Rudolfinum bylo otevřeno 7. února 1885. Avizovaná druhá vlna rekonstrukce by však měla trvat jen pár měsíců. To proto, aby Česká filharmonie mohla na podzim zahájit v plném lesku svou 120. sezonu.
Rekonstrukce Rudolfina
|
I když historici opravu budovy bývalého Československého parlamentu vítají, zároveň apelují na představitele hlavního města, aby se více zabývali revitalizací prostoru před Rudolfinem, tedy náměstím Jana Palacha.
„Osobně to považuji za důležitější než vnitřní úpravy budovy, protože ta už byla poměrně kvalitně zrekonstruována dříve. Ale stále se nevyřešil prostor před ní,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
Do prostoru by podle něj mělo přijít více zeleně a zprostředka by se měl odstranit větrací systém garáží pod náměstím.
„Spoluautor Rudolfina architekt Josef Zítek chtěl na místě, kde jsou dnes větráky, kašnu. Ta se tam ale nikdy nepostavila,“ upozorňuje Lukeš a dodává, že se mu nelíbí ani umístění pomníku Antonína Dvořáka, které je prý nedůstojné.
„Je na nevhodném místě a stojí zády k náměstí. Je škoda, že se s tím nic nedělá, a přitom vzniklo už několik návrhů na revitalizaci tohoto místa,“ podotýká Lukeš.
Poslední soutěž na rekonstrukci náměstí vyhrál v roce 2002 projekt architekta Václava Králíčka. V něm se počítalo s tím, že se odstraní větráky z podzemních garáží a na jejich místě se vztyčí stožár pro státní vlajku. Navíc měly přibýt lavičky a zeleň. Do dnešního dne ale zůstalo náměstí netknuté.
Místo náměstí jen velká špatně řešená křižovatka
Historik umění Richard Biegel místo považuje za urbanisticky narušené. „Je smutné, že nám tu architekt Zítek zanechal vynikající budovu a výborně vyřešené její urbanistické okolí, ale my to nedokážeme využít,“ myslí si Biegel.
Náměstí Jana Palacha je podle něj ukázkově řešené. „Je dokonale obklopené veřejnými budovami. Ale bohužel jako náměstí vůbec nefunguje,“ míní Biegel. Ústřední část náměstí je totiž odříznuta od okolních budov vyjma Rudolfina. Prostor je dnes podle Biegela jen jedna veliká špatně vyřešená křižovatka.
„Architektonický zásah je tam velmi žádoucí. Je potřeba se rozhodnout, jestli to má být náměstí v městském slova smyslu, což já považuji za nejlepší řešení, nebo nějaký takovýhle zvláštní meziprostor,“ tvrdí historik. Stejně jako Lukešovi mu vadí zejména vývod z garáží, který je bohužel architektonickou dominantou náměstí. Kritici vytýkají městským institucím neochotu s náměstím cokoliv udělat.
„Nevšiml jsem si, že by chtěl někdo Králíčkův projekt zrealizovat. Nevím ani, zda to město trápí,“ říká Biegel. Podle něj nejde o to jen předláždit náměstí, ale musí se především vymyslet, jak vyřešit dopravu, aby ulice nebyly bariérami, ale naopak místo propojovaly.
„Vždycky když už někdo řekl, že s tím něco udělá, přišla politická změna a noví radní, kteří vždycky zruší všechno, co bylo naplánováno před nimi,“ myslí si zase Lukeš.
Do řešení revitalizace okolí Rudolfina se skutečně magistrát ani radnice Prahy 1 nehrnou. „My nejsme proti realizaci návrhu, ale musí se zařadit do priorit. V tuto chvíli musí být jasné, kdo to do těch priorit zařadí,“ řekl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.
Radní pro majetkové podíly hlavního města Michal Hašek uvedl, že Praha zatím nikým nebyla vyzvána, aby se podílela na revitalizaci. „Víme o tom, že plány tu byly, na čem zmrzly, to nevím,“ řekl radní.
RudolfinumRudolfinum vystavěné v letech 1876 až 1881 je neorenesanční stavba, jejímiž autory jsou špičkoví architekti své doby Josef Zítek a Josef Schulz. Ti jsou známí také jako autoři Národního divadla. Jméno Rudolfinum budova získala podle korunního prince Rudolfa, jehož otcem by František Josef I. Původně bylo Rudolfinum vystavěno pro konání kulturních akcí. V roce 1918 se z budovy stal parlament Československé republiky. Koncerty se tam vrátily ve čtyřicátých letech 19. století. V devadesátých letech 20. století se Rudolfinum zrekonstruovalo do původní podoby. |
