Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dělám u kamarádek reklamu na mateřství, říká zpěvačka Klára Vytisková

Marek Peška Metro.cz
20. dubna 2016  12:27
Punková maminka Klára Vytisková? Do toho označení se zpěvačka známá z kapely Toxique nebo jako porotkyně soutěže SuperStar moc nehrne. Je ráda doma, kde skládá písničky pro svůj nový projekt Klara, nebo jen tak, pro svou dcerku. Mejdanům se ale nevyhýbá. Dnes si ji můžete poslechnout v pražském klubu Roxy, kde v 19 hodin pokřtí nové album Home.
Punková maminka Klára Vytisková? Do toho označení se zpěvačka známá z kapely...
Dalších 5 fotografií v galerii
Punková maminka Klára Vytisková? Do toho označení se zpěvačka známá z kapely Toxique nebo jako porotkyně soutěže SuperStar moc nehrne. | foto:  Markéta ŠediváMetro.cz

Vydala novou desku, díky které získala hudební cenu Anděl coby nejlepší zpěvačka, a se svou kapelou právě vyráží na turné. „Mateřství mě naučilo dlouhodobě neplánovat, žít intenzivně přítomností a nechávat věcem volnější průběh,“ říká v rozhovoru.

Fotogalerie

Přijde mi, že jste žena se supersilou. Máte nový projekt, novou desku,
chystáte koncerty. V říjnu 2014 jste porodila dceru Emilku, do toho jste po pár měsících ještě naskočila do porotcování SuperStar...
Je to jednoduché. Energii beru z běžného provozu. Snažím se nabíjet během normáního dne, dát si večeři s rodinou nebo kámošema, podívat se večer s manželem na seriál nebo si k vaření pustit starou britskou detektivku. Zkrátka nechci se spoléhat na dovolenou, která je super, ale zároveň, když se z ni vrátíte, musíte se zase srovnávat s normálním režimem.

Emilku máte se svým manželem Romanem, kterého známe jako bubeníka vaší další kapely Toxique. Jak funguje vztah dvou muzikantů?
To, že jsme oba muzikanti, má hodně výhod. Jednak v tom, že jsme zvyklí na podobný režim, můžeme se o práci bavit a oba víme, která bije. Seznámili jsme se tak, že jsme si půjčovali desky. Naše práce, a to, jak nemá klasickou pracovní dobu, nás rozhodně nehází do stereotypu a dalo by se říct, že náš vztah je pořád super....

Roman je jako bubeník hodně v terénu, často i několik dní v kuse na turné, já zase hraju míň a poslední dva roky jsem jako těhotná a pak máma hlavně seděla doma u piána a skládala písničky na desku, která vyšla v listopadu. Takže se vzájemně doplňujeme.

Klára Vytisková

30 let

  • Vystudovala zpěv na konzervatoři Jaroslava Ježka.
  • Zpívala v kapele Toxique, vystupovala také s kapelou Neřež nebo s Michalem Hrůzou.
  • Moderovala hudební pořad Medúza.
  • Jako porotkyně vystupovala ve čtvrté řadě soutěže Česko Slovenská SuperStar.
  • Ve druhé polovině minulého roku vydala své debutové album Home, na kterém se podílela i její sestra Tereza.
  • S manželem Romanem Víchou, bubeníkem skupiny Toxique, má dceru Emilii.

Jak vás změnilo mateřství? Konec života plného mejdanů?
Dělám všude u kamarádek reklamu na mateřství, jsem z toho nadšená. Jasně, každá máma ví, že je to i náročné, že se občas nevyspíte a že jste tu pro toho prcka na sto procent a jedete skoro nonstop. Zároveň si myslím, že děti jsou tu nejen proto, abyste se učili novým věcem, ale že dost zásadně učí vás, nastavují zrcadlo. Moc mě to baví a i díky tomu, že můj manžel se hodně zapojuje, a spoustu věcí mi tím ulehčuje, se cítím fakt dobře. Mateřství mě naučilo jednu z mnoha věcí - dlouhodobě neplánovat, žít intenzivně přítomností a nechávat věcem volnější průběh.

