Rozhovor: Pro úspěch prostě riskujte, říká proděkan budoucích filozofů

V nedávném průzkumu vyšlo najevo, že absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy mají ze všech humanitních fakult nejvyšší mzdy: přes 30 tisíc korun a zároveň nejvyšší zaměstnanost 96 procent. „Tradiční rodičovské obavy: Co z tebe bude, filozof? – jsou vedle jak ta jedle,“ říká deníku Metro proděkan Jan Bičovský.

Jak jsou úspěšní vaši absolventi?
Stačí si zadat do vyhledávače Google „absolvoval Filozofickou fakultu UK“ a zjistíte, jak se naši absolventi uplatní. A buďme vděční, že je tahle společnost má a že je má kdo vyučovat. Jaké důsledky má nedostatek humanitně vzdělaných lidí, nám ukazuje situace na mnoha místech světa. 

S kvalitním vzděláním ve velkém oboru nemusí být ještě tak těžké najít práci: ale jaké má uplatnění třeba koreanista?
Nebo sinolog? Vietnamista? Turkolog? Absolventi těch takzvaných malých oborů? Vlastně i v té otázce zaznívá onen problém, který ostatně bude stále naléhavější. Nerozumíme těmto kulturám a ony nerozumí nám, a přitom s nimi musíme jednat – politicky, obchodně, kulturně. A k tomu prostě potřebujete lidi znalé prostředí. Navíc my jich nechrlíme stovky, proto jsou to malé obory. Po těchhle studentech je poptávka mnohdy už během studia, často od zahraničních firem. A navíc – pokud jdete na FF UK, musíte mít přinejmenším odvážného ducha. 

Proč?
Jako uchazeč musíte mít odvahu riskovat neúspěch, jinak se pořádného úspěchu nedočkáte. A hledat nové věci a nechat se překvapit okolnostmi i sám sebou. Nejspíš proto se naši absolventi uplatní prakticky vždy a na nejnečekanějších místech.

Na svých stránkách uvádíte 741 kombinací dvouoborů v bakalářském studiu, to je podezřele vysoké číslo. Na magisterském dokonce 990. Není to víc kombinací, než kolik přijímáte studentů?
Není, ale o fous. Je to počet vzájemných kombinací mezi 39 obory. Pokud by to bylo rozloženo rovnoměrně, měli bychom tak asi dva studenty na jednu kombinaci. Máme mnoho oborů, jež dokonce můžete studovat jedině v kombinaci, a myslím, že je to skvělé. Ale jasně, jsme dost podivná směsice. Ještě k tomu stovky zahraničních studentů a různé návštěvy excentrických profesorů ze zámoří, neustálé diskuse a sofistikované hádky do pozdních večerních hodin. Pro někoho představa ráje. A ta dvouoborovost je jistě plus, i když si pak vyberete později jen jeden z nich, ten druhý bude vždy zdrojem inspirace. 

Vrcholí týden přihlášek k přijímačkám, jaké máte tipy jako proděkan pro přijímací řízení?
Pokud už nejste rozhodnutí, tak dobře zvolit kombinaci, třeba se nebát vstoupit do neznáma a zkusit i tři obory. U menších oborů, se kterými se nesetkáte na střední škole, a nejspíš o jejich existenci veřejnost ani neví, stojí za to si říci: zkusím to. 

Například?
Třeba o mém vlastním oboru, srovnávací jazykovědě, kterou otevíráme jako bakalářskou poprvé, se sotva doslechnete. Přitom její obor zajímá snad každého: původ jazyka, etymologie, vývoj slov. A pokud byste vedl rozhovor s tibetanistou, indologem, anglistou, religionistou, etnologem, archeologem, arabistou, prostě každý z těch desítek oborů by vám během pěti minut hravě dokázal, že zrovna ten jeho obor je nejzajímavější ze všech. A čím víc kolegů poznávám, tím víc lituju, že už asi nikdy nebudu student.