Jednou za tři čtyři měsíce se vrátí do života šestatřicetileté Oksany její manžel Valera. Ona bydlí v podnájmu v Hloubětíně, on už deset let vydělává kdesi u Mannheimu v Německu.
Na dva večery jsou zase manželé, kteří mají čas zažít i něco pěkného. Jenže... "V jedné lepší restauraci nám naznačili, že tam nejsme vítáni. A jindy jsme se dověděli, že jsou všechny stoly rezervované. Přitom cedulek bylo na stole sotva pár," vypráví Oksana "slovansky" - trochu ukrajinsky a trochu česky, jak se po dekádě v Praze naučila.
Přes den uklízí v jednom velkém hotelu, když má v práci volno, smýčí, pere a žehlí několika stálým zákazníkům. "Zvykli si na mě, ale pořád cítím velký odstup. Někdo přede mnou zamyká příborník, jiný mi nabídne i čaj. Podezření a pohrdání je ale citelné," popisuje své zkušenosti původní profesí účetní.
Cizinci v PrazeStátní občanství v Praze 2011 Česko - 1 067 483 Ukrajina - 49 876 Slovensko - 23 390 Rusko - 21 946 Vietnam - 10 910 Německo - 5 676 Polsko - 2 453 Městské části a cizinci Praha 1 - 4 035 Praha 2 - 7 861 Praha 3 - 9 386 Praha 4 - 26 508 Praha 5 - 24 506 Praha 6 - 15 706 Praha 7 - 5 857 Praha 8 - 11 879 Praha 9 - 24 148 Praha 10 - 17 788 ostatní - 773 Pozn: státní občanství vychází z výsledků sčítání lidu (k 26. 3. 2011), městské části a cizinci ze statistik Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR (k 31. 12. 2010) |
Podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 žije v Praze přes 200 tisíc cizinců - každý sedmý Pražan tak má rodný list v jiném jazyce než v češtině. Čtvrtina z nich je z Ukrajiny, dalších 22 tisíc z Ruska.
Za tratí se mluví jen ukrajinsky
Většina cizinců přitom pochází ze zemí na východ od Česka. "Praha je od jiných českých regionů specifická, protože se tu soustřeďuje práce. Navíc, pokud už tu pracují a žijí známí, přestěhují se další cizinci k nim," vysvětlila Jana Podhorská z Českého statistického úřadu, proč se velká ukrajinská enkláva časem vytvořila třeba v Praze 9 nebo v Běchovicích, kdežto Smíchov mluví plynně rusky.
Třeba Oksana bydlí v dvoupokojovém hloubětínském bytě s dalšími třemi příbuznými z Ukrajiny, Běchovice jsou zase plné ukrajinských dělníků v ubytovnách. "Máme rezidenční české Běchovice, za tratí se mluví jen ukrajinsky," komentoval kdysi situaci v obci její starosta Ondřej Martan, který však lituje, že tihle dělníci nejsou zrovna společensky naladěni.
Ono se ovšem není čemu divit. Statistici se tento týden dopočítali, že Ukrajinci stráví v práci denně přes deset hodin, Vietnamci dokonce více než jedenáct. Na nějakou zábavu už není čas ani chuť.
Příklad Oksany navíc dokládá, že Pražané na bavící se cizince z Východu dvakrát natěšení nejsou. Opilým Britům a jejich librám odpustí leccos, kdežto na lidi z bývalého Sovětského svazu berou přísný metr.
"To je ale univerzální evropský vzorec - co je z Východu, to vnímáme s despektem, zato na Západ hledíme s obdivem," podotkl sociolog Ivan Gabal, který se věnuje soužití Čechů a menšin.
Přitom se Praha musí v nejbližších letech zřejmě připravit na to, že podíl cizinců dál poroste. "Imigranti vyplní mezery v porodnosti, takže se jim nutně musíme otevřít. Bohužel k nám budou dál přicházet především přistěhovalci z Ukrajiny, Ruska, Číny nebo Vietnamu," uvedl Gabal a lituje, že k nám přijíždějí pro ekonomický prospěch dělníci, kdežto od nás na Západ odcházejí lékaři či vědci.
