Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šumavu najdete v pražských Hostavicích, Rio de Janeiro je na Slatinách

  10:57aktualizováno  10:57
Petr Ryska se od svých dětských let zajímá o historii Prahy. Nyní objevuje její málo známá místa a píše o nich na svém webu Prahaneznama.cz. Pěšky už prošel všech 112 katastrálních území v metropoli. „Zajímám se o všechna místa, snažím se ale vždy najít jiný úhel pohledu,“ říká Ryska.

ODBORNÍK NA MÍSTOPIS. Petr Ryska objevuje méně známá místa v Praze. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Kde se vzal váš zájem o Prahu?
Jako malý jsem bydlel na Petřinách v Praze 6. To je hodně svérázná městská část. Lidé tam byli vždy hrdí na to, že jsou právě odtud. Vzpomínám, jak jsme se ve škole učili o tom, že jsme nejhezčí městská část, oddělená zelení od zbytku Prahy. Později se mi dokonce stalo, že jsem se na angličtině setkal s člověkem, který mi nabídl přátelství, protože jsme oba z Prahy 6. Takže takto nějak vznikal můj lokální patriotismus a vztah k mé čtvrti. Podobně jsem se pak snažil dívat i na ostatní části Prahy.

Které místo v Praze 6 stojí za to vidět?
Ve Střešovicích je jedna stará a zachovalá ulička, která vypadá stejně jako Zlatá ulička na Hradčanech. Rozdíl je v tom, že v ní lidé nemusí platit vstupné a nepotkáte tam žádné turisty. Domky jsou tam postaveny přímo do pískovcových skal.

Jak se jmenuje?
Jmenuje se Na Kocourkách, rozhodně doporučuji se tam vydat.

Kam se v Praze rád vracíte?
Nejradši se vracím do míst, která málokdo zná a která jsou spojena s první republikou. Málokdo například ví, že v té době se nestavěly pouze vilové čtvrti. Na Zelené lišce v Praze 4 například vznikl takový předobraz pozdějších sídlišť. Šlo o velmi zajímavé pavlačové domy pro sociálně slabší obyvatele.

Když mluvíte o sociálně slabších, jsou v Praze pozůstatky míst, kde bydleli chudí lidé?
Některé chudinské kolonie nám v Praze kupodivu zbyly dodnes. Jedna taková je na Slatinách v Michli. Nouzové příbytky, které jsou postavené ze starých železničních vagonů a všeho možného, tam stojí stejně jako před osmdesáti lety, byť se to vše skrývá pod názvem zahrádkářská kolonie. Když tam ale přijdete, připadáte si jako ve slumu v Rio de Janeiru.

A co neznámá přírodní místa? Kam se za nimi vydat?
Tak to bych se vypravil do Hostavic, na jejichž okraji se nachází přírodní park Klánovice. Člověk tam může chodit přes mokřady po dřevěných stezkách jako někde na Šumavě. To si málokdo, kdo tam nebyl, umí představit.

Zajímáte se pouze o méně známá místa Prahy, nebo také o ta, která zná každý?
Zajímám se o všechna místa včetně například Starého Města. Snažím se ale vždy najít jiný úhel pohledu. Nedávno jsem takto psal například o Václavském náměstí.

A co vás na něm zaujalo?
Zabýval jsem se pasážemi.

Narazil jste v Praze na některá vyloženě kuriózní místa? Například na Kampě je ulička, která je tak úzká, že tam chodce musí řídit semafor...
Ano, to je nejužší ulička v Praze. Dalším takovým kuriózním místem pro mě je třeba Hřbitov chovanců Ústavu pro choromyslné v Bohnicích. To je hřbitov, který vznikl v roce 1909. Pochovávali tam chovance blízkého ústavu a později třeba italské zajatce. V průběhu historie se tam odehrálo několik prapodivných úmrtí. Pohřebiště má dodnes velmi silnou a ponurou atmosféru. Zbyly tam pozůstatky márnice, nápisy na náhrobcích jsou téměř nečitelné, vše zakrývá břečťan.

Říkal jste, že vás zajímají místa, která vznikala za první republiky. Co však taková éra komunismu. Dá se i v ní najít nějaký poklad, nebo nám z této doby zůstala jen betonová sídliště?
To je dost sporná doba. Stavební zásahy byly obrovské a městu z této éry zůstala dodnes řada jizev. Hodně je to vidět na Žižkově, například když jde člověk Koněvovou ulicí. O negativech bychom mohli mluvit opravdu dlouho. Pozitivem je rozhodně vybudování sítě pražského metra. Když se podíváme na klasické stavby, pak bych mohl jmenovat například domky v Bohnicích, které stojí na okraji skal a shlížejí dolů do údolí Vltavy. Na rozdíl od výsledků práce dnešních developerů bylo v té době hodně zeleně mezi jednotlivými bloky. I když ke konci režimu se to již začalo měnit a lidé si čím dál častěji koukali do oken.

Dá se vůbec najít nějaká zajímavost na místě, jako je sídliště?
Určitě dá. Takto jsem třeba psal o Černém Mostě. Článek jsem začínal tím, že nevím, jestli dokážu vůbec něco napsat. Ta lokalita totiž prakticky nemá historii. Katastrální území vzniklo dodatečně, když je v roce 1988 vyčlenili z Kyjí. Takže tam není žádné historické jádro, nic. Povídá se, že název Černý Most vznikl podle mostu, který byl očouzený od parních lokomotiv. Nicméně jsem se tam vypravil s foťákem a našel některá zajímavá místa. Uprostřed sídliště například narazíte na jezírko.

Kolik času věnujete svému koníčku?
Stojí mě to víceméně všechen můj volný čas. Když je hezky, vyrážím do terénu. Teď jsem rád, že je venku dříve tma, nutí mě to více psát.

Autor:


Témata: Praha, Praha-město




Hlavní zprávy

ANIS CZ s.r.o.
skladní - řidič

ANIS CZ s.r.o.
Hl. m. Praha
nabízený plat: 18 000 - 23 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.