Ačkoliv tomu počasí zatím nenapovídá, co nevidět začne sezona restauračních zahrádek. Po dlouhé zimě to bude příjemné osvěžení. Jenže spolu s nimi se v historické části Prahy objeví i jeden neduh: absolutní nejednotnost zahrádek spojená mnohdy s nevkusnou reklamou a nevábným uspořádáním.
Magistrát proto vytvořil pravidla, jak má taková zahrádka před restaurací v památkové rezervaci vypadat. Zavádí tedy to, na co už dávno přišli zejména v západoevropských městech.
"Restaurační zahrádky jsou významnou součástí uličního interiéru města. Způsob jejich provedení spolu s reklamními prvky provozovny do značné míry spoluurčuje kvalitu prostředí. Estetická kvalita restauračních zahrádek proto musí být na vysoké úrovni," říká ředitel odboru památkové péče Jiří Skalický.
Zmizí restaurační "skleníky" i plastový nábytek
Nová metodika zakazuje celou řadu věcí, které působí ve městě nepatřičně a rušivě. Konec je třeba se slunečníky různých barev potištěných výraznou reklamou. "Markýzy a slunečníky by měly být z textilie a pouze v přírodních světlých odstínech. Reklamní loga na nich mohou být pouze o stupeň tmavší či světlejší," vysvětluje Skalický. Památkáři přitom preferují bílou, světle béžovou či krémovou.
Zahrádka jako "skleník" u Obecního domu
Ostatně stačí zajet do měst, kde podobná pravidla již platí, a hned je vidět, co mají památkáři na mysli. Například McDonald's či Pilsner Urquell mají dva druhy slunečníků. Jeden s výraznými barvami a druhý v umírněných odstínech. Ty druhé využívají v historických jádrech měst.
Odzvoněno má i typický plastový nábytek a další doplňkový mobiliář, který mnohdy obchodníci umísťují vně své restaurace. Tím je myšlen třeba gril, mobilní výčep, chladicí pulty s nápoji či zmrzlinami.
Restauratéři také nebudou moci pokládat na dlažbu koberce, používat velkoobjemové květináče či robustní zástěny zahrádek. "Rozměrově předimenzované zahrádky s kompaktním zastřešením a ohrazením, umístěné na vysokých podestách, omezují provoz na komunikacích a brání pohledu na historické fasády domů," píše se v čerstvé metodice. Podle té budou památkáři nově udělovat povolení.
Za zahrádky se v Praze platí výrazně víc než ve Vídni
Ovšem ještě jedním se Praha od vyspělejších měst liší. Cenou, již obchodníci platí za prostor, který na chodníku zaberou. "Máme několik sazeb. V těch nejlukrativnějších místech, jako je Karlova ulice, Křižovnické náměstí, Na Příkopech, Pařížská či Staroměstské náměstí, je to 60 korun za čtvereční metr a den," říká mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.
Jenže podle obchodníků je to příliš. "V jiných městech zahrádky podporují, je to oživení ulice. Vysoký poplatek v Praze nemá obdoby a zvyšuje i cenu prodávaných jídel a nápojů. Pokud má být regulace podoby zahrádek, a já s tím souhlasím, tak vysoký poplatek jen zvýší neochotu obchodníků k jejímu dodržování a jakýmkoliv ústupkům vůbec," říká Jan Adámek, bývalý šéf hotelu Jalta a člen Sdružení Nového Města.
Nová pravidla restauračních zahrádek- Nepřípustné je použití podesty s výjimkou chodníku se sklonem. |
Kromě městské části se navíc platí dalších 60 korun za metr čtvereční a den Technické správě komunikací či magistrátu. "Poplatek je tedy dvojnásobný. Jestli prší, sněží, mrzne, to nikoho nezajímá. A to se nezmiňuji o ekonomické situaci návštěvníků Prahy, kupní síle našeho obyvatelstva, o ceně energií, vodného a stočného," vysvětluje provozovatel předzahrádky Petr Bauer.
Radnice Prahy 1 tvrdí, že chce zvyšovat množství předzahrádek na svém území. "Právě díky různým cenám dle lokalit je umožněno, aby se i méně navštěvovaná místa mohla pochlubit nějakou zahrádkou, již je schopen její majitel finančně udržet. Stížností jsme k tomuto tématu moc nezaznamenali," říká Blažková.
Ovšem pohled do Vídně, kde se i Praha chce inspirovat, je celkem jednoznačný. "Letos platí nový model, který rozděluje město na dvě části. Ta dražší zahrnuje vybraná místa v centru a části obchodní třídy Mariahilferstrasse a Favoritenstrasse," popisuje Magdalena Kordová z Kontaktní kanceláře města Vídně. Sem patří i velká zahrádka vyhlášené zmrzlinárny Zanoni nedaleko dómu sv. Štěpána.
Obchodníci zde platí 7,5 eura za čtvereční metr na měsíc, tedy asi 190 korun. Kdežto v nejdražších částech Prahy je to zhruba 1 800 korun měsíčně, které restauratéři platí dané městské části. Plus výše zmíněný poplatek odváděný TSK.
"Předzahrádky přispívají ke specifické atmosféře Vídně. Jsou místem setkávání pro jeho obyvatele, ale i jakýmsi signálem do světa o vysoké životní kvalitě města," říká starosta Vídně Michael Häupl. To si musí uvědomit i české hlavní město.
