Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poslouchejte hezky babičku, psal svým dětem Dvořák z Ameriky

  10:28aktualizováno  10:28
I tři dopisy denně posílal slavný skladatel Antonín Dvořák při pobytu v Americe. Obsáhlá korespondence rodáka z Nelahozevsi na Mělnicku se nyní stala předlohou filmu Americké dopisy, který právě natáčí režisér Jaroslav Brabec.

Režisér Jaroslav Brabec začal natáčet televizní film Americké dopisy, inspirovaný životem a dílem českého hudebního velikána Antonína Dvořáka. | foto: Česká televize

"Že neustále na Vás vzpomínám, nemusím Vám ani povídati. Copak asi všichni děláte? Buďte hodní a poslouchejte hezky babičku," píše skladatel Antonín Dvořák v jednom z dopisů, které posílal své rodině z Ameriky.

Pobýval tam v letech 1892 až 1895, když vedl Národní hudební konzervatoř v New Yorku.

Za svůj život napsal několik tisíc dopisů a některé byly vydány i knižně.

"Někdy napsal i tři za den. Nejvíce psal právě z Ameriky. Byly to obyčejné dopisy, které píše tatínek svým dětem o tom, co viděl nebo koho potkal," vypráví muzikoložka Jitka Slavíková.

Právě na skladatelovu korespondenci odkazuje film Americké dopisy, který právě natáčí režisér Jaroslav Brabec. V rámci natáčení zamíří třeba i na zámek Vysoká nedaleko Příbrami.

Námět snímku vychází z milostného trojúhelníku mezi Dvořákem, jeho manželkou Annou a jeho údajnou nenaplněnou láskou Josefínou Kounicovou.

S Josefínou se Dvořák potkal v Praze v Prozatímním divadle okolo roku 1865 a díky ní se seznámil i s její sestrou Annou, kterou si později vzal. Podle některých ho milostné vzplanutí k Josefíně nikdy neopustilo.

Deset svazků, 2 850 dopisů

"Ta láska odezněla a už se nevrátila. Annu nesmírně miloval a Josefína mu zůstala jako švagrová a milá přítelkyně. Vážil si i jejího muže, hraběte Kounice. Když posílal dopisy, adresoval je většinou celé rodině," odmítá Slavíková spekulace o nenaplněné lásce s tím, že to byl zbožný člověk, milující otec i manžel.

Korespondenci psal v češtině, němčině i angličtině, což nebylo v té době vůbec obvyklé.

Dvořák si psal i s organizátory zahraničních festivalů v Anglii, s nakladateli v Berlíně. Podle Slavíkové byl velmi schopný a nenechával se ošidit.

"V dopisech se objevuje i motiv vlastenectví. Když jeho dvorní německý vydavatel Fritz Simrock chtěl vydat jednu z jeho symfonií jen s německým textem, trval na tom, že musí připojit i znění v češtině," zmiňuje Slavíková.

Dvořák pomáhal i svým studentům či dalším skladatelům, jako například Janu Kubelíkovi, když psal doporučující dopisy, aby jim usnadnil cestu do ciziny.

Korespondence z let 1871 až 1904 vyšla jako desetisvazkové dílo. Jeho součástí je 2 850 dopisů, kterých byl příjemcem i adresátem, ale i telegramy nebo noticky.

"Dopisy se hledaly po celém světě. Byla to šílená práce. Část jich pocházela z pozůstalosti a zbytek se hledal po archivech. Podařilo se nám získat kopie dopisů z amerických a anglických měst, z Německa, Vídně, ale i z Maďarska," říká Slavíková.

Originály ze soukromých sbírek si majitelé ponechali, v aukci by za ně mohli dostat i čtyři tisíce liber.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.