Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slovenští sysli se přijeli rozmnožovat do Vlašimi. Chtějí při tom klid

  9:32aktualizováno  9:32
Slovenští sysli přijeli do Čech z Bratislavy s jasným úkolem: rozmnožit se a expandovat do českých stepí a pastvin. Necelých dvacet jich tak nyní žije ve Vlašimi, kde byli vypuštěni do předvrtaných nor.

Syslové mají ve Vlašimi veškerý možný komfort - předvrtané nory a každý den k jídlu oves, slunečnice a jablka. Jen na vycházky nemohou. Pletivo je tu i metr pod zemí. | foto: Pavel Jakubův

Bývalá rozletová plocha pro dravce v Záchranné stanici pro živočichy Vlašim má od srpna nové nájemníky, slovenské sysly. Ti sem dorazili z hlavního bratislavského letiště Milana Rastislava Štefánika, kde se to těmito hlodavci jen hemží.

Ve Vlašimi ale nejsou na žádné rekreaci, čeká je tu důležitý úkol, a snad i trochu příjemný. Mají se tu rozmnožovat.

Do České republiky jich ochranáři přírody vypravili celkem 62. Stali se tak výsadkem tohoto vzácného veverkovitého hlodavce do naší krajiny. Domov zatím našli v Zoo Brno, kam jich putovalo čtyřicet, a zbytek ve zmíněné Vlašimi.

Výsadek je součástí záchranného programu, který pro sysly připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).

Syslové v naší krajině

  • Sysel obecný je stepním druhem hlodavce, který na území Česka expandoval z oblasti Balkánu až s větším rozvojem zemědělství a postupným odlesňováním krajiny, přesto je ale považován za původní druh naší fauny.
  • K jeho rozšíření z Balkánu totiž došlo už opravdu dávno, podle zoologů už před třemi tisíci lety. Na jeho výskyt jsou vázány některé další druhy (např. brouci, jejichž larvy jsou závislé na syslím trusu, či raroh velký, dravec, který se dříve specializoval na lov syslů; u nás je raroh již také velmi vzácný).
  • Ve Středočeském kraji se sysel obecný v současné době vyskytuje pouze v PP Syslí louky u Loděnic, na letištích v Kolíně, Velké Dobré u Kladna a Mladé Boleslavi-Bezděčíně, dále v ochranném pásmu NPP Radouč v Mladé Boleslavi a v kempu Loužek u Orlíku.

„Záchranný program by měl zajistit, aby z naší přírody úplně nezmizeli. Kromě potřebné péče o místa, kde sysli obecní doposud žijí, počítá i s vysazováním odchovávaných jedinců na další vhodné lokality,“ uvádí Jitka Větrovcová z AOPK ČR, koordinátorka záchranného programu.

Nové přírůstky nepocházejí jen z bratislavského letiště, ale také z jeho blízkého okolí, kde jsou pravidelně odchytáváni. Lákají totiž dravce, kteří pak mohou ohrožovat bezpečnost letového provozu.

„Vypuštěním syslů ze Slovenska oživíme genetickou variabilitu našich stávajících populací,“ doplňuje Větrovcová.

Ještě před převozem všechny sysly zoologové zvážili, očipovali a určili jejich pohlaví. Pak hlodavce vypustili jednotlivě do předvrtaných nor.

„U nás ve Vlašimi jsme jim připravili perfektní zázemí. Na bývalé rozletové ploše o velikosti téměř čtyř set metrů čtverečních jsme jim vybagrovali terén tak, aby jim zemina vyhovovala. Předvrtali jsme jim i díry, většinou si ale stejně udělali jinde vlastní,“ vysvětluje vedoucí záchranné stanice Jaroslava Syslová.

Ano, čtete správně, místní vedoucí shodou okolností opravdu nosí příjmení svých svěřenců. O to v lepších rukou ve Vlašimi jsou.

Návrat padoucha

„Právě sysel obecný ukazuje, jak může být osud živočišného druhu vrtkavý. V padesátých letech se vyskytoval tak hojně, že byl označován za zemědělského škůdce. Nyní je kriticky ohroženým druhem, který v Česku přežívá na posledních třiatřiceti lokalitách. Počet syslů se odhaduje na tři tisíce osm set jedinců,“ dodává Větrovcová.

Sysli podle informací z AOPK vymizeli především kvůli změnám v krajině a ve způsobu zemědělského hospodaření po druhé světové válce. Zoologové uvádějí, že zemním hlodavcům neprospělo rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek ploch s nízkým travním porostem a používání chemických prostředků.

Specifickou hrozbou pro poslední lokality je i volný pohyb koček, které jsou velmi zdatnými lovci těchto hlodavců. Největší tuzemské kolonie pobývají na letištích ve Vyškově, v pražských Letňanech nebo v Brně-Medlánkách. Ti z Vlašimi by měli obohatit oblast Českého středohoří, kde jsou již vytipované konkrétní lokality.

„Sysly se snažíme nerušit. Jsou to velmi plachá zvířata, a proto i na rozmnožování potřebují klid. Na jaře pak uvidíme, zda se nám jejich populace zvedla,“ říká Syslová. „Se sysly je to naše první zkušenost, jedná se víceméně o experiment, jistotu, že se jejich rozmnožení podaří, proto nemáme.“

Touto dobou je ve vlašimské záchranné stanici devatenáct syslů, jeden zahynul na onemocnění již při převozu.

Populace sysla obecného ve Středočeském kraji není nijak vysoká, celkem je odhadována na tisíc jedinců.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.