Franz Kafka na fotografii z roku 1913

Franz Kafka na fotografii z roku 1913 | foto: REPRO z knihy To byl Kafka

Kafka se "vrátí" do Prahy. Unikátní rukopis bude na Staroměstské radnici

  • 0
Pětasedmdesát let byl v zahraničí rukopis slavného díla Franze Kafky Proces. Část tohoto rukopisu se nyní na čas vrátí do Prahy. K vidění bude od 23. května na Staroměstské radnici.

Když se Max Brod jednoho dne roku 1939 rozhodl naskládat rukopisy svého nejlepšího přítele Franze Kafky do kufru a prchnout s nimi do Tel Avivu (dnešní Izrael), zachránil před nacisty unikátní dílo.

V zavazadle tehdy vedle dopisů či deníků leželo úhledně vyskládaných deset očíslovaných sešitů – rukopis slavného Kafkova románu Proces. Listy popsané drobným a těžko čitelným písmem se od té doby již nikdy do Prahy nevrátily. Až nyní.

"Podařilo se nám vypůjčit si několik listů rukopisu Procesu z německého Marbachu. Určitě budeme mít třeba ten první a poslední," vyprávěla MF DNES Monika Loderová z pražského Goethe-Institutu.

Ten se Společností Franze Kafky ukáže záznamy veřejnosti na výstavě, která byla připravena k devadesátému výročí autorovy smrti. "A bude to i 100 let poté, co Kafka začal pracovat na románu Proces," upozornila mluvčí institutu Klára Konečná. Světově proslulý spisovatel začal knihu psát v srpnu 1914.

Další jubilea osobností

130 let
12. 5. 1884 zemřel Bedřich Smetana, skladatel (nar. 2. 3. 1824)
27. 5. 1884 narodil se Max Brod, spisovatel (zemřel 20. 12. 1968)
28. 5. 1884 narodil se Edvard Beneš, prezident (zemřel 3. 9. 1948)

110 let
2. 6. 1904 nar. František Plánička, fotbalista (zemřel 20. 7. 1996)

105 let
16. 5. 1909 narodil se František Kožík, spisovatel (zemřel 5. 4. 1997)

65 let
21. 6. 1949 byl popraven armádní generál Heliodor Píka (narodil se 3. 7. 1897)

Výstavu "Proces. Originál a proměna" instituce slavnostně otevřou 23. května na Staroměstské radnici.

Tedy v malé oblasti, kde Kafka strávil prakticky celý život. Kdyby nechtěl, ani by nemusel využívat tehdejší novinky – elektrické tramvaje Františka Křižíka, aby si prošel místa, kde se narodil, studoval, psal, spal a bavil se.

Jeho rodiče se sice často stěhovali, ale téměř vždy bydleli na Starém Městě. Narodil se v domě číslo 1/27 na rohu Kaprovy a Maiselovy ulice, při hranici židovského ghetta.

Každé ráno jako kluk chodil do zadního traktu paláce Goltz-Kinských, kde studoval Německé státní gymnázium. S ohledem na to, že byl jedním z nejlepších německy píšících Pražanů, nebyly však jeho výsledky z němčiny výjimečné – na vysvědčení dostával střídavě dvojky či trojky.

A přestože mu zvláště dobře nešla ani matematika, pracoval čtrnáct let v Dělnické úrazové pojišťovně v ulici Na Poříčí v domě s číslem sedm. Když tu v srpnu 1908 nastoupil, dostal za den práce na tehdejší dobu nízký plat 3 koruny.

Úředničina ho vůbec nebavila, což ostatně v Procesu jasně vylíčil, a tak si po práci nasazoval svůj typický klobouk, urovnal límeček u košile a šel se večer pobavit například do tehdy módního varieté v Lucerně – svědčí o tom jeho záznamy v denících.

A pokud ho jindy v kavárnách jako Savoy na Kozím plácku, Louvre či Arco v Hybernské někdo zahlédl s knihou v ruce, mohl to být mimo jiné i titul Vladislava Vančury, jehož Kafka obdivoval.

Veřejné čtení měl vlastně jen jedno. V Zrcadlovém sále hotelu Evropa na Václavském náměstí přednesl povídku Ortel, kterou napsal během jediné noci. Ostatně při psaní dodržoval občas zvláštní zvyky. V roce 1917 chodil kolem osmé večer do bytu ve Zlaté uličce, několik hodin tu tvořil a pak se šel vyspat do bytu na Malé Straně.

Kafkova procházka Prahou by měla skončit opět na Staroměstském náměstí – namátkou třeba v salonu Berty Fantové v domě U Jednorožce, kde se Kafka i Brod setkávali a debatovali s Albertem Einsteinem a dalšími vědci či filozofy.

Kafkovy stopy v Praze

O rukopisy Procesu se dlouhé roky soudil Izrael

Originál Kafkova rukopisu románu Proces je nyní v Německém literárním archivu v Marbachu. Ten ho koupil za dva miliony dolarů od bývalé sekretářky Maxe Broda Esther Hoffeové.

Kdyby to bylo jen na Kafkovi, skončily by jeho knihy v kamnech. Dvakrát Broda poprosil, aby jeho dílo spálil. Přítel neposlechl a dílo publikoval – nutno dodat, že v zahraniční mají knihy dodnes ohromný úspěch.

Rukopisy, deníkové záznamy, dopisy byly původně součástí pozůstalosti po Brodovi, o kterou se Národní knihovna v Jeruzalémě s dcerami Hoffeové dlouho soudila. Izrael spor vyhrál před dvěma lety.