Fanoušek Bayernu Mnichov před stadionem v Edenu.

Fanoušek Bayernu Mnichov před stadionem v Edenu. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Chelsea fandili Češi i Kazach, souboj fanoušků přesto ovládl Bayern

  • 0
Need tickets! Suche karten! Koupím lístky! Tyhle tři věty zněly v Edenu před začátkem finále fotbalového Superpoháru nejčastěji. Do Prahy se totiž sjely tisíce fanoušků, kteří doufali, že se jim podaří sehnat vstupenky až na místě.

Jeden z nich, Jean, přijel až z Francie. Postával už čtyři hodiny před zápasem u tramvajové zastávky poblíž stadionu, na krku ceduli s nápisem I need ticket. "Vážně nemáte? Dám za něj 200 eur," nabízí. Co když se na zápas nedostane? "Neexistuje! Jedu sem takovou dálku, musím lístek sehnat!"

Snad se mu to povedlo. Na rozdíl od několika zoufalců, kteří ještě pár minut po výkopu smutně kroužili kolem stadionu a vrhali na kolemjdoucí prosebné pohledy.

Ti šťastnější, kterým se podařilo lístek sehnat v předstihu, si atmosféru Superpoháru užívali už dlouho před zápasem. Hlavně fandové Bayernu se nestyděli a ve skupinkách hlasitě zpívali klubové chorály. I ve fanzóně, kterou pořadatelé zamýšleli pro příznivce obou týmů, jasně vládli. "Vzdávám to. Žádní fanoušci Chelsea tu nejsou," oznámil jeden ze dvou moderátorů, když se marně snažil sehnat někoho, kdo by na pódiu zazpíval hymnu anglického týmu.

Zato Němci se u mikrofonu střídali v rychlém sledu. Třeba Thomas, brýlatý chlapík v bavorských kalhotách, při zpěvu ještě stihl roztleskávat červenobílý kotel, který se k němu záhy přidal.

Chelsea měla díky brankáři Petru Čechovi na své straně většinu českých fanoušků. Ale někteří její příznivci naopak dorazili z velké dálky.

"Přiletěl jsem z Kazachstánu," líčí usměvavý Aituar, a aby svým slovům dodal váhu, rozprostře před sebou národní vlajku. "Jsem tu hlavně kvůli fotbalu, ale chci vidět i památky. Proto mám ubytování na deset dní," vypráví. "Už jsem viděl snad celou Prahu a můžu říct, že je to nejhezčí město na světě. Fakt," ujišťuje přesvědčivě. "Ještě chci zajet do Kutné Hory, ta je prý taky nádherná."

Z modročerveného davu vyčnívá také skupinka mladíků v chorvatských dresech. Komu fandí? "Nikomu. Přijeli jsme se podívat na pěkný fotbal," říká Josip, nejhovornější z nich. "Přiletěli jsme tři hodiny před zápasem, po něm zajdeme na pivo k Flekům. Znám to tam, byl jsem v Praze už desetkrát," usmívá se.

A co má být tohle? Několik skupinek anglických fanoušků si nese s sebou do útrob stadionu celer. Proč, ptám se? "Na Chelsea to tak děláme pořád. Je to taková zvláštní tradice," vysvětluje mi Steven, který dorazil přímo z Londýna. "A ten váš český celer je moc dobrý!"

Ani taková pochvala při hodnocení fanoušků Chelsea nepomůže. V souboji příznivců vyhrál Bayern už před zápasem.