Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pokusů o sebevraždu mezi dětmi přibývá, neumí čelit problémům

  9:49aktualizováno  9:49
Pokusů o sebevraždu mezi dětmi stoupá. Jen ve Středočeském kraji v posledních čtyřech letech si život vzalo celkem pět dospívajících, přičemž z toho jen v loňském roce se odehrály v kraji tři sebevraždy. Nedávná smrt třináctileté dívky z Rakovnicka podnítila novou debatu.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

„Doba upadá a spolu s ní komunikace, pochopení a morálka. Jakmile se člověk alespoň trochu liší od toho, čemu říkáme normální, je vyvrhelem. Není snadné si najít přátele. Rodiče na vás nemají čas nebo se jim nechcete svěřit. Nikdo pro vás nemá pochopení a vy se musíte se svými problémy vypořádat sami. Jakmile si řeknete, že daná situace nemá řešení, je to začátek konce. Krůček po krůčku se dostanete k názoru, že ukončením života se vysvobodíte,“ poodhaluje smýšlení své generace osmnáctiletá studentka kladenského gymnázia Tereza B.

Podle primáře Dětské psychiatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol Jiřího Koutka za poslední roky významně stoupla potřeba psychiatrické a psychologické péče u dětí a mladých lidí. „Nejsou to jen úzkosti a deprese, ale i další duševní poruchy, kterých je určitě více, než bývalo. Jde například o poruchy příjmu potravy,“ vysvětluje lékař.

Jak správně chválit děti

Pochvaly typu „hodná holka“ a „šikovný kluk“ odborníci nedoporučují.

Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie

Dnes jsou na děti již od útlého věku kladeny vysoké nároky, což negativně vnímá drtivá většina dospívajících.

„Společnost se nám snaží předkládat ideál, kterého bychom měli dosáhnout. Nároky jsou kladeny na náš vzhled, vzdělání, chování a na mnoho dalšího. Jsme neustále ve stresu ze školy, práce i společnosti. Oproti starším generacím máme nespočet možností, ale náš den má stále jen 24 hodin. Toužíme být ti dokonalí a do deprese nás uvádí pocit, že selžeme, zklameme sami sebe,“ komentuje Veronika Hájková z třídy O7 Gymnázia Zikmunda Wintera v Rakovníku.

Pod tíhou trendů v dnešní společnosti rodiče podle čtyřicetileté Jany Krahulíkové z Kolína, maminky dvou neplnoletých dětí, své ratolesti přespříliš chválí. „Výchova je příliš benevolentní. Dítě, které je drženo zkrátka, je na svět připraveno lépe než dítě, kolem kterého se rodina točí a má vše. Pouze chválené dítě nemá už od malička žádné překážky, nenaučí se je překonávat, poprat se s nimi. A když na něj padne nějaký problém mimo rodinu, neví, jak ho řešit,“ vysvětluje svůj postoj Krahulíková.

Názory dnešních mladých lidí obecně působí podle zástupce vedoucího kladenské kriminální policie Miroslava Linharta velmi skepticky. „Od toho se odvíjí i řešení osobních problémů, kdy někteří si až sáhnou na život. Sebevražd u mladé generace i přes dvacet let věku určitě přibylo, včetně těch se vztahovým impulzem. Mladí lidé nejsou připraveni na zklamání, nedokážou čelit problémům,“ poznamenal kladenský kriminalista.

Tipy pro rodiče

Jak poznat psychické problémy dítěte?
Může být posmutnělé, méně jíst, je roztěkané, apatické, nebo naopak až křečovitě veselé, někdy agresivní.

Co dělat pro bezpečný psychický vývoj dítěte?
Povídat si nejen o problémech, ale i o hezkých věcech, zajímat se o jeho svět, jeho názory, nepodceňovat problémy, které vyřkne.

Vyvarovat se hysterických reakcí a hádek, problémy řešit klidně.

Trávit společný rodinný život, chodit na procházky, výlety, číst knihy, hrát hry, zpívat si s dětmi - stanovit dítěti určitý řád, strukturovat mu čas a být důsledný, neponechat dítě samo sobě.

Vybít negativní energii fyzickou námahou, brát sport jako uvolnění a zábavu, nikoliv jen pro výkon - omezit dobu strávenou na počítačích, tabletech, mobilech a mít přehled, co dítě na internetu dělá

Nesamostatnost dnešních dětí vidí jako překážku rovněž student kladenského gymnázia Ondřej Hradecký.

