Pro svou světlou srst bez obvyklých skvrn dostal kocour jméno Blondýn. Pochází z loňského vrhu chovného páru v Zooparku Zájezd za Prahou. Matka loni v červnu porodila tři mláďata, po komplikovaném porodu se však o ně nemohla starat a přežilo jen jedno. Od matky ho pro záchranu odebrali ve třech dnech.
„V rámci socializace kvůli našemu projektu ho mám doma. Venčím ho, každý den s ním jezdím někam na pole nebo do lesů,“ popsal kurátor zooparku Jiří Marek ml., který se o rysa stará.
Fotogalerie |
Rizika mít šelmu doma nejsou podle něho téměř žádná. „Ničí koberec, ale není to zatím nebezpečné zvíře, samozřejmě až dospěje, bude to složitější. Rys je jako dospělý výrazný samotář, takže nepotřebuje společnost, jiné kočky, ani jiného kamaráda. Když mě náhodou škrábne, což se samozřejmě stane, je to v rámci hry. Je kotě, tak si hodně hraje,“ doplnil a připomněl, že dospělý rys rozhodně není domácí mazlíček.
V pražském bytě kromě Blonďáka žije i pes a dvě další kočky. „Pes byl před rysem a kočky jsme pořizovali, aby měl nějakou kočičí socializaci, když nevyrůstá s rodiči. S dospělou kočkou se snáší..., no, jsou to dvě kočky. Pak jsme mu pořídili i koťátko, které má asi dvě a půl kila. Rys má patnáct až šestnáct. Kotě je dost drsné, takže to zvládá. Jsou to nejlepší kamarádi,“ popsal s úsměvem chovatel, který se věnuje šelmám v ČR asi dva roky.
Lidé koukali, co se všechno dozvěděli
Nápad na interaktivní přednášky o životě chráněných rysů přišel právě v době Blondýnova narození. „Loni v červnu jsme seděli s Pavlem Hubeným, tehdy čerstvým ředitelem Šumavského národního parku, a bavili jsme se o tom, že je potřeba, aby měli obyčejní lidé více vzdělání na téma ochrany přírody, přírodních procesů atd. A tak vznikl nápad nějaký osvětový projekt nachystat,“ nastínil vznik přednášek druhý z trojice Martin Tomáš, který se živí vzděláváním dospělých. Myšlenka pak na chvíli „usnula“.
„Pak přišel Jirka s tím, že máme rysa. A jak to v Čechách chodí, šli jsme do hospody a napadlo nás: Co ho ukázat lidem?“ doplnil.
Ze začátku byl rys moc malý, takže trojice, kterou doplňuje Jiří Beneš, musela ještě počkat. Pak také zkusit, jak zvíře reaguje na lidi. Všechno se vyvíjelo dobře.
“Poprvé jsme využili Šumavu, kde je rysů nejvíce, a domluvili jsme se s kamarádem, který má na Soumarském mostě takový pidipenzion s hospodou, a řekli jsme si, že to tam zkusíme. Oslovili jsme školy v okolí. Za čtyři dny přišlo asi 600 lidí a byli hrozně spokojení. Bylo vidět, třeba i na myslivcích, že koukají, co se všechno dozvěděli. Myslivci byli i dost naštvaní na své kolegy, kteří pytlačí. Tak jsme si řekli, že to dává smysl,“ doplnil Tomáš.
A pak se to rozkřiklo. Lidé ukazovali fotky s Blondýnem. „Tak jsme udělali nějaké akce pro školy tady v okolí, byli jsme i ve firmách, které nás podporují i finančně. Ten projekt přednášek platíme ze svého, ale firmy podporují fotopasti a další monitoring,“ dodal.
A po dalším úspěchu padlo rozhodnutí pokračovat. „Blondýna to bavilo. Pro nás je nejdůležitější, že ta kočka se cítí dobře. Jak začne být naštvaný, tak ho z toho projektu stáhneme,“ připomněl Tomáš.
