Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obce nemohou stavět kvůli rychlovlakům, které jednou spojí Prahu s Brnem

  13:46aktualizováno  13:46
Projekt vysokorychlostní železniční tratě, po níž vlaky urazí cestu mezi Prahou a Brnem za pouhou hodinu, se pomalu rozbíhá. Začne se úsekem z hlavního města do Benešova. Přestože stavět se bude nejdříve v roce 2020, obce už teď nesmí v okolí budoucí tratě nic stavět a plánovat.
Vysokorychlostní vlaky do Brna pojedou novým koridorem. (Ilustrační snímek)

Vysokorychlostní vlaky do Brna pojedou novým koridorem. (Ilustrační snímek) | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

"Je zahájena příprava. Zpracovává se územně technická studie úseku z Prahy do Benešova, který se začne stavět jako první," potvrdil mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Tesař. Méně pozitivní část zprávy je, že projekt je na začátku a stavba nezačne dříve než v roce 2020.

Z Prahy do Brna dnes jezdí rychlíky přes Pardubice. Po vysokorychlostní trati to bude přes Benešov a Vysočinu, převážně podél dálnice D1. Vlaky budou po dvoukolejné trati uhánět rychlostí 230 až 350 kilometrů v hodině.

Projekt se teď může také rozjet díky tomu, že výrazně pokročila modernizace železničního koridoru z Prahy přes Benešov a Votice do Českých Budějovic. Nyní je trať dvoukolejná, u Tomic a Votic vzniklo pět tunelů a železnice se narovnala, aby se po ní mohlo jezdit rychlostí až 160 kilometrů v hodině.

"Než bude postavena trať rychlodráhy z Benešova do Brna, vlaky pojedou po stávajícím koridoru do Českých Budějovic. Rychlodráha bude mít tedy užitek i pro jižní Čechy," poznamenal Tesař.

Plánovaná rychlodráha Praha - Benešov - Brno

Ač se nová trať jeví jako stavba budoucnosti, už teď dělá starosti obcím. V lokalitě, kudy má vést, se nesmí stavět. Navíc loni vešly v účinnost zásady územního rozvoje Středočeského kraje, které schvalovali krajští zastupitelé v roce 2011. Podle zásad rozvoje je trasa koridoru širší, než se dřív předpokládalo.

Například v Říčanech u Prahy zpracovávají návrh svého územního plánu a začali prověřovat, co všechno by do něj měli zanést. Zjistili, že plochy, které měli dřív určené pro výstavbu domů, musí zahrnout do pásma budoucí rychlodráhy, která vede pod říčanským hřbitovem. Z větší části bude skrytá v tunelu, ten by měl mít jeden portál nedaleko firmy Zoeller v Kuříčku a druhý nedaleko Voděrádek.

Přes Říčany má trať vést tunelem a v zářezu

"O rychlodráze se ví dlouho, a když se to promítá do územního plánu kraje, tak je vidět, že je to myšleno vážně. U nás by měla vést tunelem a doufáme, že i v hlubším zářezu, aby nevznikal hluk a my se dokázali vyrovnat se stavbou, která rozřízne krajinu. Problém je, že je teď širší a vede rozparcelovaným územím," řekl starosta Říčan Vladimír Kořen.

Majitel prodal půdu už před několika lety na rodinné domy. "Určitě to může znepokojit majitele pozemků, ale my nemůžeme vydávat stavební povolení v místě trasy. Snad se to bude řešit detailněji při přípravě. Je to projekt, který se připravuje mimo město i kraj v rámci Evropy, je důležitý. Přináší pozitiva i negativa," uvedl Kořen.

Ani starostce Čerčan Daně Tomáškové se nelíbí široký pás. "Už při projednávání územního plánu Středočeského kraje se nám nelíbilo, že jsou vymezené plochy zbytečně široké. Zasahuje nám to do stávající rodinné zástavby. Doufám, že se to bude ještě řešit," řekla Tomášková.

Právě trasa od Strančic přes Čerčany do Benešova je navrhovaná ve dvou variantách - blíže k obcím a dál od obcí.

"Ministerstvo dopravy požadovalo šířku pásu 600 metrů. Středočeský kraj musel respektovat jeho požadavek. Dotčené obce mohou ve svých územních plánech koridor zpřesnit po dohodě s ministerstvem dopravy," doplnila mluvčí krajského úřadu Nicole Mertinová.

Ministerstvo dopravy připravuje také vysokorychlostní trať z Prahy do Berouna a rychlodráhu z Kladna do Prahy s odbočkou na letiště v Ruzyni. O té se už ale mluví jen jako o modernizované trati. Rychlosti vlaků tam budou nižší. S úsekem Kladno - Veleslavín chce začít SŽDC letos, nebo v příštím roce. Prošel po osmi letech studií, která posuzovala vliv stavby na životní prostředí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.