Jak to, že dnes ženy rodí i v šestašedesáti?
Protože medicína v tomto ohledu umí obejít přírodu. Základ všeho je vytvořit zdravé embryo, připravit ženu na těhotenství zas takový problém není.
Poslanci odmítli dát ženám bez partnera právo na umělé oplodnění (psali jsme zde). Co si o tom myslíte?
Když se nad tím zamyslím úplně jednoduše, s rozhodnutím bych nesouhlasil. Na druhou stranu neznám názory sociálních úřadů, dětských psychologů a demografické údaje, jež by řekly, jaký by to mělo vliv na celou společnost. Když zvážím všechna pro a proti, závěr poslanců má svou logiku. Touha single žen po dítěti je pochopitelná a stát by jim k tomu měl vytvořit podmínky. Navíc v době, kdy počet těhotných klesá. Jak ale nakládat s registrovanými páry stejného pohlaví? A co single muži?
Chodí k vám hodně single žen se zájmem o umělé oplodnění?
Tolik jich není. Většinou jsou dobře poučené a říkají, že se jen chtějí nechat vyšetřit. Aby věděly, jak rychle mají shánět partnera. Přijdou třeba tři do měsíce. Spíš mám u spousty párů, kterým je nad pětatřicet, pocit, že ještě nejsou úplně vnitřně rozhodnuté mít dítě.
Proč tedy přicházejí k vám?
U nás totiž hledají možnost, jak to co nejvíc oddálit. Polovina žen dokonce vůbec neví, jestli toho chlapa chce. Nebo je jeden z nich absolutně proti a dává to ostentativně najevo.
Co všechno párům nabízíte?
Nejdřív je vyšetříme. U muže se udělá spermiogram a krevní odběry, u ženy je to složitější. Musíme znát její věk, udělat ultrazvukové vyšetření a zjistit laboratorní hodnoty, které nám stanoví, jakou má žena aktuální zásobu vajíček. Často se pár s výsledkem vyšetření spokojí. Pak je třeba oba upozornit, že to tak není navždy. Dál se snaží doma.
A pokud nejsou spokojení?
Navrhneme jim několik možností. Nejzákladnější metodou je inseminace spermiemi partnera. Žena se také může nechat oplodnit spermiemi dárce, ale partner s tím musí souhlasit. Dělá se to velmi málo.
Proč?
Muž má často problém s tím, že by se jeho buňka měla vyměnit za nějakou cizí. A nepřipouští si, že by problém mohl být třeba na jeho straně. I ta žena často hledá chybu u sebe a ne u muže. Navíc se to málo dělá i proto, že vybrat jednu pohybující se spermii v těch milionech je jednodušší, než když máte málo vajíček. Inseminace je nejčastěji používaná metoda, ale nese s sebou také jen sedmi- až desetiprocentní šanci na úspěch. To ten pár musí vědět.
Jaké jsou další možnosti?
Největší šance je u cyklu stimulace s vlastními vajíčky. Odebereme vajíčka a spermie, vajíčka oplodníme a embryo transferujeme zpět do ženy. Další možností je cyklus s darovanými vajíčky, kdy nastimulujeme dárkyni, ale spermie jsou od partnera. A pak jsou darovaná embrya, kdy jak vajíčka, tak spermie jsou od dárců.
Jaké mýty ještě dnes panují kolem umělého oplodnění?
Největší mýtus je, že se lidé snaží o těhotenství a ono to nejde, tak si mezitím rozjedou kariéru, postaví dům, uspoří peníze a pak přijdou do centra asistované reprodukce. A myslí si, že jim pomůžeme. Tak to nefunguje.
Jak jsou jednotlivé metody finančně náročné?
Pojišťovna zákroky hradí nebo na ně alespoň u složitějších metod přispívá. Můžeme ji však do toho zapojit jen do devětatřicátých narozenin věku ženy. U inseminace je limit šestkrát za rok, u cyklu umělého oplodnění čtyřikrát za život. Třeba cyklus s darovanými vajíčky vyjde pár asi na sto tisíc korun.
