Historickou řepařskou drážku v Sendražicích ročně navštíví asi 35 tisíc lidí....

Historickou řepařskou drážku v Sendražicích ročně navštíví asi 35 tisíc lidí. Letos poprvé vyjede o Velikonocích. | foto: KZOKŘD

O Velikonocích vyjede v Kolíně řepařská drážka, chystá se i přepadení

  • 2
Měsíc před oficiálním zahájením sezony se o velikonocích rozjede historická řepařská drážka v Sendražicích. V čele s novou dieselovou lokomotivou návštěvníky také čeká ukázka točny a nového dětského parku v Býchorech.

„Součástí zahajovacích jízd bude například přepadení vlaku, živá hudba a další program,“ těší se předseda Klubu pro obnovu kolínské řepařské drážky Tomáš Vanča.

Ačkoli sezonu tu oficiálně zahájí až 30. dubna a 1. května, veřejnou generálku si tady odbudou už o Velikonocích. Do letošního roku chystá oblíbená „řepařka“ i některé novinky. Vlaky poveze nová dieselová lokomotiva, návštěvníkům provozovatelé dráhy nachystali a zrekonstruovali další vagon. Na stanici v Sendražicích přibyla také nová točna.

Sendražická drážka v číslech

1894 Do Býchor dorazil první vlak. Trať měřila 10,6 kilometru, odbočka ke dvoru Františkov 900 metrů.

1966 Byl vydán souhlas k likvidaci tratě a k rozebrání náspu.

2000 Zrodil se Klub pro obnovu Kolínské řepařské dráhy.

2007 Rozjel se provoz na části obnovené trati na Výrovnu v délce 2,3 kilometru.

2015 Řepařka byla prodloužena do Býchor, trať měří 4,2 kilometru.

280 korun stojí rodinné vstupné v parním provozu, 240 korun v dieselovém.

50 minut trvá cesta do Býchor a zpět.

Ta letos bude obracet soupravy i s cestujícími. Pořadatelé nezapomínají ani na nejmenší pasažéry řepařské dráhy.

„V Býchorech pro ně otevíráme dětský park. Zde na malé návštěvníky čekají mimo jiné vodní hrátky, atrakce zvaná Řepánek, hřiště a mnohé další. Zabaví se zde přinejmenším na půl dne,“ zve k návštěvě Tomáš Vanča.

Řepařka na okraji Kolína, jedinečná technická památka svého druhu v regionu, přiláká ročně okolo pětatřiceti tisíc lidí. Zajistit peníze na doplnění a obnovu vozového parku i provoz dráhy ovšem není jednoduché. Například dokončení rekonstrukce dvou vagonů vyjde na dva a půl milionu korun.

„Letos jsme požádali o přidělení dotace krajský úřad, uvidíme, s jakými výsledky,“ konstatuje Vanča s tím, že finanční injekce by mimo jiné pomohla dokončit stavbu odstavných kolejí.

Řepařce naštěstí pomáhají nejen dotace úřadů a různých firem, ale také nadšenci, například v rámci Akce pražec. Příznivci si je mohou koupit za 600 korun a přispět tak na rozvoj řepařky. „Prodali jsme takto již osm set pražců,“ připomíná úspěšnou akci Tomáš Vanča.

Dacan a Káča na trati

Lány řepy a cukrovary patřily ke koloritu regionu neodmyslitelně od druhé poloviny 19. století. Na kolínském Zálabí jeden z nich v roce 1870 rozjel František Horký z Horkýsfeldu. Veleúspěšný pěstitel a národohospodář, jehož císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu.

Jeho vnuk a dědic Adolf Richter o možnost postavit předchůdce dnešní řepařky, první tratě svého druhu v oblasti, požádal na počátku 90. let 19. století.

Premiérový vlak drážkou přisupěl do cukrovaru krátce poté. „Na dráze bylo vybudováno devět nákladišť řepy a největší stoupání, devět promile, překonávala na čtvrtém kilometru dvěma protisměrnými oblouky,“ uvádějí historici.

V okolí fungovaly i další podobné tratě, například též v Dymokurech, Kopidlně, Libněvsi či Vlkavě. Vlaky na Zálabí nejprve tahala malá lokomotiva značky Orenstein & Koppel.

V 60. letech řepařku nahradila auta

V roce 1913 přibyla v provozním parku výkonnější lokomotiva téhož výrobce, přezdívaná Dacan. Třetím typem, provozovaným na kolínské drážce, se stala Káča, stroj, který sjel v roce 1941 z výrobních linek slovutné pražské továrny ČKD.

Adolf Richter cukrovar a trať v Zálabí provozoval až do počátku 20. let. Pak jeho firmu převzala Čáslavská agencie, provozující cukrovarnictví ve východních Čechách. Sendražická dráha prošla ještě na přelomu 40. a 50. let minulého století důkladnou rekonstrukcí náspů i kolejového svršku. Ale byla to už jen labutí píseň.

V polovině 60. let totiž komunističtí plánovači drážce vystavili úmrtní list. Padlo rozhodnutí, že řepu budou svážet nákladní auta. Trať po tomto verdiktu rozebraly čety dělníků. Rozkotaly i náspy řepařky.

Po roce 1990 z Kolínska zmizely cukrovary, nadšenci z Klubu pro obnovu řepařské dráhy se v roce 2000 rozhodli obnovit alespoň unikátní trať. O sedm let později se rozeběhl provoz na prvním úseku ze Sendražic na Výrovnu. Loni se železnice dočkala prodloužení až do Býchor.