. První z rodu Špačků, František, jej koupil roku v roce 1860 za nemalou sumu 7400 zlatých. „Roku 1926 mlýn zatopila velká voda a na tři dny ho odřízla od světa,“ uvedl historik Josef Janáček. V roce 1944 zde gestapo zatklo příbuzné majitele.

Slavní hosté

Mezi majiteli mlýnů bylo možné také potkat význačné osobnosti své doby. Usedlost zde v první polovině 19. století míval František Měchura, statkář a tchán historika Františka Palackého. Od druhé poloviny 19. století, s otevřením České západní dráhy, se k Radotínu jezdilo na výlety a letní byty.

Zaniklá místa

„Půvab krajinný mají zvláště osamělé mlýny, jichž je na potoce několik za sebou. Údolí však utrpělo přívaly, takže namnoze kameny zanešeno jest,“ zve do těchto míst Řivnáčův průvodce po království Českém z roku 1882.

Na dnes zaniklý Šarbochův mlýn zajížděl před Velkou válkou na letní byt spisovatel Alois Jirásek. Zmíněný Podořešský mlýn si pro dovolenou vybral v té době také jiný proslulý spisovatel, kněz Jindřich Šimon Baar. A místo si později zvolili trampové pro osadu Ariana.

Počet mlýnů v povodí radotínského potoka začal klesat od konce první světové války. Za německé okupace zde fungovaly oficiálně jen čtyři mlýny. Stavba nové Radotínské cementárny a znárodňování od 50. let 20. století uzavřely provoz na zbývajících mlýnech.

Dnes krajinu dávných mlýnů mezi Zadní Kopaninou a Radotínem lze projít po modré a červené turistické značce, v lokalitu křižuje i naučná stezka Kosoř - Černá rokle.

Autor:




 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Napřed muži ukradli hodinky a pak utíkali, až se jim za patama prášilo.
VIDEO: Policisté hledají dva muže, kteří „drze“ ukradli hodinky

Kriminalisté hledají dvojici mužů, kteří ukradli hodinky v pražském nákupním centru. Zachytila je kamera. Jeden kradl, jeho komplic už na něj čekal a pak se...  celý článek

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

Policii zavolali na místo střelby exekutoři, na které muž mířil.
Muž vzal zbraň a začal střílet do vzduchu, nadýchal dvě promile

Opilý muž střílel v pondělí večer v ulici Nad Šafránkou v Praze 6 ze své legálně držené zbraně. Na místo vyrazilo několik policejních hlídek a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.