Do povědomí jste se dostala coby zpěvačka kapely Toxique. Jaký je rozdíl mezi Klárou teď a tady a zpěvačkou Toxique?
Jsem dospělejší. Období mezi dvaceti a třiceti lety je plné velkých změn, rozhodujete se, jakou cestou se vydat, rovnáte vztahy partnerské i kamarádské. Dostala jsem se s Toxique do patové situace, fungovala jsem jen pro kapelu, ale došla mi inspirace, neskládala jsem už tolik a měla jsem pocit, že budu muset totálně vypadnout z hudby, dát si pauzu, vydat se jiným směrem.

Po přečtení knížky Just Kinds od Patti Smith, která je o tom, jak se tvořilo v 70. letech v New Yorku, mi došlo, že akorát potřebuju zažívat nové věci, potkávat nové lidi a na chvilku vyjít z té zajeté skupiny lidí, kterou byla naše kapela. Zkrátka hledat nové hudební impulsy a spolupráce. A to se mi nakonec po tříletém procesu tvorby a seznamování podařilo. A je z toho deska Home.

Jasně, rozumím. Takže Klara už nebude mít tu vymazlenou image, se kterou jste se stala známou v době působení v Toxique. Hodně jste se věnovala módě. Jak se změnil váš styl?
Máte pravdu, šlo to trochu stranou. Teď začíná tour a já ještě vůbec nevím, co na sebe, ale zkouším s kapelou jak o život a dotahuju písničky. Zkrátka kladu ještě větší důraz na hudbu. Ale nějak se obléknu, je jasné, že chci, aby mi to na pódiu slušelo, že jo?

A šijete si stále vlastní oblečení, nebo sháníte po second handech? Co teď nejvíc nosíte?
Zvonáče. Připomíná mi to, jak jsem v patnácti batikovala trička a poslouchala kazetu se soundtrackem muzikálu Hair.

K té batice se zatím nevracím, ale kalhoty do zvonu a saka s velkou klopou mě baví! Ráda kombinuju věci ze sekáče s věcma od českých návrhářů, teď mě hodně baví Zuzana Kubíčková. Míchám to s novými věcmi třeba z Háemka, kde koupím obyčejná trička i flitrové roláky, jaké jsem viděla ve Vogue.


Vyšla vám skvělá deska Home, díky které jste získala cenu Anděl. Už podle jejího názvu je zřejmé, že se v ní věnujete rodině, domovu...
Home je autentická deska, která primárně vyšla z emoce a velké změny v mém životě. Z toho, že se stěhuju z centra Prahy na vesnici, z toho, že si buduju svůj domov, z toho, že zakládám rodinu. Singl Survival je o manželství, Forver o mateřství a o zranitelnosti člověka, který intenzivně miluje, písnička Home s mojí ségrou je o tom, jak se rádi vracíme domů, a Country Girl o stěhování za Prahu.

Vzpomněl jsem si, že třeba zpěvačka Björk má jednu skladbu natočenou
na toaletě nějakého klubu... Šla jste podobným směrem?
A já mám jednu písničku natočenou doma ve sprcháči! Deska vznikala tři roky. Poznala jsem spoustu zajímavých lidí, několikrát se nadchla, několikrát spálila a pak zase nadchla. Ta deska jsou tři roky zážitků a právě těch zmíněných emocí, na jejichž základě jsem nahrávala nápady do diktafonu všude možně. A pak po večerech sedala k piánu nebo k tabletu a ty nápady rozvíjela a na závěr zvukově ladila ve studiích.

Kdysi jsem dělal rozhovor s Floexem, který si povzdychl nad tím, že mašinky nemají dostatek zajímavých zvuků, a proto si je nahrává sám. Máte nějaký zvuk z netradičního místa?
Tak ta sprcha, ale ta si o to říká. Nahrávala jsem ve vlaku do Bratislavy, jinak hodně obývák a studio.

Stejně jako Toxique i Klara zpívá anglicky. Slyšel jsem, že vás ty texty v angličtině už napadají. Čím to je, že k holce z Česka přicházejí múzy v angličtině?
Občas k sobě anglicky mluvím i v duchu. Rodiče měli po revoluci penzion, na takové hodně přátelské bázi, s hosty si dělali velké snídaně a sdíleli s nimi zahradu. Jsem přece jen z muzikantské rodiny, žilo se u nás víc bohémsky. No, a často k nám jezdili hosté z Ameriky, Anglie, Francie, Belgie... dost se mluvilo anglicky a nějak mi to zůstalo.