Setkání s rysemAkce trojice nadšenců s rysem Blondýnem můžete sledovat na jejich facebookové stránce Setkání s rysem. |
Organizátoři se snaží držet odstup diváků od rysa tak, aby mu bylo při přednáškách příjemně a měl kde běhat. „Na začátku návštěvníkům dáváme pokyny: Seďte, on kolem vás projde, pohlaďte ho. Samozřejmě lze fotit, ale bez blesku. Musíme to zvíře respektovat. On je na prvním místě, to, že nám hodně pomáhá, je pravda, bez něho bychom byli na deseti procentech posluchačů. Jakmile to pro něho nebude příjemné, tak z projektu rozhodně vystoupí,“ doplnil Marek.
„Například v Jeseníkách, když jsme přijeli do Vrbna pod Pradědem, přišlo 270 lidí a pak v Šumperku bylo taky tak 300 lidí a nebyli schopní se do sálu vejít, protože místnost byla komfortní pro 70 lidí. To jsme jim rysa ukázali a pak ho odvedli do vedlejší místnosti, lidé se na něho chodili dívat a hladit si ho po skupinkách, třeba po dvaceti. Myslím, že ten rys to z nás dává nejlíp,“ poznamenal Marek.
„Je to ale otázka času,“ shodli se Marek s Tomášem. „Jak ho to přestane bavit, tak půjde sem do Zooparku Zájezd,“ upřesnil zoolog.
Rysík se chystá opět na Šumavu, ale i do Bavorska a Rakouska
Přednáška o rysech je podle nich hodně interaktivní a atraktivní i bez živého rysa, který je pro příchozí ale velkým lákadlem. „My jsme si už zkusili přednášky bez rysa a děti to zajímalo také. Ta naděje, že to bude fungovat, tu je. Už teď máme spoustu fotek a videí,“ podotkl Tomáš.
„I těch 600 lidí na Šumavě bylo pro nás překvapení. Pak jsme udělali Jeseníky, několikrát Prahu, teď Beskydy. Aktuální číslo je, že naše přednášky navštívilo od 6. prosince 3 400 lidí. A to vše děláme při práci,“ podotkl s úsměvem Martin Tomáš.
Rodiče Blonďáka, chovný pár rysů původem v německé zoologické zahrady, jsou v Zooparku Zájezd tři roky. Úspěšně už odchovali jedno mládě Rozárku, která přesídlila do zoo v Soulu.
V zooparku návštěvníci uvidí dohromady na 50 druhů zvířat, o které se denně starají tři zaměstnanci. Téměř rodinný zoopark vznikl zhruba před osmi lety v místě, kde již před rokem 2000 existovala chovatelská zařízení. „Řekli jsme si, proč lidem ta zvířata neukázat, když je tu máme. Pro veřejnost máme otevřeno pět let,“ doplnil Jiří Marek ke vzniku zázemí mladého rysa.
Zoopark, který loni navštívilo na 35 tisíc lidí, se snaží rozrůstat, ale jde to pomalu. „Je to hlavně otázka peněz, jsme malá zahrada. Musíme si na vše vydělat. Zahradu chceme přesunout mimo obec, máme nakoupené pozemky, ale teď to hodně závisí na změně územního plánu,“ poodhalil další plány kurátor Marek. Pro zoopark je hlavním zdrojem příjmu vstupné a peníze z prodeje mláďat do dalších zoologických zahrad.
Ale mladý rys se ještě v zoo usídlit nehodlá, čekají ho další akce v rámci projektu Setkání s rysem. „Teď opět pár škol v Praze, další akce, se kterými nám pomáhá Česká Miss Earth Nikola Buranská, a na přelomu února a března opět na Šumavu, také do Bavorska a Rakouska. Do března máme plno a pak vyhodnotíme, jestli můžeme s Blonďákem dále pokračovat,“ uzavřel Martin Tomáš.
