Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rudolfinum oslavilo sto třicet let. Hůř ale vypadá náměstí před ním

  10:10aktualizováno  10:10
Budova pražského Rudolfina oslavila před několika dny 130 let. Objekt je však už od loňského léta v rekonstrukci, druhá vlna oprav ho čeká opět v letním období. Podle odborníků na architekturu by se však mělo upravit především prostranství před Rudolfinem.

Rudolfinum | foto: Wikipedia

Rudolfinum bylo otevřeno 7. února 1885. Avizovaná druhá vlna rekonstrukce by však měla trvat jen pár měsíců. To proto, aby Česká filharmonie mohla na podzim zahájit v plném lesku svou 120. sezonu.

Rekonstrukce Rudolfina

  • Opravy začaly v létě 2014. Během dvou let se počítá s úpravami Dvořákovy síně, Dvorany, Sukovy síně, Sloupového sálu, Galerie Rudolfinum a zázemí hráčů. 
  • První etapa zahrnovala položení nové podlahy v hledišti, repasování pódia a přečalounění opotřebovaných částí sedadel ve Dvořákově síni. Ve Dvoraně byly instalovány akustické panely a ve foyer přibyly nové toalety. Firmy také upravily hudební ladírny.
  • V Galerii Rudolfinum se přemístí výústky na stěnách, což zlepší možnosti výstav.
    Další etapa plánovaná na letošek se týká Sloupového sálu, kde bude položena nová podlaha. Sál má fungovat nejen jako kavárna, ale také jako odpočinkové místo na setkávání s výtvarným uměním a hudbou. Vzniknou dvě nové zkušebny s žádoucí akustikou.
  • Jednou z novinek bude dětská skupina, něco jako dětský koutek pro děti hráčů i návštěvníků.

I když historici opravu budovy bývalého Československého parlamentu vítají, zároveň apelují na představitele hlavního města, aby se více zabývali revitalizací prostoru před Rudolfinem, tedy náměstím Jana Palacha.

„Osobně to považuji za důležitější než vnitřní úpravy budovy, protože ta už byla poměrně kvalitně zrekonstruována dříve. Ale stále se nevyřešil prostor před ní,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš.

Do prostoru by podle něj mělo přijít více zeleně a zprostředka by se měl odstranit větrací systém garáží pod náměstím.

„Spoluautor Rudolfina architekt Josef Zítek chtěl na místě, kde jsou dnes větráky, kašnu. Ta se tam ale nikdy nepostavila,“ upozorňuje Lukeš a dodává, že se mu nelíbí ani umístění pomníku Antonína Dvořáka, které je prý nedůstojné.

„Je na nevhodném místě a stojí zády k náměstí. Je škoda, že se s tím nic nedělá, a přitom vzniklo už několik návrhů na revitalizaci tohoto místa,“ podotýká Lukeš.

Poslední soutěž na rekonstrukci náměstí vyhrál v roce 2002 projekt architekta Václava Králíčka. V něm se počítalo s tím, že se odstraní větráky z podzemních garáží a na jejich místě se vztyčí stožár pro státní vlajku. Navíc měly přibýt lavičky a zeleň. Do dnešního dne ale zůstalo náměstí netknuté.

Místo náměstí jen velká špatně řešená křižovatka

Historik umění Richard Biegel místo považuje za urbanisticky narušené. „Je smutné, že nám tu architekt Zítek zanechal vynikající budovu a výborně vyřešené její urbanistické okolí, ale my to nedokážeme využít,“ myslí si Biegel.

Náměstí Jana Palacha je podle něj ukázkově řešené. „Je dokonale obklopené veřejnými budovami. Ale bohužel jako náměstí vůbec nefunguje,“ míní Biegel. Ústřední část náměstí je totiž odříznuta od okolních budov vyjma Rudolfina. Prostor je dnes podle Biegela jen jedna veliká špatně vyřešená křižovatka.

„Architektonický zásah je tam velmi žádoucí. Je potřeba se rozhodnout, jestli to má být náměstí v městském slova smyslu, což já považuji za nejlepší řešení, nebo nějaký takovýhle zvláštní meziprostor,“ tvrdí historik. Stejně jako Lukešovi mu vadí zejména vývod z garáží, který je bohužel architektonickou dominantou náměstí. Kritici vytýkají městským institucím neochotu s náměstím cokoliv udělat.

„Nevšiml jsem si, že by chtěl někdo Králíčkův projekt zrealizovat. Nevím ani, zda to město trápí,“ říká Biegel. Podle něj nejde o to jen předláždit náměstí, ale musí se především vymyslet, jak vyřešit dopravu, aby ulice nebyly bariérami, ale naopak místo propojovaly.

„Vždycky když už někdo řekl, že s tím něco udělá, přišla politická změna a noví radní, kteří vždycky zruší všechno, co bylo naplánováno před nimi,“ myslí si zase Lukeš.

Do řešení revitalizace okolí Rudolfina se skutečně magistrát ani radnice Prahy 1 nehrnou. „My nejsme proti realizaci návrhu, ale musí se zařadit do priorit. V tuto chvíli musí být jasné, kdo to do těch priorit zařadí,“ řekl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Radní pro majetkové podíly hlavního města Michal Hašek uvedl, že Praha zatím nikým nebyla vyzvána, aby se podílela na revitalizaci. „Víme o tom, že plány tu byly, na čem zmrzly, to nevím,“ řekl radní.

Rudolfinum

Rudolfinum vystavěné v letech 1876 až 1881 je neorenesanční stavba, jejímiž autory jsou špičkoví architekti své doby Josef Zítek a Josef Schulz. Ti jsou známí také jako autoři Národního divadla. Jméno Rudolfinum budova získala podle korunního prince Rudolfa, jehož otcem by František Josef I.

Původně bylo Rudolfinum vystavěno pro konání kulturních akcí. V roce 1918 se z budovy stal parlament Československé republiky. Koncerty se tam vrátily ve čtyřicátých letech 19. století. V devadesátých letech 20. století se Rudolfinum zrekonstruovalo do původní podoby.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.