Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Děti přesouvají šikanu na internet. Terčem útoků se stávají i kantoři

  9:30aktualizováno  9:30
Fyzické napadání ve školách stále častěji doplňuje kyberšikana. Nově se tak k útokům uchylují i děti, které by při osobním kontaktu nic takového nedělaly. Rozmáhá se přitom například sexting. Terčem šikany se přitom stávají i kantoři.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

„Vyfotili mě ve chvíli, kdy jsem se předklonila pro křídu. Večer mi pak přišla na mobil zpráva s fotkou a sexuálními návrhy od žáka sedmé třídy a popisem, co se mnou chce dělat,“ popisuje učitelka Alena z Prahy-východ.

Upozorňuje tak na skutečnost, že šikana ve školách nesměřuje jen na žáky, ale i na učitele. A rozhodně nejde jen o fyzické napadání.

Někdy se však situace vyhrotí a k útoku dojde. Markéta Jírová Exnerová, odborná garantka Centra primární prevence Semiramis v Nymburce, do jehož spádové oblasti patří Mladá Boleslav, Kolín, Mělník, Nymburk a Praha-východ, se ale domnívá, že v takových případech jde spíš o nezvládnutí pedagogických kompetencí než o šikanu.

„Škola něco podcenila na začátku. Takové věci se nestávají hned,“ domnívá se. Ředitel Integrované střední školy Na Karmeli v Mladé Boleslavi Štefan Klíma se s jejím názorem ovšem neztotožňuje, podle něj může k situaci dojít třeba v době, kdy je učitel v nepříjemné životní situaci, a jindy je to přitom velmi silný jedinec. S asi měsíc starým případem agrese vůči učiteli z okolí Prahy se MF DNES svěřila učitelka, která si přála zůstat v anonymitě.

„Student vzal učitelce ruku a praštil jí o zeď, když mu sdělila, že ho nenechá projít. Když zjistil, že jede do školy matka, seběhl do třídy a ve vzteku zbil ještě spolužáka. Případ se řeší,“ popsala.

Kyberšikana jasně vede

Jak naznačují odborníci, agrese není ve školních kolektivech výjimečná. „Troufám si tvrdit, že asi v osmdesáti procentech tříd jsou náznaky šikany nebo jiného rizikového chování. To je přirozený efekt, který se ve skupinách děje,“ říká Exnerová.

Podle Exnerové není dnes výrazně více případů rizikového chování u dětí než dřív, jen se o nich víc mluví. To potvrzuje i ředitel Klíma. „Za pětadvacet let praxe jsem toho řešil spoustu. Před dvěma lety třeba marihuanu v prvních ročnících nebo krádeže. Když ale máte oči otevřené, lze to udržet. Není toho víc,“ říká Klíma.

Čeho však soustavně přibývá, je podle expertů kyberšikana, tedy omezování nebo týrání jedince třeba pomocí telefonu nebo počítače. Třeba tísňová linka Národního centra bezpečnějšího internetu loni zaznamenala v průměru 45 hlášení měsíčně a přibližně třetina se týkala kyberšikany.

„Ne každá kyberšikana je hlášená a ne pokaždé si děti uvědomují, že páchají nějakou formu šikany. Nejvíce se ale v současnosti objevuje sexting, tedy posílání intimních obrázků. Dívka třeba pošle klukovi, o kterého má zájem, fotografii intimnějšího ražení a on ji zveřejní,“ přibližuje manažer komunikace Národního centra Jan Huk a dodává, že centrum není jediné, kdo podobnou linku provozuje.

„Celková čísla tak budou ještě vyšší,“ uzavírá. Přesné statistiky se nikde neevidují.

Podle Exnerové se ke kyberšikaně nově uchylují i děti, které by při osobním kontaktu k něčemu takovému nepřistoupily.