„Všeobecný tlak je pro děti o to horší, že dost z nich je v dnešní době vychováváno až moc opatrovnicky a v pozdějších fázích dospívání jim pak chybí potřebná samostatnost. To se projevuje hlavně tím, že dnešní děti nejsou schopny zvládat krizové situace - které i díky internetu nastávají podstatně častěji než v minulosti,“ uvádí Hradecký a dodává:

„Když se kamarádovi něco povede a vám ne, tak to díky Facebooku hned vědí všichni a možná i díky tomu jsou dnes tak často k vidění situace, kde se dítě samo poškozuje nebo ještě hůře - si sáhne na život.“

Fatálním impulzem tragédie může být i jediné slovo. „Z vlastní zkušenosti vím, jak jsme všichni citliví na to, co nám kdo řekne. Spousta lidí má potřebu být uznávána a vnímána. Pak právě pocit samoty či zavržení určitou částí společnosti způsobí úzkostlivé stavy a pocit zbytečnosti,“ upozorňuje studentka třetího ročníku rakovnického gymnázia Veronika Holečková.

Za posledních patnáct let spáchalo podle policejních tabulek ve Středočeském kraji sebevraždu šest dětí do 18 let. Od roku 2001 po deset let šetřili středočeští kriminalisté například jen jednu dokonanou sebevraždu. V posledních čtyřech letech je tu znát mírně zvýšený tlak, život si vzalo celkem pět dospívajících, přičemž z toho jen v loňském roce se odehrály v kraji tři sebevraždy.

„Jako v celé populaci i u dětí a dospívajících převažují chlapci nad dívkami. K adolescentnímu věku patří hodně sebevražedné pokusy, těch se uvádí, že je až stokrát více než samotných sebevražd, tam převažují výrazně dívky. Je to tím, že muži používají tvrdší metody, mají jiné nastavení psychiky, kdy na problém reagují agresí, která může být namířena proti sobě samému,“ vysvětluje Koutek.

Nůž, který ulevuje

V posledních letech se objevil a značně rozrůstá nový fenomén - sebepoškozování.

Drogy ve škole

Výsledky testů na drogy u deváťáků v Orlové školy zaskočily. Odborníky méně

Drogy (ilustrační foto)

„To má dvě charakteristiky, jedna je epidemiologická, to znamená, že se to učí jeden od druhého, inspirují se na internetu, jak to nejlépe dělat. Druhou je pak fakt, že je to návykové. Děti a dospívající sebepoškozováním pak řeší nejen závažné, ale i běžné problémy. Často uvádějí, že fyzická bolest přehluší tu psychickou a cítí se prý pak uvolněněji. Bolest v tu chvíli není pro ně podstatná,“ vypočetl hrozby návykové metody Jiří Koutek. K sebepoškozování dospívající nevolí jen řezné rány na těle, ale také třeba opakované nadměrné dávky léků.

Fakt, že jsou mladí lidé silně ovlivněni technologiemi a především sociálními sítěmi, připouští i studentka čtvrtého ročníku Gymnázia Kladno Lenka Červinková.

„Mládež přestává chodit ven, nesportuje, nezná pojem přátelství, obecně komunikaci z očí do očí. Raději žijí ve virtuálním světě, který velmi ovlivňuje jejich psychiku. Největším problémem je, že neumějí nic racionálně řešit. Uzavírají se do sebe a se svými problémy se nesvěřují ani rodině, ani přátelům. Tím vznikají depresivní a úzkostlivé stavy, které nikdo neřeší, protože není známo, že dítě depresí trpí.“

Na vině jsou podle kriminalisty Linharta i přehnané reakce ve společnosti. „Dopracovali jsme to tak daleko, že dítěti rodič vyčte, že chodí za školu, nebo po něm chce, aby jednou týdně doma vyluxovalo, a ono to cítí jako týrání a volá na krizovou linku. Takových případů není málo, že jsou děti silně ovlivněné četnými kampaněmi. Kdysi jsme se smáli, jak to chodí v zahraničí, a dnes se k tomu úspěšně blížíme,“ uzavírá Linhart.

Novou debatu ve Středočeském kraji podnítila sebevražda třináctileté dívky, která se oběsila na okraji lesa u obce Mšec na Rakovnicku (12.4.2016):







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.