Popěvky mě napadají v angličtině a už mají význam, roubovat do toho češtinu mi nejde. Mám několik českých textů, ale zatím jsem je nezapracovala. Jen ukolébavku pro dceru, ta je česky.

Ano, nesmíme zapomenout na Emilku, co jí zpíváte?
Přes den halí belí a na noc ukolébavku o vílách, kterou jsme jí s mým tátou složili. Jmenuje se Pro Emilku a najdete ji na Stream.cz.

Pamatuju si na vaše hezká pódiová ztvárnění. Co teď chystáte na pódiích?
Těšte se na skvělý koncert. Nechci, aby to znělo nafoukaně, ale jsem nadšená ze své kapely, kterou jsem k desce postavila. Strašně mě baví s ní hrát a myslím, že to bude vidět i na koncertech.

Kdy se vám nejlíp skládá?
Nejlíp se mi skládá v noci! Máme opravený gramofon, desky posloucháme denně, od Franka Zappy, přes Prince, Led Zeppelin, až po Davida Kollera, to je náš nejnovější vinyl. Když mám melancholickou náladu, pouštím si Jamese Blakea, když přijde návštěva, tak Boba Dylana, když vařím, tak Justina Timberleaka, když se chci jen tak potěšit dobrou hudbou, tak Tame Impala, Aluna George, Jacka Whitea...

A když si chci pustit něco super a aktuálního, tak momentálně vítězí nová deska Justina Biebera. Je to tak dobrá produkce, že jsem si singl Sorry předělala a budu ho hrát na koncertech.

Kapela Live Session s Klárou vytiskovou

Kapela Live Session s Klárou vytiskovou

Máte sestru, která se také věnuje hudbě - co vám spolupráce s ní dává?
Ségra je skvělý muzikant, hraje na bicí, klávesy a krásně zpívá. Má dost zajímavou kapelu Apollinaire a její přístup k hudbě je víc grunge než můj. Doplňujeme se. Těším se, že se mnou pojede i turné.

Změnilo to i nějak váš vztah?
Určitě, Dřív jsme se hádali, jestli poslouchat Hanson, nebo Spice Girls, každá měla v autě cestou na dovolenou svoje sluchátka. Teď spolupracujeme, tvoříme, je to další level našeho vztahu.

Pojďme ještě k vašim začátkům. Vaše rodina, jak sama říkáte, je bohémská. Tatínek Vladimír Vytiska je muzikant, hrál třeba se Zuzanou Navarovou, působí v Divadle Sklep. Jak vás takové prostředí ovlivnilo?
Hodně! Chodila jsem na koncerty, hrála ochotnické divadlo a měli jsme doma vždycky spoustu skvělých vinylů. Měla jsem přístup k hudbě. Začala jsem skládat někdy v patnácti. V zásadě jsem vždycky věděla, že chci dělat něco, co mě baví. V pěti letech to bylo stavění lega, pak barbíny, pak na gymplu Spice Girls, tam jsem už měla první kapelu. Uvědomila jsem si, že je to ono.

Přestěhovala jste se do domu vašich rodičů - krásného mlýna v Úněticích. Někde jsem o vás četl, že je vám vesnice bližší než město...
Mám pocit, že je život na vsi vzdušnější, že máte větší prostor na rozběh. A teď to nemyslím doslovně, ale mluvím spíš o stavu mysli, jsem víc uvolněná, míň ve stresu. Zároveň mám ale město za bukem a můžu si dávkovat kulturu a kámoše, jak je třeba.

Kam se vaše kroky budou ubírat dál? Chtěla byste si zkusit i něco jiného než zpěv?
Teď žiju deskou a šňůrou, to je aktuální téma. Ale baví mě vařit a chtěla bych si pořídit vozík na zmrzlinu. A jestli se mě chcete zeptat na Toxique, vrátíme se, až se nám všem bude chtít. Jsem si ale jistá, že tenhle rok mě bude zaměstnávat koncertování k mé desce Home.

