Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sekyrárna. Prostor na Pankráci, ze kterého mrazí, se výjimečně otevřel

Robert Oppelt Metro.cz
5. května 2016  8:48
Není mnoho míst v Praze, kde by bylo tolik negativních emocí. Pankrácká věznice není veselá, ale bývalá sekyrárna je možná nejtemnějším místem metropole. Od 5. dubna 1943 do 26. dubna 1945 tam bylo popraveno gilotinou 1 075 lidí, z toho 155 žen. Další neznámý počet lidí zejména židovského původu byl oběšen.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | foto: MAFRA

Kvůli bezpečnostním opatřením se pietní místo, kterým bývalá sekyrárna dnes je, otevírá jen zcela výjimečně. Nahlédnout dovnitř mohli lidé ve středu při pokládání věnců k uctění Pražského povstání a obětí okupace.

„Stovky lidí tady odcházely z tohoto světa za okolností, které si asi nikdo z nás ani nedokáže představit. Jejich odkaz nesmí nikdy vyblednout. Byli to lidé, kteří dokázali ctít hodnoty, pro které obětovali hodnotu tak vysokou, jako byl vlastní život. I to existuje a je součástí našich dějin,“ uvedl ministr kultury Daniel Herman.

Pankrácká sekyrárna se skládala ze tří místností. V první se předčítal rozsudek nebo se zde odsouzený dozvěděl, že jeho žádost o milost byla zamítnuta, ve druhé byla instalována gilotina a třetí sloužila jako sklad rakví pro těla popravených.

Gilotinu vylovili z Vltavy

Poslední popravu provedli nacisté na Pankráci 26. dubna 1945. Hned potom gilotinu odvezli a její části shodili do Vltavy přímo pod Karlovým mostem. O dva měsíce později ji vylovili potápěči.

Gilotina, ale i zbytky šibenice, na které popravovali v 50. letech komunisté, jsou součástí unikátní expozice o historii věznice a českého vězeňství. Návštěvníkům zvenčí není toto místo přístupné a slouží jen předem objednaným badatelům z řad vědců a studentům.

Ve věznici se ale nepřipomínají jen oběti nacismu. Vrata věznice se opět pootevřou 27. června, kdy si na dalším pietním místě na dvoře věznice budou lidé připomínat Miladu Horákovou. Ta byla popravena na Pankráci komunistickým totalitním režimem.



  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.