„Je to pro ně bezpečné a snadné prostředí, mohou zde být anonymní,“ říká. Jinak se ale vzorce šikany za poslední léta příliš nemění. Mezi děvčaty jde hlavně o pomluvy a vymezování, chlapci se napadají spíš fyzicky.

Nejasná čísla

Přesné údaje o počtu případů ve školách podle odborníků určit nelze. Většina se jich totiž vyřeší hned na místě a do statistik se nepromítnou.

„Řešení případů rizikového chování žáků včetně šikany je plně v kompetenci ředitele školy, nikoli České školní inspekce. K inspekci se dostávají jen stížnosti na neřešení šikany školou,“ vysvětluje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

A jejich údaje říkají, že takových případů bylo v loňském školním roce ve středních Čechách na základních školách sedm, z toho tři důvodné. Celkem za posledních devět školních let je to třicet jedna případů, z toho čtrnáct důvodných.

„Šlo třeba o stížnost, že škola nevěnovala řešení případu šikany mezi žáky dostatečnou pozornost a záležitost bagatelizovala a hodnotila ji spíše jako standardní klukovinu,“ přibližuje jednu ze stížností Andrys. Konkrétně tuto po šetření inspekce označila za důvodnou.

Chce to změnu systému

Oslovení odborníci a ředitelé ze Středočeského kraje hovoří v souvislosti se šikanou hlavně o změně v celém systému. Podle nich neumějí současní učitelé pracovat se skupinou, jsou zahlceni administrativou, metodici prevence nestíhají a na společná řešení problémových situací není čas. To potvrzuje i ředitel Klíma.

„Je na to málo času. Brzdí nás byrokracie,“ popisuje Klíma a dodává, že učitelé jsou otrávení situací ve školství a ta se nyní hrotí. Apatický učitel pak mnohem hůře vyhodnocuje rizikové situace. Ministerstvo školství se prý snaží byrokratickou zátěž vedení škol snižovat, ale jde o dlouhodobý cíl. „Snaha nezvyšovat byrokracii je zakotvena i ve strategie české vzdělávací politiky do roku 2020,“ říká mluvčí resortu Klára Bílá.

Pedagogové občas šikanu a její náznaky dlouho podceňují. „Školy nás často volají, když už někde problém je, s domněním, že třídu takzvaně vyléčíme. Má to ale krátkodobý efekt a ukazuje na to, že někteří pedagogové situaci nezvládli, že nemají dovednosti to zvládat,“ domnívá se Exnerová a řešení vidí už v přípravě učitelů na vysokých školách. „Víc by se měla zapojit vývojová psychologie, práce se skupinou a praktický nácvik,“ říká Exnerová.

Uvádí však i jiná opatření jako pravidelné tréninky učitelů, přítomnost psychologa v každé škole, budování spokojených pedagogických týmů, oceňování učitelů, pozitivně laděné prostředí škol, kde chyba je brána jako růstová. Za důležitou považuje i úlevu v počtu vyučovacích hodin pro metodiky prevence. A ke změně možná dojde již brzy.

„V novele zákona o pedagogických pracovních navrhujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti právě pro metodiky prevence,“ doplňuje Bílá.

Ke zlepšení situace je však podle odborníků nutné ještě jedno - lepší atmosféry ve sborovnách. „Jádrem změny klimatu je chování dospělých učitelů. Musí se sjednotit. Není možné, aby jeden děti zatěžoval testy, druhý se s nimi domlouval a třetí je ponižoval. Děti pak vidí, že dospělí jsou vlastně bezradní, a nabývá jim skupinová síla,“ domnívá se ředitelka centra Život bez závislosti Helena Vrbková, která školí ve školách v Praze a středních Čechách.

Podle ní je nutné, aby už v základu celého systému byl zakotven jednou týdně čas na společné sezení učitelů s vedením a jednotné řešení nastalých potíží. „Když může učitelka učit, není drsná a nezvyšuje napětí. A když si ředitel s učiteli sedne a mluví s nimi, je to ku prospěchu věci,“ uzavírá Vrbková.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.