Nadchla mě idea squaterství, naznačil v Rozstřelu majitel nechtěné památky

  • 119
„Režná“ vila na pražských Petřinách si zaslouží být památkou, úředníci ale při jejím vyhlašování nejednali ideálně, řekl v pořadu Rozstřel historik architektury. Majitel domu Jiří Šalda naznačil, jak dlouho dům zůstane zahalený plachtou a co s ním plánuje dál.

Funkcionalistická vila z roku 1939 je podle jejího majitele a developera Jiřího Šaldy zanedbaná a kvůli vlhkosti se do ní nechce nikdo nastěhovat. Proto se rozhodl vilu nahradit čtyřpatrovým domem se třinácti byty a garážemi.

V reakci na to jeden ze zastupitelů za Stranu zelených a člen komise pro územní rozvoj Antonín Nechvátal navrhl ministerstvu, aby vilu prohlásilo za kulturní památku.

„Ze začátku jsem se pousmál, když jsem se dozvěděl, že by budova měla být prohlášena za památku. Držel jsem v té době kladné vyjádření Národního památkového ústavu a odboru památkové péče pražského magistrátu, že dům mohu zbořit a postavit nový,“ připomněl majitel vily Jiří Šalda.

Žil proto v domnění, že maximálně půjde o zdržení, ale ministerstvo kultury po třech měsících od posledního rozhodnutí budovu nakonec za památku prohlásilo. Přitom podle Šaldy ministerstvo společně s pražským magistrátem projekt schvalovalo hned dvakrát.

Také další host Rozstřelu, historik architektury Zdeněk Lukeš, uznal, že by se podobná rozhodnutí měla činit před tím, než začne nový majitel nemovitosti rozjíždět své záměry.

„Jsem přesvědčen, že je to dům, který by měl být památkově chráněn. Zápis o tom měl být ale podniknut už dávno,“ uvedl Lukeš.

Překvapuje ho, že na ministerstvu nikdo nepřijal zodpovědnost za předešlé rozhodnutí. Zároveň dodal, že by ministerstvo mělo mít perfektní analýzu a zdůvodnění na několik stránek, nikoli je odbýt pár větami, jak tomu bylo v tomto případě.

Celý záznam Rozstřelu s Jiřím Šaldou a Zdeňkem Lukešem:

Podle Šaldy je kromě protichůdných rozhodnutí hlavním problémem právě to, že úředníci neuvedli rozumný důvod, proč by dům měl být památkou.

„Jen jsem chtěl, aby mi někdo napsal, že dům je hodnotný proto, že byl postaven v určitém roce, určitým architektem a protože má určitou historickou hodnotu. Jestli ale dostanu prohlášení: ‚Dům je celistvý‘, to pro mě není odborné zhodnocení,“ řekl Šalda.

Vila je podle odborníků příkladem zdařilého funkcionalismu. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše je stavba navržená ruským emigrantem Pavlem Simonovem kvalitní ukázkou pozdně funkcionalistické architektury.

Plyn vybuchnout nenechám, ujistil majitel

Dokud dům bude kulturní památkou, zůstane podle Šaldy skryt pod černou plachtou s veršovaným textem, kterou vyvěsil na protest proti postupům úřadů. (Památkáři následně s majitelem zahájili řízení s tím, že budovu poškodil, což se ale neprokázalo - o závěrech šetření jsme psali zde.)

Šaldu prý mile překvapilo, že mu je veřejnost nakloněna a dokonce prý dostal od lidí spoustu nápadů, co s nechtěnou vilou udělat. Mezi nápady byl „náhodný“ výbuch plynu, nebo vyrabování vily. Ty jednoznačně odmítl. Dům si každopádně zamýšlí ponechat.

„Zpamátnit dům byl nápad ze Strany zelených, tak mne velice nadchla myšlenka, kterou strana preferuje, a to je squaterství,“ dodal na konec Rozstřelu Šalda s úsměvem.