ZLATÁ PRAHA. Živé sochy navrhovanému zákazu odolají. Pokud si ovšem Praha nechce uzurpovat právo zkoumat, co je umění a co není. | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Umělce v pražských ulicích omezí další zákaz, lidé si na busking stěžují

  • 8
Na radnici v Praze 1 slýchají stížnosti na pouliční umělce, zejména hudebníky, tak často, že se rozhodli rozšířit seznam míst se zákazem takzvaného buskingu. Mnohem přísnější pravidla pro pouliční umění žádá také Praha 5.

U metra indiánské rytmy, o kus dál country verze Beatles, za rohem klavírní umělec. Tak v posledních dvou letech vypadá centrum Prahy. Od okamžiku, kdy magistrát schválil vyhlášku o pouličním umění, takzvaném buskingu.

Ta původně povolovala jeho neomezené provozování na celém území města. O rok později do ní přibyl seznam míst, kde je vystupování zakázáno. Teď ho chtějí Praha 1 a 5 rozšířit o další veřejná prostranství.

„Požadavek vzešel především ze strany lidí a týká se to pouze hlasitých hudebních vystoupení, ne například oživlých soch a tak podobně,“ upřesňuje mluvčí Prahy 5 Luděk Sefzig.

Podívejte se na část vystoupení hudebníků na Staroměstském náměstí:

Příliš muzikantů na jednom místě. Utíkají i samotní buskeři

Nejvíce si stěžují lidé, kteří pracují nebo bydlí na místech s větším výskytem buskerů. Vadí jim zejména to, že na malém prostoru je více hudebníků najednou, hrají hlasitě, dlouho a někdy to ani neumějí.

„Kdyby hrál jeden, tak je to v pořádku, ale tady hraje z jedné strany flétnistka, z druhé cimbalista, z třetí bubeníček. Navíc jsou tady celé hodiny,“ stěžuje si Pavel Syka, který s buskery jako člen ochranky pasáže U Stýblů na Václavském náměstí přichází do styku denně.

Se současnou situací jsou nespokojeni i sami buskeři. „Na některých místech je tolik muzikantů, že se raději vzdalujeme, protože to je potom cirkus,“ stěžuje si muzikant Willy Foronda.

Bez hudebních nástrojů

Zástupci Prahy 1 a 5 chtějí rozšířit seznam míst se zákazem hudební produkce. Nově by se nesmělo hrát třeba na Václavském náměstí, Národní třídě, náměstí Republiky, pěší zóně Anděl či na Staroměstském náměstí. Praha 1 však místo úplného zákazu navrhuje systém povolenek pro hudebníky.

Situaci chce Praha 1 řešit rozšířením seznamu míst se zákazem hudebního buskingu, žádá o to magistrát, který může platnou vyhlášku změnit.

Nově by tak hudebníci nesměli vystupovat například na celém Václavském náměstí, na Národní třídě, na náměstí Republiky nebo na Staroměstském náměstí. Městská část navrhuje ještě jednu možnost – vydávat umělcům povolenky.

„Dali jsme magistrátu na výběr. Buď změní vyhlášku a vrátí se k povolenkám, které určují místo, čas a dobu produkce, nebo navrhujeme rozšířit zákaz o další místa,“ říká radní Prahy 1 Ivan Solil.

Podle jeho návrhu by si buskeři měli chodit na úřad pro povolenky. Na rozdíl od stavu před dvěma lety by se však na jejich vydání nemělo dlouho čekat.

„Hudebník by přišel na úřad a tam by na počkání dostal kartičku. Podobně, jako se vydávají třeba parkovací povolení,“ upřesňuje Solil. S tímto návrhem by buskeři souhlasili. Vyplývá to alespoň z průzkumu, který provedlo sdružení Buskerville.

„Odpovědělo nám asi dvě stě sedmdesát lidí a většina by s nějakou formou licencí souhlasila. Jde jen o to, aby to nefungovalo jako zábory v minulosti. To člověk musel měsíc čekat, byly spojené množství byrokracie a mohlo se hrát asi ve dvou ulicích,“ říka za Buskerville Dalibor Zíta.

„Chtějí hrát? Ať nás požádají o povolení záboru ulice“

Zábory se však možná vrátí na Prahu 5. Ta chce zároveň zakázat hudební busking na Tylleho náměstí a pěší zóně Anděl, kde se buskeři často přeřvávají s vystoupeními profesionálů při různých společenských akcích.

ZLATÁ PRAHA. Živé sochy navrhovanému zákazu odolají. Pokud si ovšem Praha...

„Každý umělec si může požádat o zábor a pak není problém, aby tam vystupoval. Když si někdo požádá s předstihem, tak je možné to třeba za týden vyřídit. Ale my doporučujeme asi tak měsíc předem,“ říká mluvčí Prahy 5 Luděk Sefzig.

Na základě čeho by se mohly vydávat zmínění povolenky, není jasné.

Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký dlouhodobě prosazuje zkoušky kvality. I proto, že za buskery se vydávají i lidé, kteří nic neumějí a maskují žebrotu.

„Mělo by se jít cestou jako v Mnichově nebo ve Vídni. Tam je vydáno tolik povolenek, kolik je pro danou lokalitu únosné. Umělci by navíc měli projít zběžnou kontrolou, jestli to, co předvádějí, je busking,“ říká.

S tím zásadně nesouhlasí radní Solil. „Neměly by být absolutně žádné podmínky z hlediska kvality. Jsou i netradiční formy, kdy hudebníci hrají na něco, co nejsou hudební nástroje,“ dává příklad.

Kdo je umělec? Určoval to Prkus

Zkoušky kvality navíc připomínají cenzuru, které podroboval muzikanty totalitní režim. „Kdo chtěl veřejně vystupovat, musel jít na Prkus, Pražské kulturní středisko, udělat takzvané umělecké zkoušky a kromě toho i zkoušku z marxismu a leninismu,“ připomíná náměstek primátora Václav Novotný.

Současné podmínky pro buskery v Praze vyzdvihlo mezinárodní hnutí The Busking Project. To vyhlásilo Prahu spolu s Dublinem a Milánem třetím nejlepším městem pro busking. Prvními dvěma jsou australská města Melbourne a Sydney.