Jasmíniny slzyHodnocení: 5/5
|
V Jasmíniných slzách, jak se novinka jmenuje, sledujeme životní peripetie stejnojmenné postavy, jež si prochází nejtěžším obdobím svého života. Bohatý pár Hal (Alec Baldwin) a Jasmine (Cate Blanchettová) patří mezi newyorskou smetánku. Žijí v přepychu, pořádají velké party a nic je netrápí. Až do chvíle, kdy Jasmine začne zjišťovat, že Halovy obchody nejsou úplně v pořádku a ani jejich vztah není tak idylický, jak si myslela. Ale skutečnosti se bojí a přivírá před ní oči. Pád je pak o to větší.
Od Match Pointu nenatočil Woody Allen takhle dobrý film. Geniálním tahem bylo především obsazení talentované a zkušené Cate Blanchettové do titulní role. Herečka téměř nesleze z plátna a její přesvědčivý výkon se na silném emocionálním dopadu filmu podílí velkou měrou. Jasmíniny slzy také obsahují ingredience, které se v Allenových pozdních filmových dramatech objevují velmi často. S výše zmíněným Match Pointem jej třeba spojuje téma náhody, která může ve vteřině obrátit život zcela naruby, a rozpor mezi skutečností a iluzemi, jež si o sobě vytváříme (Jasmine také není pravé jméno postavy – Janette jí totiž přišlo příliš obyčejné).
Allen se ale na svá stará témata podíval velmi svěžím pohledem. Jeho vypravěčské mistrovství není v Jasmíniných slzách nijak okázalé či zbytečně překombinované, svou jednoduchostí je o to silnější.
Film je vyprávěn ve dvou časových rovinách. První, která se odehrává v přítomnosti, začíná těsně po životním krachu Jasmine. Ta odlétá bez prostředků a psychicky zcela na dně za nevlastní sestrou Ginger (Sally Hawkinsová) do San Franciska. Kontrast nemůže být větší: Ginger žije ve špeluňce na špinavém předměstí a chodí s nagelovaným frajírkem, který pracuje v autoservisu. Jasmine se na její život dívá přezíravě, i když je Ginger v podstatě jediná blízká osoba, která jí zbyla.
Allen natočil nejlepší studii hlavní postavy za poslední léta
Druhá linie příběhu se vrací zpět do doby, kdy se jí začal hroutit její newyorský život v nóbl společnosti a manželství s Halem. Obě vyprávěcí linie se osvětlují navzájem, a snímku tím dávají neuvěřitelnou dynamiku. Ukazuje se, že Jasmine není jen nevinnou obětí svého cynického manžela. A v okamžiku, kdy potkává novou lásku (Peter Sarsgaard), se zdá, že její život nabere nový směr.
Allen pak ale v mžiku opouští všechny komediální prvky, které se tu a tam objevovaly, a z filmu se stává hořké intimní drama o nešťastné stárnoucí ženě, která nedokáže přijmout skutečný stav věcí. Takhle přesvědčivou studii postavy, jakou lze vidět v Allenových Jasmíniných slzách, už dlouho nikdo nenatočil.
