Co mají společného Nesmrtelná teta, Tajemství staré bambitky a Kouzla králů? Kromě princezen a princů hrál v těchto pohádkách také kouřimský skanzen.
Jednu z nejoblíbenějších filmařských lokací v kraji teď čeká více než roční přestávka a rozsáhlá dostavba za osmdesát milionů korun. Areál se tak zařadí mezi největší svého druhu v Česku.
"Chceme víc přiblížit původní prostředí staveb, takže vytvoříme náves a cesty. Návštěvník bude mít mnohem lepší představu, jak dříve vesnice vypadaly," popsal plán ředitel skanzenu Vladimír Rišlink.
Areál se rozroste o devět staveb, které původně stály v různých místech v Čechách a hrozil jim zánik. Hospodářská stavení i chalupy zatím leží rozložené v několika skladech.
V sedmi historických budovách mají být vystavené původní interiéry, v jednom z domů bude dílna pro návštěvníky.
"Největší bude českobrodská usedlost, kterou tvoří chalupa z Masojed, výměnek z Krchleb a kopie stodoly, kde bude depozitář zemědělské techniky," upřesnil Rišlink.
V muzeu mimo jiné vztyčí také jednu bývalou hospodu. Podle šéfa skanzenu však bude unikátem vrchnostenské sídlo z Křivoklátska, takzvaná Laubovna.
Domek, který majitelé po požáru nahradili novostavbou, v sobě ukrývá středověké konstrukce z blízkého populárního hradu. Ty byly součástí ještě staršího objektu, z něhož dům vzešel. Dostaly se tam pravděpodobně při rekonstrukci hradu v polovině 17. století.
Později domek sloužil jako letní sídlo skladatele a houslisty Ferdinanda Lauba, po kterém také získal svůj název.
Vznikne i přednáškový sál
Změní se i zázemí pro návštěvníky. V nové vstupní budově bude obchod a občerstvení, k tomu víceúčelový sál na pořádání přednášek a doprovodných akcí. Zároveň ve skanzenu vzniknou nové inženýrské sítě a další cesty.
Kdy přesně se začne v Kouřimi pracovat, ale ještě není zcela jasné. Začátkem tohoto týdne potvrdila vítěze výběrového řízení na stavebníka krajská rada. "Počítáme s tím, že do měsíce bychom podepsali smlouvy, práce by mohly začít v červenci," říká náměstek hejtmana Zdeněk Štefek.
Osmdesát pět procent rozpočtu půjde z evropských fondů, zbytek zaplatí kraj. Zahájení dostavby znemožňoval dlouholetý spor s majitelem části pozemků, s nímž se nakonec hejtmanství dohodlo na pronájmu.
K historickým i novým budovám ještě památkáři do příštího roku přidají mariánský sloup a kapličku, boží muka a sochu svatého Donáta přemístí jen v rámci areálu.
Na to nejcennější se však nyní ještě peníze z evropských fondů nenašly. Dominantou skanzenu by se měl v další etapě stát kostel svatého Jana Křtitele z Dolních Královic, který je v depozitáři už od sedmdesátých let.
Zbylo z něj několik částí, například kompletní krov z 15. století nebo sejmuté gotické nástěnné malby.
Bude však záležet na tom, zda kraj získá na pokračování dostavby peníze z evropských fondů. Pokud by se to podařilo, má ředitel skanzenu navíc v plánu ještě stavbu kopií dvou mlýnů.
"Vodní mlýn z Tismic u Českého Brodu bude vyžadovat i vybudování náhonu a obnovu rybníka. Druhý je větrný mlýn z Trutnovska. Jeho části se sice zachovaly, ale nebyly dobře uskladněné, takže musíme i ten udělat nový," dodal Rišlink.
Areál skanzenu se měl rozšiřovat už za minulého režimu, ale po jeho vzniku v roce 1972 se práce zadrhly. Několik staveb, původem ze zaniklých vesnic pod vodní nádrží Švihov, zůstalo rozložených v depozitáři.
Právě z nich vznikne většina nové části. Další památky získal skanzen v minulosti při přestavbách vesnice a po revoluci také od soukromníků, jako tomu bylo v případě křivoklátské Laubovny.