Musím se zeptat na SuperStar. Docela mě překvapilo, že jste nabídku přijala.
Jasně, že jsem váhala. Ale zároveň to byla výzva! Bilo se ve mně moje alternativní já s mým popovým já. Vždycky jsem si to chtěla zkusit, ale měla jsem spoustu kámošů muzikantů, kteří říkali, že to nemám zapotřebí. Když jsem na to kývla, řekla jsem si, že ta soutěž musí vygenerovat nějaké jméno, které zahýbá česko-slovenskou scénou, pak to dává smysl.

SuperStar musela být náročná, jak jste to celé zvládala?
Časově to nebyl zase takový problém. Ale když jsem dostala tu nabídku, měla jsem období, kdy jsem chtěla jít ven se svým totálně přirozeným já, ale v televizi se ode mě čekalo něco extravagantního. Hledala jsem tu cestu.

Je ráda doma, kde skládá písničky pro svůj nový projekt Klara, nebo jen tak, pro svou dcerku. Mejdanům se ale nevyhýbá.

Je ráda doma, kde skládá písničky pro svůj nový projekt Klara, nebo jen tak, pro svou dcerku. Mejdanům se ale nevyhýbá.

Během finálových večerů jste vy i kolegové z poroty častokrát říkali, že jsou finalisté opravdu silní. Jste v kontaktu?

Všem jsem říkala, že mi můžou dát kdykoliv vědět. Přece jen už znám lidi, producenty, muzikanty, kteří jsou fér. Když jste mladý, nadšený a zároveň nezkušený jako většina finalistů, můžete lehce naletět.

Sama jsem třeba ze začátku měla pocit, že je někdo nadějný, talentovaný. Ale pak když vypadl a já viděla na YouTube jeho novou písničku, zděsila jsem se, jak to mohl udělat. Štěpánu Urbanovi jsem dohodila producenta, tak uvidím, jestli ho využije, nabídla jsem mu, že si projdu jeho písničky a dám mu feedback. Ema Drobná je supertalent a krásná baba, ale je dost tvrdohlavá a doufám, že jí nestoupne sláva do hlavy, byla by to škoda. Ráda jí kdykoli pomůžu. Takže ty velký talenty tam jsou.

Kam se letos chystáte s rodinou na dovolenou?
Chalupu nemáme a vzhledem k tomu, jak máme s Romanem práci docela cestovací, býváme rádi doma. Zveme k nám třeba kamarády na večeře. Když máme pár dní volna, vyrazíme na Berlín, Londýn, Budapešť, Lisabon. Letos si chceme upravit dodávku a jezdit s ní měsíc po Itálii.

Na udílení hudebních cen Anděl jste se přidala k Lence Dusilové a Davidu Kollerovi ke kritice prezidenta Miloše Zemana. Sledujete současné politické dění?
Zdržuju se unáhlených komentářů na Facebooku, ale doma o věcech, které se dějou kolem, hodně přemýšlím. Nečtu zprávy denně, často mě to rozruší, ale když se děje něco zásadního, vždycky se to ke mně dostane. Náš současný prezident není člověk, kterého bych si zvolila jako státníka reprezentujícího naši zemi.

Mám pocit, že mu chybí takt a obyčejná lidská slušnost, nesdílím s ním ani vkus a nebaví mě, jakým směrem vede naši republiku. Chybí mu grácie, kterou jsem obdivovala za první republiky nebo u Václava Havla. Mám poměrně blízko ke komunální politice, můj táta už dělá několik let starostu Únětic. Vždy jsme se bavili o problémech týkajících se obecního úřadu, od dotací na kanalizace až po to, jak jeden soused krade druhýmu slepice na udičku. Tahle politika je pro mě přehlednější než ta vysoká, výsledek je vidět dřív.

Co vás na politice štve?
Populismus. Dotýkala se mě i uprchlická krize. Měla jsem pocit, že se většina lidí bojí o svoje pohodlné místo, většina hejtů šla ze strany lidí, kteří si dobře žijí a nechtějí na úkor bídy jiných opouštět své zahřáté pozice. Bylo mi z toho smutno.



  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.