Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozhlédněte se z kbelského vodojemu, který majákem navigoval letadla

Seriál   11:55aktualizováno  11:55
Z bývalého vodojemu ve Kbelích přehlédnete celou východní část metropole, ale dohlédnete i na opačnou stranu Vltavy nebo na panorama brdských kopců. Stojí na okraji prvního pražského letiště. Z ojedinělé stavby, která sloužila i jako navigační věž, se rozhlédl další díl seriálu iDNES.cz.

Světlomet pilotům umožňoval vizuální orientaci až do vzdálenosti osmdesáti kilometrů od letiště. (19. července 2016) | foto:  František Vlček, MAFRA

Třiačtyřicetimetrová věž pochází z roku 1928. Letiště ale zásobovala nejen pitnou vodou. Byla totiž zkombinována se světelným naváděcím majákem pro letadla. Dnes ani jednu z funkcí už neplní, je mimo provoz.

Fotogalerie

Tvůrcem víceúčelové stavby s šestiúhelníkovým půdorysem je významný architekt Otakar Novotný, který navrhl například i funkcionalistickou budovu Spolku výtvarných umělců Mánes na Masarykově nábřeží.

Stavba majáku přišla podle dobového časopisu Zprávy veřejné služby zhruba na 830 tisíc korun bez technologického vybavení, jako je světlomet.

Světlo z Francie

Ten se nachází na špici vodojemu ve výšce čtyřiceti metrů a byl vyroben ve francouzské firmě Barbier, Bénard et Turenne, což dokazuje i plaketa na boku stroje, který otáčivý světlomet kdysi poháněl.

Pražské rozhledy

Méně obvyklé pohledy na město a jeho okolí

Podle historika Lubomíra Dudáčka, který se na kbelské letiště zaměřuje, umožňoval světlomet pilotům vizuální orientaci až do vzdálenosti osmdesáti kilometrů od letiště.

Světlo z majáku tak mohlo být vidět i z Pražského hradu, který je od něj vzdálen vzdušnou čarou jen deset kilometrů.

Maják pomáhal v navigaci ještě v první polovině šedesátých let, když při nočním létání vysílal původní identifikační Morseovy značky.

Maják jako symbol

Siluetu dominanty kbelského letiště lze nalézt na erbu devatenácté městské části.

Na podobě erbu se radnice neshodla s heraldikem.

Na podobě erbu se radnice neshodla s heraldikem.

„Kbely totiž nemají žádné historické jádro či budovy. Za totality byl například zbourán pivovar z 18. století. Maják se tak stal jedinou historickou stavbou, ačkoliv o Kbelích je písemná zmínka již v roce 1130,“ říká k výběru majáku místostarostka Prahy 19 Ivana Šestáková.

O majáku na erbu se radnice přela s heraldikem, který připomněl pravidlo, že znaky mají obsahovat jen symbolické prvky, nikdy však vyobrazení čehokoli konkrétního ze skutečnosti, stavby nevyjímaje.

Nicméně na výslovné přání a neústupné stanovisko městské části, jak se v důvodové zprávě heraldika píše, byla tato podoba nakonec prosazena.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.