Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Smíchově může vyrůst celá nová čtvrť. Nahradí rozpadlé nádraží

  19:50aktualizováno  19:50
Na více než dvaceti hektarech, které nyní na Smíchově zabírá poloopuštěné nákladové nádraží, chce firma Sekyra Group postavit celou novou čtvrť Smíchov City. Město ve městě má kromě zhruba dvou tisícovek bytů obsáhnout kanceláře, obchody a zeleň. Počítá se i s náměstím.

Milan Matura byl u toho, když se rozhodovalo o podobě nové tváře Anděla. Tehdy, na začátku 90. let, to ještě byla oblast poplatná průmyslové historii místa. Sídlila tu ČKD Tatra, původní Ringhofferova vagonka, která už v té době prakticky skomírala. Výroba totiž byla přesunuta na Zličín.

Fotogalerie

„Když jsme schvalovali nové projekty v komisi výstavby, atmosféra byla jiná než dnes. Bylo u toho hodně architektů a diskutovalo se,“ vzpomíná.

Postupně začaly vyrůstat budovy jako Zlatý Anděl od francouzského architekta Jeana Nouvela, obchodní centrum Nový Smíchov, administrativní budovy, hotel či multikino.

„Ne všechno se povedlo, přiznávám. Částečně byl problém v tom, že šlo o soukromé pozemky. Třeba obchodní centrum nemuselo být tak obrovské a mohly tu být i byty. Na druhou stranu se ten prostor nesrovnatelně zkulturnil,“ tvrdí.

Přitom to, jak se proměnil Anděl, je jen začátek. Násobně větší změna v příštích letech čeká poloopuštěné nákladové nádraží Smíchov, vzdálené jen pár set metrů. Na více než dvaceti hektarech plochy se tu společnost Sekyra Group Luďka Sekyry chystá postavit prakticky celou novou čtvrť s ulicemi, obytnými domy, kancelářemi, obchody či zelenými plochami a parkem.

„V první fázi by zde měly vzniknout kanceláře a byty,“ uvedl Luděk Sekyra s tím, že bytů bude ve výsledku okolo dvou tisíc.

Stavět se začne od severu, na 35 tisících metrech čtverečních, ohraničených ulicemi Za Ženskými domovy, Nádražní, Radlickou.

Smíchov City

Nová pražská čtvrť by se mohla začít stavět do dvou let. Územní rozhodnutí a následně stavební povolení by chtěl developer získat na přelomu let 2016 a 2017. Celou oblast nádraží by se mělo podařit zastavět do deseti let s rozpočtem v rozmezí 15 až 17 miliard korun.

Urbanistickou podobu území zpracoval ateliér A69 a soutěžní návrhy z ní měly vycházet. Samotná soutěž byla vypsána jako architektonická, předmětem soutěže bylo navrhnout podobu vybraných bloků a domů.

Uspěla brněnská kancelář Kuba & Pilař architekti s konceptem bloků oddělených domů se společným suterénem.

„Zatím jsem projekt neviděl, ale z principu se zástavbou nádraží bych problém neměl. Spíš naopak,“ říká třeba zastupitel Prahy 5 za Stranu zelených Ondřej Velek.

Výhodou vítězného řešení má být, že z něj lze převzít jen koncept a jednotlivé domy mohou navrhnout další architekti. Podle Institutu plánování a rozvoje vybrala komise dalších pět kanceláří, které by se na výstavbě měly spolupodílet.

Společné všem návrhům jsou kancelářské budovy podél Radlické a také pěší bulvár, který naváže na ulici Stroupežnického. Ten se stane jakýmsi komunikačním středobodem nové čtvrti. V parterech okolních domů zřejmě vzniknou i právě chybějící malé obchůdky.

Místo nádraží nové náměstí

Další dominantou by se ale mohlo stát i autobusové nádraží Na Knížecí. Už teď zaznívají hlasy, že by z něj mělo být nové náměstí městské části.

