Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Architekti v Praze mohou navrhnout hřbitov. Po víc než půl století

  19:00aktualizováno  19:00
Architekti v Praze mají po mnoha letech jedinečnou příležitost: mohou navrhnout hřbitov. Poprvé po desítkách let je totiž potřeba rozšíření pohřebiště, a to hostivařského, jehož kapacita už nestačí.

Hostivařský hřbitov se bude zvětšovat směrem k červenému bodu na fotografii. Plocha se rozroste asi o 1 800 metrů čtverečních. | foto: IPR

Funerální, tedy pohřební architektura byla ještě začátkem dvacátého století pro architekty i širokou veřejnost důležitým tématem. Každá pražská rodina, která něco znamenala, si zakoupila místo na Vyšehradě nebo na Olšanech a hrobku si objednala třeba u Jana Kotěry, případně jiného významného architekta té doby. Tyto časy jsou pryč.

„Dnes už málokoho napadne, že by si k realizaci místa svého odpočinku mohl přizvat architekta,“ míní historik architektury Zdeněk Lukeš. Podle něj je to tím, že lidé nemají čas chodit na hřbitov tak často, jak tomu bylo dříve. Navíc je v současné době v kurzu pohřeb žehem a mnoho lidí má urnu s ostatky bližního třeba doma.

Upadající pohřební architekturu se nyní snaží oživit Správa pražských hřbitovů ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy, kteří společně vypíší architektonickou soutěž na rozšíření hostivařského hřbitova, jehož kapacita už nestačí. Stane se tak poprvé přibližně od šedesátých let minulého století.

„Chceme, aby nová část hřbitova byla nejen funkční, ale měla i další přidané hodnoty. Aby byla krásná, důstojná a nerušila ráz historického hřbitova,“ přibližuje ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený. Je však zcela na soutěžícím, jakou podobu hřbitova navrhne.

„Může to být rozptylová louka, vsypová louka, kolumbária, urnové hroby nebo cokoli dalšího,“ říká Červený s tím, že jedinou podmínkou bude uložení pouze zpopelněných lidských ostatků, nikoli umístění klasických hrobů. Dílčím úkolem pro architekty bude navrhnout propojení starého hřbitova s novou částí.

Výsledek by měl také umožnit případné další rozšíření hřbitova za jeho současné hranice a přijít s řešením hlavního vstupu včetně předprostoru v ulici K Jezeru. Architekti se také mohou věnovat výtvarné podobě jednotlivých hrobových míst, což dělá podle Zdeňka Lukeše soutěž o to zajímavější.

Moc architektů a málo soutěží

„Je to velká příležitost. Naskýtá prostor pro práci na drobné architektuře, například vchodů i dalších detailů. Pokud by se architekti rozhodli k umístění obřadní síně, tak o to víc. To je pro architekty krásné téma,“ myslí si Lukeš, podle kterého je navíc v dnešní době architektonických soutěží vyhlašováno málo a jejich počet bude po kauze Jana Kaplického, kdy se tendrem na jeho „chobotnici“ skončil u soudu, bude dále klesat.

„Bude strach nějaké soutěže vůbec vypisovat. V Česku je navíc dnes mnohonásobně více architektů než před sto lety a řada z nich je bez práce,“ tvrdí historik s tím, že mnozí vystudovaní architekti pracují jako úředníci, věnují se designu nebo dělají mimo obor. Možnost připravit podklady pro rozšíření hostivařského hřbitova a zkusit si funerální tvorbu by tak pro ně měla být lákavá.

Výsledky soutěže, v jejíž porotě zasedne například Richard Biegel nebo Boris Redčenkov, budou známy začátkem příštího roku. Martin Červený ze správy hřbitovů odhaduje, že realizace návrhu vyjde na zhruba šest milionů korun, může být však prý i výrazně nižší. Náklady má pokrýt magistrát.

Správa pražských hřbitovů plánuje v příštím roce vypsat i další architektonickou soutěž, tentokrát na vznik nové louky rozptylu na Olšanech v doposud nevyužívané části hřbitova. Dále plánuje na dosud neurčeném hřbitově vznik parkové podoby Lesu vzpomínek, kde se popel sype ke kořenům stromů.

„Měla by to být taková zenová zahrada s ekologickým pohřbíváním. Varianta Lesu vzpomínek pro lidi, kterým vadí neudržovaný charakter lesa,“ vysvětluje Martin Červený. Kapacita většiny pražských hřbitovů je dnes dostatečná. I kvůli tomu, že většina pohřbů probíhá zmíněným žehem, takže klesá poptávka po hrobových místech.

Správa pražských hřbitovů má dokonce několik záložních ploch na svých hřbitovech, které jsou připraveny pro potenciální pohřbení velkého množství lidí, například v případě epidemií nebo katastrof.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.