Kdo je Dagmar Honsová?
|
Počasí si poslední dobou dělá, co chce. Jaro letos připomínalo spíše zimu, v červenci jsme si užívali tropů. "Středoevropské počasí je velmi rozmanité – záleží na rozložení tlakových níží a výší a převládajícím proudění. Příští rok může být počasí klidně naopak – tedy teplá zima, chladné a deštivé léto," říká Honsová.
Stěžují si na nevyzpytatelné počasí pouze Češi, nebo to tak chodí všude? Poslední dobou si počasí a jeho změn jen více všímáme, a to díky otázce klimatické změny, rychlému přenosu informací, ale také stále více plánujeme svůj volný čas. Počasí naše plány navíc často mění. Právě díky internetu můžeme sledovat extrémy počasí po celém světě skoro on-line. Předpovědi počasí jsou ale limitované časem – úspěšnost s jeho postupem rychle klesá. Proto nám připadá počasí nevyzpytatelné. Úspěšnosti předpovědi počasí jsou v Evropě v jednotlivých státech srovnatelné.
Občas se objeví zpráva, že se blíží malá doba ledová. Jak by to tady vypadalo?
Malá doba ledová u nás byla charakteristická delšími zimami s velkým množstvím sněhu, léta byla kratší. Z hlediska života lidí to znamenalo větší ohrožení jarními povodněmi a nedostatečnou úrodou.
Jak je obtížné předpovídat počasí? Co vám předpovědi kazí?
Obtížnost předpovědi souvisí s typem počasí. V létě, když počasí ve střední Evropě ovlivňovala mohutná oblast vysokého tlaku vzduchu, která přinášela stabilní slunečné, suché počasí, byla úspěšnost předpovědi i na pátý den vysoká. Hůře se předpovídá dubnové – proměnlivé počasí. Předpovědi kazí složitost atmosféry. Předpovědi jsou u nás navíc často prezentovány pro celé území Česka a ne alespoň regionálně a lidé neberou v potaz, že v předpovědi jsou velmi důležitá slova jako – místy, ojediněle, občas. Neumí předpověď často rozšifrovat.
Jaké jevy se předpovídají s větší pravděpodobností úspěchu?
S větší úspěšností lze předpovědět teplotu vzduchu. Naopak předpovědět množství a přesnou lokalizaci srážek i na 24 hodin dopředu je velmi složité.
Čím to je, že lidské tělo vnímá často stejné teploty pocitově různě?
Meteorologie měří a definuje teplotu vzduchu dle přesně stanovených pokynů ve stínu v meteorologické budce. Lidské tělo však teplotu okolního vzduchu vnímá v závislosti i na dalších meteorologických prvcích. Hovoříme o pocitové teplotě vzduchu. Ta je v horkých dnech zvyšována vyšší vlhkostí vzduchu – hovoříme o dusnu. Pro Středoevropana je snesitelnějších suchých 37 stupňů Celsia v poušti než stejných, ale vlhkých 37 stupňů v tropech.
Čím to je způsobeno?
Je to dáno tím, že ochlazování odpařováním kapiček potu na povrchu kůže je účinnější v suchém vzduchu než ve vlhkém, který již další vodu není schopen pojmout, protože je blízký stavu nasycení. Pot tak zůstává na těle a pocitově zvyšuje pocit horka.
Co pocitovou teplotu naopak snižuje?
Vítr pocitovou teplotu výrazně snižuje, což je asi nejcitelnější při nízkých teplotách blízko 0 stupňů, tomuto efektu se říká „wind chill“. Nepříjemné prochladnutí při lyžování za -2 stupňů Celsia a silného větru a naopak skvělé lyžování při –10 stupních Celsia při jasné obloze si vybaví snad každý lyžař. S efektem „wind chill“ se ale můžete setkat i za horkých dnů na pláži u moře.
Kde je v Česku největší chlad a kde teplo?
Pokud není inverze, tak s nadmořskou výškou teplota vzduchu klesá, takže nejnižší teploty patří u nás horským oblastem a naopak jako nejteplejší vychází Jihomoravský kraj a Polabí. Projevuje se u nás také takzvaný tepelný ostrov města, takže v Praze je vždy tepleji než na vesnici.