Byť to plány Luďka Sekyry přímo nezahrnují, pozemky nádraží totiž patří dopravnímu podniku, zvažuje se, že autobusy se v budoucnu přemístí do nového terminálu. Ten by měl vyrůst společně s P+R parkovištěm a novým obchodním domem v oblasti Dobříšské a Radlické. Z Knížecí se tak zřejmě stane nevyužitý prostor.

„Mohlo by tam vzniknout živé náměstí, které Praze 5 chybí. Ostatně hovoří se o tom už dlouho,“ říká například zastupitel Prahy 5 Tomáš Homola (bez politické příslušnosti).

Městská část má nyní k dispozici náměstí 14. října, jenže to podle něj není vyhovující, třeba kvůli nekvalitní zeleni.

„Dokázal bych si představit, že by na místě autobusového nádraží vznikla třeba budova s veřejnou funkcí. Jestli by to náměstí bylo se zelení, či ne, je spíš už věcí investora,“ dodává.

Podle Romana Kraiczyho ze Sekyra Group ale zatím pro využití tohoto prostoru neexistuje žádný konkrétní plán, což potvrzuje i Aneta Řehková, mluvčí dopravního podniku. Jak uvedla, s přesunem autobusů se v dohledné době nepočítá. „Zatím k tomu neexistuje žádná investiční akce,“ upřesnila a dodala, že soutěž na revitalizaci nádraží byla zrušena v roce 2012.

Změnu schválili zastupitelé TOP 09, odpadlíci a komunisté

O plánech zástavby smíchovského nádraží se mluví už téměř deset let. V roce 2006 totiž České dráhy s tímto záměrem prodaly pozemky právě Luďku Sekyrovi. Jenže dlouhou dobu byly blokované, čekalo se na změnu územního plánu.

K té došlo až loni, protlačily ji zastupitelské hlasy TOP 09, části bývalých členů ODS a komunistů. Projít přitom mohla už dříve, schválení ale s velkou pravděpodobností zabránil rozpad magistrátní koalice ODS a TOP 09.

Nová pražská čtvrť, ve které může najít nový domov až patnáct tisíc lidí, by se mohla začít stavět do dvou let. Územní rozhodnutí a následně stavební povolení by chtěl developer získat na přelomu let 2016 a 2017. Jenže jen za předpokladu, že začnou platit nové stavební předpisy či zůstanou v platnosti ty stávající.

Celou oblast nádraží by se mělo podařit zastavět za zhruba deset let s rozpočtem v rozmezí 15 až 17 miliard korun.

Historie nádraží

První vlak zastavil na smíchovském nádraží v roce 1862. Tehdy se železniční stanice s názvem Praha-Smíchov stala konečnou západní dráhy z Plzně. V roce 1872 byla připojena trať Buštěhradské dráhy z Hostivice. Ve stejném roce se smíchovské nádraží stalo součástí Pražské spojovací dráhy a železniční trať tak umožnila spojení smíchovského nádraží s dnešním hlavním nádražím. Do roku 1888 však tato trať sloužila pouze nákladní dopravě. Teprve v roce 1888 byla propojena i s kolejištěm před výpravní budovou a směrem na Vyšehrad vyjely první osobní vlaky. V roce 1873 byla uvedena do provozu trať Pražsko-duchcovské dráhy z Berouna přes Rudnou. Až do konce roku 1894 neslo nádraží název Praha (Česká západní dráha). Od roku 1895 se stanice nazývala Smíchov a od roku 1909 pak Smíchov státní nádraží. V 1941 se název nádraží definitivně změnil na Praha-Smíchov. Ve 2. polovině 20. století začalo ztrácet svou funkci nákladové nádraží a stal se z něj brownfield, který ohraničují ulice Radlická, Nádražní a Za Ženskými domovy. Tam se chystá stavba.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.