"Nemáme, přijeďte v červnu." Tuto větu bude Monika Moravcová z ovocnářské firmy Berry Servis opakovat celý květen lidem, kteří si přijedou koupit čerstvé jahody. Stejně dopadnou i obchody, kterým firma dodává.
Pěstitelé z Českého Brodu, kteří ročně prodají kolem dvou set padesáti tun jahod, jsou tento rok kvůli počasí v několikatýdenním skluzu. Jejich stroje nemohou vyjet do polí, která jsou kvůli letošním častým dešťům rozbahněná.
"Lepí se to. Jakmile půda aspoň částečně vyschne, sázíme, ale děláme to po kouscích. Loni jsme měli za dva týdny vysázeno," uvedla Moravcová.
Zatímco v jiných letech sbírají jahody od poloviny května, tento rok to vidí na začátek června.
Déšť nezamotal hlavu jenom českobrodským ovocnářům. Téměř všichni zemědělci ve Středočeském kraji hlásí s pracemi na polích zpoždění. Dostávají se tak do časové tísně.
Mělo by se začít s postřiky proti plevelům, přitom není zaseto
Teprve v půlce setí kukuřice je kvůli blátu na polích třeba Zemědělské družstvo v Nečíně u Dobříše, které hospodaří na dvou a půl tisíce hektarů. Oproti jiným letům jsou pozadu asi o tři neděle.
Do polí by měli touto dobou vyjet také s ošetřením proti plevelům. Stroje se však v měkké půdě boří. "Postřiky fungují pouze v určité fázi růstu rostlin, pak jsou účinky slabší. Záleží na každém dni," podotkl agronom Josef Koukolíček z družstva v Nečíně.
Zemědělci jsou tak v pohotovostním stavu a využívají každou chvíli, kdy neprší. Brzy totiž musí začít s přípravou krmiva pro zvířata, takzvanou senáží. Do té doby musí být práce na polích hotovy.
O týden později se sklizní špenátu začal i zemědělský podnik Agro Jesenice v Hodkovicích v Praze západ. Na nové lince zde špenát rovnou mrazí a dodávají do obchodů v celé republice.
"I když je všechno opožděno, díky dešti zase rostliny vzchází. Vláha je potřeba. Současné počasí má výhody i nevýhody," tvrdí Josef Kubiš, ředitel firmy Agro, která zpracuje a zmrazí ročně patnáct tisíc tun zeleniny.
Letos poprvé budou mrazit i chřest, který sem dodává jediný český velkopěstitel špenátu Jiří Šafář z Hostína na Mělnicku.
Obavy z ledových mužů
Letošnímu chladnému a deštivému jaru předcházela dlouhá zima. Kvůli ní nemohli zemědělci začít s pracemi na polích včas a i to je důvod zpoždění prací na poli.
"První setí před čtyřmi týdny jsme museli zvládnout v rekordních termínech. Mnohdy se pracovalo plných čtyřiadvacet hodin, umožnila to výkonná technika a plné nasazení lidí. Stroje jely naplno, pouze se měnila obsluha," popsala ředitelka Okresní agrární komory Mladá Boleslav Dagmar Mocová.
Jak dopadne letošní úroda, si zemědělci netroufají odhadovat. Většina z oslovených se však shoduje, že příroda dokáže zpoždění dohnat. Horší bude, pokud přijdou květnové mrazíky, kroupy nebo třeba sucho.
"Bojíme zmrzlých mužů. Loni bylo 18. května minus osmnáct stupňů a spoustu květů pomrzlo. Důležité je, aby teploty neklesly pod minus tři stupně, to by květy již nepřežily," konstatoval František Vyšata ze společnosti sady Tuchoraz na Kolínsku.