Je pravda, že se muži bojí chodit na vyšetření spermií?
Ano, velmi často žena přijde nejdřív sama a svého muže musí ještě přesvědčit. Přitom pro toho chlapa to znamená jenom odevzdat spermie. Jde to i úplně anonymně.
Sedí můj obrázek, že muž přijde a dostane balík lechtivých časopisů?
No jasně, bohužel to tak je. Jednou k nám přišel pacient a řekl, že to v té místnosti bylo úplně hrozné. Do té doby jsem se tím nezabýval, tak jsem se tam šel podívat. Nabídka časopisů je opravdu hrozná. Chtěli jsme proto vymyslet něco jiného, jenže pak jsme zjistili, že trh s touto literaturou je stejný, jako když mi bylo patnáct. A moderní časopisy stojí strašně moc peněz.
Člověk by řekl, že je toho všude dost, když občas přijde do trafiky. Navíc na internetu je porno snadno a zdarma dostupné.
Tak to někdy prolistujte. (smích) Nevím, jestli máme mužům pouštět videa. Každý má dnes chytrý mobil a my máme rychlý internet, takže si to může najít sám.
Ženy si dnes často nechávají preventivně zamrazit vajíčka.
Osobně si myslím, že doporučovat to jako preventivní opatření je chyba. Protože vajíčka jsou na mražení nejcitlivější. A pokud si chce žena nechat zamrazit vajíčka do zásoby, měla by se pro to rozhodnout do pětadvaceti let. Když přijde v pětatřiceti s tím, že má ještě rozjetou kariéru a chce si nechat zamrazit vajíčka, šance jsou velmi malé.
Štěpán BudkaDevětatřicetiletý lékař absolvoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, poté pracoval na Gynekologickoporodnické klinice 3. LF UK a FNKV v Praze. Na gynekologickoporodnickém oddělení Thomayerovy nemocnice je dodnes externím spolupracovníkem. Věnuje se léčbě neplodnosti a dnes působí především v Centru asistované reprodukce Pronatal v Praze a v Kolíně. |
Může si i single muž nechat zamrazit spermie?
Ano, ale žádná pojišťovna mu to nezaplatí. Máme program, ve kterém mužům před onkologickou léčbou mrazíme spermie zdarma. Po chemoterapii nebo jiné onkologické léčbě o ně totiž pravděpodobně přijdou.
Jaké jsou další podmínky pro úspěšné umělé oplodnění?
Nejdůležitější je věk. Pak je to celkový zdravotní stav. U ženy s obezitou jsou vyšší rizika komplikací, větší spotřeby léků a delší stimulace i nižšího zisku vajíček. Jsou také ohroženy vyšším rizikem potratu.
Odmítnete takovou ženu?
Já osobně ji neodmítnu, protože mám za sebou léčbu obezity. Ale snažím se jí doporučit, aby tu váhu zredukovala. Polovina pacientek se urazí a už nepřijde a z té druhé půlky to začne řešit jen pár žen.
Je něco, čeho se ženy u umělého oplodnění bojí?
Na začátku se bojí úplně všeho. Nejvíc toho, že jim cyklus umělého oplodnění způsobí nějaké těžké nebo trvalé poškození – ať už ve smyslu rakoviny nebo neplodnosti. Naprostá většina z nich zbytečně.
Bojí se lidé i záměny embryí poté, co se na jeden takový případ přišlo?
Teď už zas ne, ale bezprostředně poté se báli. A je to logické. Je lež, že se to někde díky systému kontroly stát nemůže.
Říkají rodiče svým dětem, že vznikly z umělého oplodnění?
Myslím si, že většina párů nemá problém to svému dítěti říct. Spíš o tom nechtějí mluvit na veřejnosti.
