Vyplývá to z aktuálního žebříčku Evropské komise s názvem Regionální index společenského rozvoje v EU. Ten sleduje společenský a ekonomický rozvoj a úroveň životních podmínek v 272 evropských regionech. Praha obsadila celkově 159. příčku. Vůbec nejlepším evropským regionem k životu je podle žebříčku kraj Övre Norrland ve Švédsku.
„V republikovém srovnání dopadla Praha podle očekávání nejlépe. V porovnání se zbytkem Evropy má spíše podprůměrné hodnocení,“ komentuje výsledky žebříčku Josef Kotrba ze společnosti Deloitte, která hodnocení prezentovala.
Index společenského rozvoje posuzuje situaci daného regionu v různých oblastech. Například v přístupu k lékařské péči, vzdělání, bydlení, kvalitě policejní ochrany nebo v množství pracovních příležitostí. Logicky mají v těchto oblastech výhodu bohaté regiony. Proto v českém srovnání metropole vítězí.
Finanční síla regionu však ještě neznamená vysokou kvalitu života. Například centrální Londýn, který je nejbohatším evropským krajem, se umístil až na jednaosmdesátém místě a lepší společenský rozvoj vykazuje jednadvacet britských regionů. A třeba v dostupnosti vzdělání nebo zdravotní péče je před centrálním Londýnem i Praha.
Žebříčků je více
Právě oblast vzdělání je totiž ukazatelem, ve kterém mají Pražané nad obyvateli většiny ostatních evropských regionů náskok. V dostupnosti navazujícího vzdělání se Praha umístila na osmnáctém místě a v dostupnosti základního vzdělání je mezi posuzovanými evropskými regiony dokonce druhá. Poráží tak například rakouský Salcburk a Vídeň nebo německý Berlín.
Podle sociologa Daniela Prokopa z agentury Median se však vzdělávací systémy a stupně vzdělání v jednotlivých zemích liší. „Dostupnost vzdělání navíc ještě neznamená jeho vysokou kvalitu,“ upozorňuje sociolog.
Praha ve srovnání s evropskými regionyUkazatel umístění Prahy Základní lékařská péče 74. Kvalita vody a kanalizace 222. Bydlení 176. Osobní bezpečnost 186. Přístup k zákl. vzdělání 2. Přístup k dalšímu vzdělání 18. Přístup k informacím 138. Životní prostředí 264. Osobní svoboda 126. Míra tolerance 191. Zdraví 209. Osobní práva 208. Zdroj: EU Regional Social Progress Index, Evropská komise |
Obdobné žebříčky, které hodnotí kvalitu života, se zaměřují také výhradně na světové metropole. Každého půl roku zveřejňuje seznam měst seřazených podle kvality života například společnost Numbeo, která se zaměřuje na sběr dat o životě ve velkoměstech.
Ve svém žebříčku vypočítává pořadí měst na základě sedmi kritérií. Hodnotí kupní sílu, bezpečnost, úroveň zdravotní péče, cenu nemovitostí, index spotřebitelských cen, čas strávený dopravou po městě nebo míru znečištění ovzduší.
V žebříčku Numbeo za první polovinu roku 2016 se Praha umístila na jednapadesátém místě mezi 141 městy, čímž si polepšila o sedm příček oproti předchozímu srovnání. Meziročně došlo ke zlepšení například v oblasti bezpečnosti, což koresponduje i s policejními statistikami, které vykazují úbytek trestných činů na území hlavního města.
Ještě o jedenáct pozic výše se na žebříčku kvality života umístilo Brno. To Prahu překonalo například v dostupnosti zdravotní péče, nižších nákladech na bydlení nebo v oblasti bezpečnosti. „Brno není tak hektické jako Praha, ceny za jídlo jsou nižší a je přehlednější, co se týče dopravy,“ doplňuje důvody náskoku moravské metropole nad českou sociolog Aleš Burjanek.
Stabilně podobným srovnáním mezi velkoměsty vévodí z evropských metropolí například Vídeň, Curych, Mnichov, Kodaň nebo Berlín. „Praha za těmito městy zaostává například v kvalitě životního prostředí a také v důvěře v politiku, justici a správu města,“ říká Prokop a dodává, že deficit v porovnání se západoevropskými městy má Praha i v případě podpory kultury.
