Výřata podle Heřmánkové zůstávají v zahradě dva až tři roky, v době blížící se dospělosti změní působiště. Loni takto Kancelář Senátu postoupila dvě výří samice.
Senátní zahrada je také domovem paví rodinky, která se svým populačním boomem vyčkává obvykle až na pozdější jaro. K dobrovolným obyvatelům zahrady každoročně patří kachny a slípka zelenonohá, která si místní vodní nádrž opakovaně volila za nevhodnější místo k vyvedení svých mláďat.
Samotná barokní zahrada se na otevření teprve připravuje. Z kašen a soch už zmizelo zimní opláštění, upravují se trávníky a záhony a mlatové povrchy cest. "Zatím se zdá, že zimní mrazy nezpůsobily v zahradě žádné ztráty nebo poškození," uvedla Heřmánková. Pouze v sala terreně, která je místem pro pořádání koncertů, je třeba vyměnit několik kamenných dlaždic. Oprava má trvat přibližně měsíc.
Valdštejnská zahrada je druhou největší ve vnitřní Praze. Od roku 1634, kdy ji nechal zbudovat vévoda Albrecht z Valdštejna v manýristickém stylu, získala podobu v duchu romantismu a později baroka. K jejím pozoruhodnostem patří například umělá krápníková stěna. Potěchu pro milovníky flóry skýtají například jinan dvoulaločný, platan javorolistý nebo fíkovníky.
