Jak hodnotíte výsledek voleb, očekával jste po prvním kole výhru?Přiznávám, že jsem si myslel, že bych v tomto kole mohl spíše uspět. Ale že se to podaří až s takovým náskokem, to pro mě bylo příjemné překvapení.
Výsledky senátních voleb v obvodu Praha 1 |
Proč si myslíte, že voliči svěřili důvěru právě vám? Přeci jen, stál proti vám Zdeněk Schwarz, ředitel pražské záchranné služby, což byla jedna ze silných osobností voleb.
Každý volič pro to mohl mít mírně odlišné důvody. Myslím, že rektor Univerzity Karlovy také není tak úplně slabá postava. Dá se u něj dosledovat dlouholeté působení ve veřejném prostoru, což je nejspíš pro voliče určitá záruka pro to, jak budu fungovat v Senátu. Vědí, co ode mě mohou čekat.
Co vnímáte jako palčivé problémy ve svém obvodu, na které se jako senátor zaměříte?
Tento obvod má řadu problémů různého charakteru. Ve zkratce se říká Praha 1, ve skutečnosti jde také o Prahu 7, velký kus Prahy 6 a Prahy 2. V centru je obrovský problém vylidňování města. S tím souvisí, že služby jsou zde víc zaměřovány na turisty, nikoli na občany. Také je zde z mého pohledu výrazná otázka heren. V Praze 7 a 6 je důležitá otázka dopravy. Jako nesmírně důležitou věc vnímám severní dálniční obchvat Prahy. To je téma, které se dotýká nejen Pražanů, ale je významné i z celostátního hlediska.
Jaké jsou vaše priority, co se týče celostátních témat?
Mám v tomto ohledu několik málo priorit. Senát má především roli legislativní a má hlídat to, aby zákony nebyly džungle, zkrátka, aby v nich byl pořádek. Na to bych se chtěl soustředit především. Dále mám bohaté zkušenosti se vzděláním a vědou, které mohu nabídnout, a osobně mě velmi zajímá otázka mezinárodní bezpečnosti.
Zmínil jste oblast vzdělávání. Máte jako bývalý rektor na mysli především vysoké školství?
To, co v oblasti našeho vzdělávání potřebuje, řekl bych, až láskyplnou péči, je základní a střední školství. Vysoké školství je moje srdeční záležitost a určitě bych na něj nerad zanevřel, ale větší problémy vnímám nyní jinde.
Jaké problémy máte konkrétně na mysli?
Současné školství u nás trpí především dvěma věcmi. První z nich je příliš mnoho změn v krátkém čase. Systém v podstatě nemá možnost se jim přizpůsobit. Myslím si, že školství by mělo být segment, který je stabilní a dá se v něm dlouhodobě spoléhat na to, že věci platí. Druhým problémem je pak nepříliš vysoká prestiž učitelského povolání.
V čem vám může být v Senátu výhodou vaše předešlá role rektora Univerzity Karlovy?
Jednak nejsem nováček v jednání s politiky všech možných úrovní, ať už s poslanci, ministry, prezidenty, ale i politiky na komunální úrovni, což je zkušenost, kterou bych mohl zúročit. Jsem zvyklý na řešení složitých situací. Vždycky jsem v nadsázce říkal, že rektor je placený nikoli za věci, které jsou jednoduché a přímočaré, ale nastupuje v momentě, kdy jsou problémy a kdy je zapotřebí najít takový postup, který bude vyhovovat co nejvíce všem stranám.
Vidíte tedy svou budoucnost v Senátu v roli jakéhosi diplomata?
Sám bych to tak asi nenazval, ale pravdou je, že určitý aspekt diplomatického umění v tom bude.
Co bylo vaší největší motivací ke kandidatuře?
Nechci, aby to vyznělo nějak nabubřele, ale já opravdu vnímám Senát jako službu veřejnosti. Docela hodně jsem se za dobu rektorování naučil a přijde mi logické, že teď je ten čas mé schopnosti a dovednosti nabídnout k dalšímu využití a jsem rád, že voliči tu nabídku přijali.
Co říkáte na rozšířený názor, že Senát je zbytečná instituce?
Proti tomu se nejlíp bojuje tak, že horní komora odvádí dobrou práci. Ona je ale v trochu nevýhodném postavení, protože není až tak mediálně zajímavá jako dolní komora. Senát jedná s nutnými záležitostmi, jako jsou zákony a jejich novely, což je ve skutečnosti hodně důležitě. Navíc je Senát složen z lidí, kteří mají za sebou prokazatelně nějaké působení, jež veřejnost oceňuje. Takže je to důležité těleso, které pomáhá vnášet do systému určitou stabilitu.
Bělobrádek a Hampl hodnotí výsledky voleb:
